Obratel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lidský obratel, pohled shora

Obratel (lat. vertebra, -ae, řec. spondylos) je kost, u některých obratlovců zůstává ve formě chrupavky. Tvoří základní stavební a funkční jednotku páteře (lat. columna vertebralis). Obratle jsou společným znakem obratlovců. Během ontogeneze se zakládají jako chrupavka, u většiny kostnatých ryb a čtyřnožců později osifikují v kost.

Obratle lidského těla[editovat | editovat zdroj]

Stavba obratle[editovat | editovat zdroj]

Typický obratel můžeme anatomicky i funkčně rozdělit na tři části:

  • tělo obratle (lat. corpus vertebrae),
  • oblouk obratle (lat. arcus vertebrae),
  • výběžky obratle (lat. processus vertebrae).

Tělo obratle[editovat | editovat zdroj]

Tělo je uložené vpředu (ventrálně) a je nosnou částí. Směrem nahoru (kraniálně) a dolů (kaudálně) končí rovnou plochou (lat. facies intervertebralis), na kterou se připojuje meziobratlová ploténka (lat. discus intervertebralis). Tělo obratle (corpus) je vyplněno spongiózou a červenou kostní dření.

Oblouk obratle - arcus vertebrae[editovat | editovat zdroj]

Jeho hlavní funkcí je ochrana míchy.

Spojením těla s obloukem je vytvořený otvor (lat. foramen vertebrale). Otvory všech obratlů pod sebou, spolu se zadními plochami meziobratlových plotének a s vazy vytvářejí páteřní kanál (lat. canalis vertebralis).

Výběžky obratle[editovat | editovat zdroj]

Výběžky vystupují z oblouku obratle a slouží ke spojení obratlů.

  • Kloubní výběžky (lat. processus articulares) jsou párové, dolní (inferiores) a horní (superiores). Vystupují na začátku obloukové destičky, hned za nožičkou oblouku.
  • Příčné výběžky (lat. processus transversi) jsou též párové.
  • Trnový výběžek (lat. processus spinosus) je nepárový, vybíhá směrem dozadu. Je možné jej ho nahmatat pod kůží. Spolu s příčnými výběžky je místem svalových úponů.

Osifikace obratlů[editovat | editovat zdroj]

Osifikace obratlů začíná od 3. měsíce nitroděložního vývoje v dolních hrudních obratlech a postupně se přidávají další obratle směrem nahoru i dolů. Začíná ve dvou osifikačných centrech v oblouku a jednom v těle obratle. Z jader oblouku osifikují i výběžky, výjimkou jsou ty, které jsou původem rudimentarní žebra. Chrupavky mezi jádry tvoří růstové zóny obratle. Páteř novorozence je rovná bez dvojesovitého prohnutí. V prvních měsících, po tom, co se dítě narodí a posadí se vzniká první obloukouvité prohnutí páteře. Dvojesovité prohnutí se vytvoří v době, kdy dítě začne chodit. Oblouk obratle se spojuje osifikačně v oblasti processus spinosus v 1. roce života. Oblouk se spojí s tělem mezi 3. - 8. rokem.

Rozdíly v obratlech[editovat | editovat zdroj]

Každá část páteře má specifický tvar obratlů. U člověka rozeznávame:

Krční obratle – vertebrae cervicales (C1 – C7)[editovat | editovat zdroj]

Krční obratle jsou označované zkratkou C1 – C7. První dva krční obratle (C1 a C2) umožňují pohyb hlavy, a proto se od ostatních odlišují. Atlas (C1, lat. atlas) umožňuje kývavé pohyby hlavy. Nemá tělo, má prstencový tvar a dvě kloubní plošky, které slouží ke spojení s lebkou. Čepovec (C2, lat. axis) je přizpůsobený k otáčení hlavy podél svislé osy. Má zub, kolem kterého se otáčí atlas. Spojení 1. a 2. obratle ⇒ otáčení hlavy. Jejich trnový výběžek je vidličnatě větvený.

Hrudní obratle – vertebrae thoracicae (Th1 až Th12)[editovat | editovat zdroj]

Ke každému z nich je připojen jeden pár žeber. Trnové výbežky jsou šikmo dolů.

Bederní obratle – vertebrae lumbales (L1 až L5)[editovat | editovat zdroj]

Jsou největší a nejtěžší. Mají hlavně nosnou funkci. Dále mezi obratli L1 až L2 končí mícha. Mezi obratli L3 a L4 se provádí lumbální punkce (odběr mozkomíšního moku).

Křížové obratle – vertebrae sacrales (S1 až S5)[editovat | editovat zdroj]

Mají kloubní plochy pro spojení s kyčelní kostí (os ilium). Srůstají do kosti křížové (os sacrum).

Kostrční obratle – vertebrae coccygeae (Co1 až Co3-5)[editovat | editovat zdroj]

V lidském těle se udává 3 až 5 obratlů kostrčních. Každý lidský jedinec může mít odlišné množství těchto obratlů v intervalu 3 až 5 „kusů“. Tyto obratle srůstají v kostrč (os coccygis). Kostrč je rudimentem (zakrnělým pozůstatkem, který ztratil svůj fyziologický význam) animálního ocasu.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Slovníkové heslo obratel ve Wikislovníku