Cytoplazma

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Cytoplazma, méně používaný název buněčná plazma, je veškerá tekutá část buňky obklopená cytoplasmatickou membránou, s výjimkou obsahu jádra obsahujícím karyoplazmu. Jedná se tekuté prostředí buňky zahrnující buněčné organely a další buněčné struktury.[1] Ze 75–80 % se skládá z vody. V ní jsou rozpuštěny či rozptýleny různé anorganické molekuly, enzymy, molekuly představující stavební prvky buněčných struktur, zásobní molekuly atd. Tvoří prostředí pro některé důležité chemické reakce v buňce (u prokaryotické prakticky pro všechny, u eukaryotické jen pro některé (např. glykolýza)). Samotná tekutá složka cytoplazmy neobsažená v organelách se nazývá cytosol.[1]

Cytoplazma nepředstavuje homogenní emulzi. V různých místech buňky lze nalézt cytoplazmu lišící se hustotou, viskozitou, přítomnými rozpuštěnými látkami i typy organel nebo buněčných struktur. Buňka (zejména eukaryotická) také může vyvolávat a ovlivňovat proudění cytoplazmy, a využívat ji tak k urychlení transportu látek a struktur.

Cytoplazma některých buněk, především améb, se rozlišuje na méně viskózní vnější vrstvu, tzv. ektoplazmu, která tvoří lem kolem celé buňky nebo buněčných výběžků, a hustší, viskóznější a granulární endoplazmu.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ALBERTS, Bruce, D. Bray, A. Johnson, J. Lewis, M. Raff, K. Roberts, P. Walter Základy buněčné biologie, Úvod do molekulární biologie buňky. 2. vyd. [s.l.] : Espero Publishing, 2005. 740 s. ISBN 80-902906-2-0.  
  2. ALLEN, RD.. The consistency of ameba cytoplasm and its bearing on the mechanism of ameboid movement. II. The effects of centrifugal acceleration observed in the centrifuge microscope.. J Biophys Biochem Cytol. Oct 1960, roč. 8, s. 379-97. PMID 13682546.