Lidské svalstvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Svalstvo člověka
Kosterní sval na podélném řezu

Svalstvo člověka představuje soubor svalů (orgánů tvořených svalovinou), které jsou zodpovědné za aktivní pohyb organismu nebo jeho částí. Tvoří 30–50 % hmotnosti lidského těla a zahrnuje asi 600 svalů.[1] Anatomicky však často tvoří několik svalů větší komplexy fungujíící jako jeden sval (zejm. hluboké svalstvo zádové).[2] Kosterní příčně pruhovaná svalovina umožňuje vůlí ovladatelný pohyb, v lidském těle se ale nachází i velké množství vůlí neovladatelných svalů, tvořených hladkou svalovinou. Hladké svaly mimo jiné udržují nutné napětí stěn cév krevního i mízního oběhu a umožňují posun potravy trávicí soustavou. Zvláštní typ svalového orgánu představuje srdce a jeho srdeční svalovina. Oční sval, díky němuž mrkají víčka, je nejrychlejším svalem lidského těla.[zdroj?]

Dělení[editovat | editovat zdroj]

Svalstvo je možné dělit několika způsoby: Podle mikroskopické struktury (zde se autoři rozcházejí, ale panuje jistá shoda na tom,že jsou tři druhy - kosterní, srdeční a hladká svalovina přičemž srdeční svalovina je v mikroskopu v mnohém podobna té kosterní, podle funkce (ohybače, natahovače, přitahovače, odtahovače) či tvaru (ploché, dvojhlavé, trojhlavé, zpeřené, rhombické),[2] či v případě kosterního svalstva podle výkonnosti: existují tři druhy svalových vláken - rychlá, silná, ale rychle se unavující; pomalá se stálým stahem a dlouhou výdrží a pak jakýsi přechod mezi těmito.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.enotes.com/science-fact-finder/human-body/how-many-muscles-human-body
  2. a b c ČIHÁK, Radomír. Anatomie 1. [s.l.] : Grada publishing, 2004.