Mikrofilamentum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Fluorescenčně značené endoteliální buňky. Mikrofilamenta jsou zviditelněna faloidinem s navázaným červeným fluoroforem TRITC.

Mikrofilamentum (množ. č. mikrofilamenta) je cytoskeletální proteinové vlákno podílející se zásadně na udržování tvaru a vnitřní organizace buňky. Mikrofilamenta jsou velmi důležitá i pro vnitrobuněčný transport. Podílejí se také na tvorbě panožek. Základní stavební jednotkou mikrofilament jsou jednotlivé molekuly proteinu aktinu, které polymerizují do dvou řetězů nadmolekulárního vlákna.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Aktinová vlákna mají v průměru zhruba 7 nm, a jsou pružnější a obvykle kratší než mikrotubuly, ale je jich víc a proto celková délka aktinových vláken může být až třicetkrát větší, než délka všech mikrotubulů. Všechny globulární molekuly aktinu směřují ve vláknu stejným směrem podél osy vlákna. To vytváří v aktinových vláknech polaritu a tedy rozlišitelný plus- a mínus-konec. Vlákna na obou kocích stále přirůstají, nebo se zase rozpadají, přičemž rychleji přibývá na plus-konci. Aktinová vlákna se většinou vyskytují:

Tímto uspořádáním se zvětšuje pevnost. Dohromady vytvářejí stresová vlákna.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Jsou přítomna ve všech eukaryotických buňkách. Vyskytují se na těchto místech:

Asociované proteiny[editovat | editovat zdroj]

Aktinová vlákna interagují s více než 50 různými aktin vázajícími proteiny (ABP z angl. actin binding proteins), které umožňují plnění dalších funkcí. Teprve ve spojení s těmito proteiny můžou filamenta tvořit stálejší struktury, jako jsou v mikroklcích (microvilli) apikální části buněk, tvořících výstelku tenkého střeva. Významným zástupcem je například myosin.