Meióza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Meióza (meiotické dělení, redukční dělení) je buněčné dělení, během kterého dochází k produkci buněk se zredukovaným počtem chromozómů (2n → 1n), což je základní proces umožňující pohlavní rozmnožování. Tyto buňky (gamety) mohou po určité době buďto splynout s další vhodnou gametou a vytvořit nového jedince složeného opět z dvojité sady chromozómů (viz spermie a vajíčko u savců), nebo mohou dělením vytvořit mnohobuněčný organismus (viz gametofyt u výtrusných rostlin, některých řas nebo u hub).

Průběh meiózy[editovat | editovat zdroj]

Homologní chromozómy při mitóze (nahoře) a meióze (dole)

Meióza sestává ze dvou odlišně koncipovaných dělení buněk, takže jejím výsledkem jsou 4 od rodiče odlišné buňky, na rozdíl od 2 s rodičem shodných buněk, které vznikají při mitóze.

Heterotypické dělení[editovat | editovat zdroj]

Během heterotypického dělení (resp. Meióza I, zrací dělení redukční) dochází k redukci počtu chromozómů (přesněji chromozómových sad), dceřiné buňky mají jen polovinu chromozómů oproti rodičovské. Následně se pak dělí znovu, tentokráte homeotypicky (mitóze podobně) koncipovaným dělením.

Profáze I[editovat | editovat zdroj]

Profáze meiózy I je oproti profázi meiózy II mnohem komplikovanější a dělí se na 5 stadií.

Leptotenní[editovat | editovat zdroj]

Dochází ke spiralizaci vláken DNA a diferenciaci chromozómů.

Zygotenní[editovat | editovat zdroj]

Homologické chromozomy (chromozomy jednoho páru) se přibližují k sobě a za pomoci speciální bílkoviny se spojují v tzv. bivalent nebo gemini.

Pachytenní[editovat | editovat zdroj]

Chromozomy dokončují spiralizaci a bivalenty jsou pozorovatelné jakožto tzv. tetrády - čtyřchromatidové komplexy. Nesesterské chromatidy se přitom proplétají a dochází ke vzniku chiazmat (uzlíků). V této fázi dochází k tzv. crossing-overu, kdy se rekombinují části homologických chromatid.

Diplotenní[editovat | editovat zdroj]

Uvolňují se bílkovinné vazby mezi homologickými chromozomy a dochází k jejich postupnému oddalování. Vzniklé uzlíky mezi nehomologickými chromatidami jsou stále spojené.

Diakineze[editovat | editovat zdroj]

Dochází k přeuspořádání a rozchodu homologických chromozomů. Chiazmata se posunují na konec chromatid kde zanikají (terminalizace chiazmat).

Metafáze I[editovat | editovat zdroj]

Prolíná se s diakinezí, dochází k napojení vláken dělícího vřeténka na centromery chromozomů, vlákna z opačných pólů se napojují na centromery různých homologických chromozomů.

Anafáze I[editovat | editovat zdroj]

Dvouchromatidové chromozomy se rozcházejí k opačným pólům buňky - jsou přitahovány pomocí dělícího vřeténka. Chromozomy se před tím seskupily ve středové -ekvatoriální- rovině buňky.

Telofáze I[editovat | editovat zdroj]

Poslední fáze. Má opačný průběh než profáze, podobně jako u mitózy - chromozomy v jádře buňky se prodlužují (despiralizují) - vzniká jaderná membrána a jadérko - dělící vřeténko mizí - buňka se zaškrcuje a dělí se na dvě dceřiné buňky - organely do buněk se dělí náhodně.
U protilehlých pólů buňky se seskupují haploidní sady chromozomů. Následuje zaškrcení a rozdělení buňky (cytokineze)

Homotypické dělení[editovat | editovat zdroj]

Homotypické dělení (resp. Meióza II, Zrací dělení ekvační) je v podstatě shodné s mitózou, jen k němu dochází za haploidní sady chromozomů. Dělí se na profázi II, metafázi II, anafázi II a telofázi II. Její průběh je velice blízký mitóze.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo meióza ve Wikislovníku