Týlní kost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Týlní kost
Sagitální řez lebkou; týlní kost je vpravo dole vyznačena modrou barvou. Gray's Anatomy, 1918
Sagitální řez lebkou; týlní kost je vpravo dole vyznačena modrou barvou. Gray's Anatomy, 1918
Latinsky os occipitale
Gray's subject #31 129

Týlní kost (latinsky: os occipitale) tvoří základní část spodiny lebeční. Obklopuje velký nebo též týlní otvor, foramen magnum. Dělí se na následující základní části:

  • tělo týlní kosti (pars basilaris) před foramen magnum,
  • boční části týlní kosti (partes laterales), laterálně od foramen magnum,
  • šupina týlní kosti (squama ossis occipitalis) za foramen magnum.

Tělo týlní kosti (pars basilaris ossis occipitalis)[editovat | editovat zdroj]

Týlní kost, vnější pohled Gray's Anatomy, 1918

Tělo týlní kosti (pars basilaris ossis occipitalis) je část týlní kosti směřující od foramen magnum dopředu a mírně nahoru, kde se spojuje s klínovou kostí synchodrózou (synchondrosis sphenooccipitalis), která se po ukončení růstu mění na synostózu. Na její vnitřní ploše se nachází clivus, mělký žlábek směřující dolů k foramen magnum. Na bazální nebo spodní ploše se nachází tuberculum pharyngeum, hrbolek ve střední čáře, na který se připojuje hltan.

Boční části týlní kosti (partes laterales ossis occipitalis)[editovat | editovat zdroj]

Týlní kost, vnitřní pohled Gray's Anatomy, 1918

Boční části týlní kosti (partes laterales ossis occipitalis) jsou uloženy laterálně od foramen magnum. Na bazální ploše se nacházejí párové condyli occipitales, kloubní výrůstky, které jsou součástí kraniovertebrálního spojení. Dále jimi probíhá canalis nervi hypoglossi, kanál, kterým příčně přes kondyly probíhá XII. hlavový nerv (podjazykový nerv, Nervus hypoglossus). Za kondyly se nachází jamka, fossa condylaris, ze které pokračuje intrakraniálně canalis condylaris – prochází jím spojnice mezi nitrolebním a mimolebním žilním systémem.

V místě spojení pars lateralis se spánkovou kostí je otvor – foramen jugulare (někdy je drobným výběžkem částečně rozdělen na dorzolaterální a ventromediální část); za ním vybíhá okraj pars lateralis do výběžku – processum jugularis.

Šupina týlní kosti (squama occipitalis)[editovat | editovat zdroj]

Část šupina týlní kosti (squama occipitalis) osifikuje chrondrogenně, část dezmogenně. S párovou temenní kostí je spojena švem sutura lambdoidea.

Na vnějším povrchu šupiny se uprostřed nachází hrbol (protuberantia occipitalis externa), který pokračuje na obě strany lištami (lineae nuchales supremae), na které se upíná povrchová šíjová fascia. Pod nimi jsou další paralelně jdoucí párové lišty linea nuchalis superior (místo úponu trapézového svalu, musculus trapezius) a linea nuchalis inferior (místo úponu vazivových sept mezi jednotlivými vrstvami svalů šíje). Crista occipitalis externa je hrana ve střední čáře za foramen magnum, na kterou se upíná ligamentum nuchae – šíjový vaz.

Na vnitřním povrchu šupiny se uprostřed nachází protuberantia occipitalis interna, tvořící střed vyvýšeniny v tvaru kříže, která je otiskem žilních splavů – nazývá se eminentia cruciformis. Eminentia cruciformis dělí vnitřní plochu štěrbiny na 2 hodní jámy pro týlní laloky mozku a dvě dolní jámy pro hemisféry mozečku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Záhlavná kosť na slovenské Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NAŇKA, Ondřej; ELIŠKOVÁ, Miloslava. Přehled anatomie. 2. vyd. Praha : Galén, 2009. 416 s. ISBN 9788072626120.