Cytoplazma

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Řez buňkou řasy Chlamydomonas; cytoplazma je vše vyjma jádra uprostřed
Pohyb buňky této améby je doprovázen tokem cytoplazmy; patrná je ektoplazma a endoplazma
Na tomto snímku z elektronového mikroskopu je patrné, jak je cytoplazma vyplněna rozmanitými strukturami a membránami - zde konkrétně oblast Golgiho aparátu

Cytoplazma je označení pro veškerý obsah buňky obklopený cytoplasmatickou membránou, s výjimkou jádra. Jedná se tekuté prostředí buňky zahrnující buněčné organely a další buněčné struktury.[1] Termín stojí jaksi v protipólu k materiálu uvnitř jádra, který se označuje jako karyoplazma. Někteří autoři však do cytoplazmy nezahrnují ani semiautonomní organely - mitochondrie a chloroplasty.[2] Nadřazeným termínem je protoplazma, veškerý buněčný obsah.[2]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Cytoplazma se skládá ze 75–80 % z vody. V ní jsou rozpuštěny či rozptýleny různé anorganické molekuly, enzymy, molekuly představující stavební prvky buněčných struktur, zásobní molekuly atd. Tvoří prostředí pro některé důležité chemické reakce v buňce (u prokaryotické prakticky pro všechny, u eukaryotické jen pro některé (např. glykolýza)). Samotná tekutá složka cytoplazmy neobsažená v organelách se nazývá cytosol.[1]

Cytoplazma nepředstavuje homogenní emulzi. V různých místech buňky lze nalézt cytoplazmu lišící se hustotou, viskozitou, přítomnými rozpuštěnými látkami i typy organel nebo buněčných struktur. Buňka (zejména eukaryotická) také může vyvolávat a ovlivňovat proudění cytoplazmy, a využívat ji tak k urychlení transportu látek a struktur.

Cytoplazma některých buněk, především améb, se rozlišuje na méně viskózní vnější vrstvu, tzv. ektoplazmu, která tvoří lem kolem celé buňky nebo buněčných výběžků, a hustší, viskóznější a granulární endoplazmu.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ALBERTS, Bruce, D. Bray, A. Johnson, J. Lewis, M. Raff, K. Roberts, P. Walter Základy buněčné biologie, Úvod do molekulární biologie buňky. 2. vyd. [s.l.] : Espero Publishing, 2005. 740 s. ISBN 80-902906-2-0.  
  2. a b Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York : Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1.  
  3. ALLEN, RD.. The consistency of ameba cytoplasm and its bearing on the mechanism of ameboid movement. II. The effects of centrifugal acceleration observed in the centrifuge microscope.. J Biophys Biochem Cytol. Oct 1960, roč. 8, s. 379-97. PMID 13682546.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]