Golgiho aparát
Golgiho aparát (resp. Golgiho komplex, především u rostlinné buňky také diktyozom) je soustava buněčných váčků, které slouží k transportu a úpravě bílkovin. Představuje součást endomembránového systému většiny eukaryot.
Jméno dostala tato organela podle italského anatoma Camilla Golgiho, který jej nalezl a popsal v nervových buňkách (rok 1898).
Obsah |
Funkce [editovat]
Soustava Golgiho aparátu slouží k transportu, přechovávání a úpravě (tzn. posttranslační modifikaci, tzn. modifikaci až po translaci) proteinů. K těmto posttranslačním úpravám bílkovin patří např. proteolytické štěpení částí bílkovin (často nutné k jejich správné funkci), navazování a odstraňování nebílkovinných (zejména cukerných) složek,[1] syntéza polysacharidů a imunoglobulinů a tvorba váčků využívaných při exocytóze. V Golgiho komplexu vzniká také materiál pro tvorbu buněčné stěny.
Na výstupu z Golgiho aparátu jsou produkty opět zabaleny do váčků a zpravidla „odeslány“ na místo určení do konkrétního místa buňky.[1]
Rozdíly ve stavbě [editovat]
V rostlinných buňkách se často vyskytuje tzv. disperzní Golgiho aparát. Jednotlivé diktiozómy jsou malé a jsou rozptýleny po celé buňce, takže tento typ GK není zjistitelný pod světelným mikroskopem.
Naproti tomu v typických živočišných buňkách jsou diktyozómy větší a jsou nahloučeny vedle sebe, zpravidla poblíž jádra a hladkého endoplazmatického retikula. Diktiozómy jsou navzájem popropojované a zpravidla na straně přivrácené k jádru neustále přijímají váčky odštěpené od ER a intenzívně odštěpují váčky naplněné různými buněčnými sekrety.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b Lennarz,W.J., Lane, M.D.. ENCYCLOPEDIA OF BIOLOGICAL CHEMISTRY, FOUR-VOLUME SET, 1-4. [s.l.] : [s.n.].
