Chloridy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chloridy tvoří více než 50% prvků rozpuštěných v mořské vodě.

Chloridy jsou soli kyseliny chlorovodíkové (HCl). Chlór v nich má podobu záporně nabitého atomu - iontu Cl-.

Jedná se o různorodou skupinu látek složených z chloridového aniontu a kationtu elektropozitivního prvku. Právě různé druhy kationtů určují výsledné vlastnosti těchto látek. Chloridy jsou nejčastěji bezbarvé soli, které se mohou vyskytovat v široké škále krystalických struktur. Většina chloridů je vysoce rozpustná ve vodě, rozpouštějí se také v protických a polárních rozpouštědlech. Mají velmi vysoké teploty tání a varu. Jako taveniny nebo v roztoku vedou elektrický proud.

Nejznámějším zástupcem je chlorid sodný (NaCl). V přírodě se vyskytuje rozpuštěný v mořské vodě a jako minerál v zemské kůře. V organismech je základním elektrolytem ve všech tělesných tekutinách a je zodpovědný za udržování acidobazické rovnováhy, přenos nervových impulsů a regulaci průtoku tekutin dovnitř a ven z buněk. Dalšími důležitými chloridy jsou chlorid draselný (KCl), chlorid vápenatý (CaCl2) a chlorid amonný (NH4Cl).

Sloučeniny chloridů[editovat | editovat zdroj]

Kubická krystalová mřížka chloridu sodného

Chloridy vytvářejí sloučeniny s kovy i nekovy. Nejběžnější jsou anorganické sloučeniny. Ale obsahují je i některé organické sloučeniny:

Významné chloridy[editovat | editovat zdroj]

Anorganické chloridy[editovat | editovat zdroj]

Příklady anorganických chloridů s iontovou vazbou. Mnoho těchto chloridů vytváří hydráty.

Látka Vzorec Využití Výskyt
chlorid amonný NH4Cl ustalovač, v suchých článcích jako nerost, vyrábí se i synteticky
chlorid draselný KCl v medicíně, injekce smrti, zdroj draslíku vyskytuje se v Mrtvém moři
chlorid hořečnatý MgCl2 v medicíně, zdroj hořčíku vyskytuje se v Mrtvém moři
chlorid kobaltnatý CoCl2 tónování fotografií, indikátor vlhkosti syntetická výroba
chlorid olovnatý PbCl2 pro výrobu skla propouštějícího infračervené záření a ornamentálního skla nazývaného aurenové sklo syntetická výroba
chlorid rtuťnatý HgCl2 bělení zesilovaných negativů ve fotografii syntetická výroba
chlorid sodný NaCl kuchyňská sůl, všestranné použití v potravinářství i technice, posyp na cesty v moři, jako nerost
chlorid stříbrný AgCl jeho citlivosti na světlo se využívá ve fotografii syntetická výroba
chlorid vanadnatý VCl2 zelené tónovací činidlo ve fotografii syntetická výroba
chlorid vápenatý CaCl2 vedlejší produkt chlorového vápna, dezinfekce, posyp na cesty syntetická výroba
chlorid zlatitý AuCl3 tónovací lázeň ve fotografii syntetická výroba
chlorid železitý FeCl3 využití v mnoha oblastech techniky syntetická výroba
chlorid železnatý FeCl2 omezené využití pro nestálost na vzduchu syntetická výroba

Organické chloridy[editovat | editovat zdroj]

V organické chemii jsou chloridy vázány kovalentní nebo polární vazbou. Označení těchto organických sloučenin jako chloridy je tedy sporné, ale běžně se užívá.

Uhlovodíky obsahující chlór jsou považovány za deriváty uhlovodíků, neboť atom chloru je zde kovalentně vázaný jednoduchou vazbou na zbytek molekuly. V chloridech karboxylových kyselin je atom chloru vázán na acylový zbytek silně polarizovanou kovalentní vazbou. Tyto chloridy lze získat substitučními a adičními reakcemi uhlovodíků nebo karboxylových kyselin a jejich derivátů.

Příklady organických chloridů s kovalentní vazbou uhlík-chlor:

Reakce chloridů[editovat | editovat zdroj]

Oxidační reakce[editovat | editovat zdroj]

Nejpoužívanější je elektrolytická oxidace chloridu sodného (NaCl), která se používá k výrobě plynného chloru a hydroxidu sodného:

2 Cl → Cl2 + 2 e
2 H2O + 2 e− → H2 + 2 OH

Chlor může být dále oxidován na jiné oxyanionty a oxidy, včetně chlornanu (ClO), oxidu chloričitého (ClO2), chlorečnanu (ClO3) a chloristanem (ClO4).

Acidobazické reakce[editovat | editovat zdroj]

Chloridy jsou v acidobazických reakcí slabou zásadou. Se silnými kyselinami, jako je kyselina sírová, reagují za vzniku soli kyseliny sírové a kyseliny chlorovodíkové:

NaCl + H2SO4 → NaHSO4 + HCl

Přítomnost chloridů, lze detekovat pomocí dusičnanu stříbrného. Roztok obsahující chloridové ionty s ním vytvoří bílou sraženinu chloridu stříbrného:

Cl + Ag+ → AgCl

Výskyt v přírodě[editovat | editovat zdroj]

  • Chloridy jsou obecně velmi dobře rozpustné ve vodě a nacházejí se proto především v mořské vodě, která má koncentraci chloridových iontů okolo 19,25 g/litr. Vyskytují se i v některých vnitrozemských mořích a v podzemních solných vrtech, jako je Velké solné jezero v Utahu a Mrtvé moře v Izraeli. Odsolování mořské vody je energeticky velmi náročné.
  • Chloridy představují přibližně 0,05 % zemské kůry. V půdě nejsou pevně vázány, migrují do povrchových i
    Regulace průtoku tekutin dovnitř a ven z buněk na základě různé koncentrace chloridu sodného NaCl.
    podzemních vod. Mezi ty nejběžnější patří chlorid sodný (NaCl) a chlorid draselný (KCl). Vyskytují se ve velkých ložiscích, například chlorid sodný jako halit, chlorid draselný jako sylvín, chlorid hořečnatý jako bischit.
  • Chloridy jsou součástí rostlin i živočichů. Například chlorid sodný je základním elektrolytem ve všech tělesných tekutinách lidského těla a je zodpovědný za udržování acidobazické rovnováhy, přenos nervových impulsů a regulaci průtoku tekutin dovnitř a ven z buněk. Koncentrace chloridového aniontu v krvi se nazývá sérový chlorid. U člověka má nadměrný příjem chloridu sodného negativní vliv, především na správnou funkci ledvin.

Účinky na životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

  • Chloridy se jen velmi málo váží na sedimenty a zeminy a proto migrují s povrchovými a podzemními vodami. To představuje vážný problém v některých pobřežních oblastech, kde dochází k přílišnému odčerpávání podzemní vody a následnému postupu slané mořské vody do pevninského horninového prostředí.
  • Zvýšené koncentrace chloridů mohou způsobit řadu ekologických účinků ve vodním i suchozemském prostředí. Mohou přispívat k okyselování toků nebo mobilizovat radioaktivní půdní kovy iontovou výměnou.
  • Mohou ovlivňovat úmrtnost a reprodukci vodních rostlin a živočichů, podporovat invazi mořských organismů do dříve sladkovodního prostředí a narušovat přirozené promíchávání jezer. Bylo také prokázáno, že chlorid sodný mění složení mikrobiálních druhů již při relativně nízkých koncentracích.
  • Toxické vlastnosti chloridů závisejí na kationu. Velmi toxický je například poměrně vzácný chlorid kademnatý CdCl2. Snadná rozpustnost chloridů ve vodě může způsobit, že se problematický kation (například Cd nebo Pb) může velmi snadno uvolňovat ze struktury chloridů.
    Zimní údržba komunikací s posypem solí
  • Chloridy sodný a draselný jsou v přiměřené míře pro rostliny a živočichy nezbytné. Při překročení určité meze však dochází k úhynu živočichů i rostlin z důvodu vysoké salinity (solnosti). Příkladem může být změna složení vegetace v blízkosti cest, které jsou v zimním období hojně soleny, přičemž dochází k postupnému smývání soli do okolní půdy.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Chloride na německé Wikipedii a Chloride na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]