Lidské tělo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anatomické zobrazení ženského a mužského těla.

Lidské tělo se skládá ze tří základních částí, které se dále dělí na jednotlivé podčásti. Jsou jimi hlava, trup a končetiny, které se dále dělí na horní a dolní končetiny. Každá tato část má svoje vlastní funkce a tvar, jenž umožňuje organismu životaschopnost.

Tělo je tvořeno několika systémy, které mají různou funkčnost. Jako podpůrná jednotka slouží kostra člověka, která se skládá z kostí a která dává lidskému tělu tvar. Na kostru se nabaluje svalstvo, díky kterému je organismus schopen se pohybovat a přijímat potravu. Živiny a energie v těle je rozváděna pomocí krve, jenž se pohybuje cévním systémem. Samotný povrch je chráněn největším orgánem v těle kůží, která je na některých místech pokryta vlasy, či chlupy (u mužů ještě vousy).

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Hlava (caput)[editovat | editovat zdroj]

Hlava slouží jako řídící centrum lidského těla, ve kterém se nachází většinová část centrální nervové soustavy - mozek - a většina smyslových orgánů vyjma hmatu, který je nerovnoměrně rozprostřen po celém těle. Tvar hlavy je určen především tvrdou lebkou, která ochraňuje mozek a ostatní orgány v hlavě uložené.

Na hlavě se ze předu nacházejí dvě oči sloužící jako zrakový orgán, nos jako čichový orgán, ústa pro přijímání potravy a druhotně i ke komunikaci, po stranách jsou uši sloužící jako sluchový orgán.

V přední části hlavy, obličeji, se nachází také mimické svalstvo umožňující lidem neverbální komunikaci.

Trup (truncus)[editovat | editovat zdroj]

Za základ trupu se dá považovat soustava kostí a jejich spojení zvaná páteř, prostupující od hlavy až téměř k dolním končetinám, jenž je tvořena obratli a která umožňuje člověku vzpřímenou chůzi. Vnitřní orgány jsou chráněny hrudním košem tvořeným ze žeber a kosti hrudní (sternum), ve kterém se nacházejí hlavně srdce a plíce. Část dalších orgánů se nachází v dutině břišní.

V trupu se vyjma mozku nacházejí všechny důležité orgány, bez kterých není člověk schopen déle žít. Žebra dělíme na sedm párů pravých (costae verae), tři páry nepravých (costae spurie) a dvě volná (costae libirae).

Končetiny[editovat | editovat zdroj]

Dělí se na horní a dolní končetiny, i když svojí stavbou jsou si velmi podobné. Jedná se o párové orgány, které jsou určeny k interakci s okolím.

Horní končetiny slouží pro manipulaci s předměty v okolí a proto jsou zakončeny rukama, které jsou schopny uchopit předmět a následně ho přemísťovat. Běžně se horním končetinám říká paže, ale anatomicky tento výraz označuje pouze část mezi ramenním kloubem a loktem. Této části se také říká nadloktí. Horní končetina se skládá z ramenního kloubu, paže, loktu, předloktí a ruky. Ruka se skládá ze zápěstí, dlaně a pěti prstů, přičemž čtyři prsty jsou v opozici vůči palci. Opozice umožňuje úchop předmětů.

Dolní končetiny se běžně nazývají nohy a jsou uzpůsobeny k tomu, aby umožňovaly člověku pohyb po zemi. Díky vzpřímené chůzi je člověk odkázán nést veškerou svoji váhu na dolních končetinách, což se projevilo na jejich stavbě. Dolní končetina se skládá z kyčelního kloubu, stehna, kolene, bérce, kotníků, hlezna, nártu, chodidla a prstců. Prstců je pět a žádný není v opozici.

Lidské tělo v číslech[editovat | editovat zdroj]

  • 16 % hmotnosti připadá na kůži
  • 40 % na svaly
  • 25 % na kosti
  • 2 % na mozek

Lidské tělo se přibližně ze 70 % skládá z vody.

Související články[editovat | editovat zdroj]