Karboxylové kyseliny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Obecný vzorec karboxylové kyseliny

Karboxylové kyseliny jsou organické kyseliny, které obsahují karboxylovou skupinu -COOH. Karboxylové kyseliny, společně se svými solemi tvoří nezbytnou součást všech živých organismů. Jsou to substráty klíčových metabolických dějů a aminokyselin, tedy kyselin, které kromě karboxylové skupiny obsahují ještě skupinu aminovou (NH2), jsou základním stavebním kamenem bílkovin.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

V porovnání s minerálními kyselinami jsou kyselinami výrazně slabšími. Pro srovnání, disociační konstanta pKa nejsilnější karboxylové kyseliny, kyseliny mravenčí, je 3,75 zatímco pKa kyseliny sírové je -3,0. Míra kyselosti ještě klesá u vyšších homologů karboxylových kyselin. Je to dáno tím, že methylové skupiny působí kladným indukčním efektem, který stabilizuje protonovanou formu. Naopak destabilizuje iontovou formu kyseliny, protože zvětšuje její záporný náboj.

Při disociaci se odštěpuje proton z karbonylové skupiny a vzniká karboxylátový anion:

R-COOH + OH → R-COO + H2O

Hydroxylový aniont OH- vznikl disociací vody, druhým vzniklým iontem je oxoniový kationt H3O+. Po přídavku karboxylové kyseliny do vody se tedy disociací kyseliny a vznikem karboxylátového iontu odstraní část hydroxylových aniontů a vznikne přebytek oxoniových kationtů.

Protože koncentrace (přesněji aktivita) oxoniových iontů určuje pH roztoku, čím větší aktivita H3O+, tím nižší pH, jsou vodné roztoky karboxylových kyselin kyselé. Disociační konstanta vyjadřuje ochotu sloučeniny disociovat; protože karboxylové kyseliny disociují málo, výsledné pH nebude ale nikdy příliš nízké. Disociační konstantu lze poněkud zvýšit přítomností silných elektronegativních skupin na atomu uhlíku přímo sousedícího s karboxylovou skupinou, jako jsou halogenidy. To totiž způsobí posun náboje v molekule a atom vodíku se snadněji odštěpuje (např. kyselina trichloroctová je silnější než kyselina octová).


Fyzikální vlastnosti karboxylových kyselin jsou závislé na délce řetězce:

Délka řetězce Skupenství Zápach
krátký řetězec těkavá kapalina zapáchající
delší řetězec hustá, olejovitá kapalina zapáchající
dlouhý řetězec pevná krystalická látka bez zápachu

Karboxylová skupina je polární a vytváří proto vodíkové můstky. Ty mají přímý vliv na body varu i tání. Body varu rostou s délkou řetězce. Kyseliny se sudým počtem uhlíků mají vyšší bod varu než nejbližší vyšší a nižší karboxylové kyseliny s lichým počtem uhlíků.

Podle podobnosti vyšších karboxylových kyselin s alkany, získaly triviální název mastné kyseliny. Převažuje u nich lipofilní charakter a jsou tedy ve vodě nerozpustné. Dikarboxylové (např. kyselina šťavelová) nebo aromatické kyseliny (např. kyselina benzoová) jsou za laboratorních podmínek tuhé.

Nasycené kyseliny – jsou kyseliny odvozené od nasycených uhlovodíků (mají ve svém řetězci pouze jednoduché vazby)

Nenasycené kyseliny – jsou kyseliny odvozené od nenasycených uhlovodíků (mají ve svém řetězci alespoň jednu dvojnou nebo trojnou vazbu)

Aromatické kyseliny – jsou kyseliny odvozené od aromatického jádra (např. benzen – kyselina benzoová)

Názvosloví[editovat | editovat zdroj]

Karboxylová skupina je v chemickém názvosloví organických sloučenin nejdůležitější skupinou. Proto se systematický název každé látky, která tuto skupinu obsahuje, skládá ze slova kyselina a přídavného jména s koncovkou -ová, resp. karboxylová. Jen když některá karboxylová skupina není započítána do základního řetězce, používá se předpona karboxy-.

Jejich molekuly mohou obsahovat také jiné funkční skupiny (substituční deriváty), např. již zmíněnou aminovou skupinu (aminokyseliny), hydroxylovou skupinu -OH (hydroxykyseliny), nebo halogen. Kyseliny, které mají více než jednu karboxylovou skupinu se nazývají polykarboxylové kyseliny.

Mnoho karboxylových kyselin má své triviální, častěji používané názvy. Například kyselina ethanová je častěji známa jako kyselina octová.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Karboxylové kyseliny vznikají z uhlovodíků postupnou oxidací přes alkohol a aldehyd:


R-CH3 → R-CH2-OH → R-CH=O → R-COOH

Reakce karboxylových kyselin[editovat | editovat zdroj]

Neutralizace[editovat | editovat zdroj]

Kromě výše popsané disociace mají karboxylové kyseliny ještě jednu schopnost neutralizace vlastní kyselým látkám: reagují se zásadou v reakci, při které vzniká voda a sůl kyseliny. Jedná se o zvratnou reakci, sůl je totiž rozkládána vzniklou vodou. Soli vyšších karboxylových kyselin se nazývají mýdla.

R-COOH + NaOH → R-COONa + H2O

Dekarboxylace[editovat | editovat zdroj]

Při dekarboxylaci karboxylová kyselina ztrácí karboxylovou skupinu:

HOOC-CH2-COOH → CH3-COOH + CO2

stejně tak při kvašení kyseliny pyrohroznové (ethanolové kvašení) dochází k zániku karboxylové skupiny a vzniku alkoholu (ethanolu):

CH3COCOOH (+kvasinky, energie) → CH3CH2OH

Esterifikace[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Esterifikace.

S alkoholy karboxylové kyseliny reagují za vzniku esterů. Reakce je zvláštní tím, že vodík OH skupiny alkoholů je kyselejší než karboxylová skupina, karboxylová kyselina se tedy v reakci chová jako zásada:

R-COOH + R'-OH → R-COOR' + H2O

Mezi estery patří velké množství látek používaných jako chuťové esence v potravinách, například rumová esence je chemicky ethylformiát. Naprostá většina lipidů jsou estery, nejčastější složka tuků a olejů je triacylglycerol, ester vyšších - mastných kyselin a trojsytného alkoholu glycerolu. Všeobecně známé jsou tyto tři vyšší mastné kyseliny - palmitová, stearová a olejová.

Dehydratace[editovat | editovat zdroj]

kys. ftalová za dodání tepla reaguje a vzniká anhydrid (ftalanhydrid) této kyseliny a voda

Oxidace[editovat | editovat zdroj]

oxiduje pouze kyselina mravenčí (HCOOH) za vzniku vody a CO2

Redukce[editovat | editovat zdroj]

opačný "chod" vzniku karboxylových kyselin

Výskyt v přírodě[editovat | editovat zdroj]

Karboxylové kyseliny jsou nepostradatelnou složkou živých organismů. Aminokyseliny jsou základem proteinů, tedy i enzymů, které umožňují složité metabolické procesy. Estery ve formě triacylglycerolů i dalších - tedy tuky a oleje - mají zásobní i strukturní funkci.

Kyselina mravenčí je obsažena v kopřivách a jako svůj jed ji používají mravenci, včely a vosy. Kyselina octová vzniká při hnití rostlinných i živočišných produktů. Mnoho těchto kyselin je obsaženo také v ovoci a zelenině, např. kyselina šťavelová, jablečná nebo vinná.

Jedna z metabolických drah, cyklus trikarboxylových kyselin, je ústředním centrem anabolických i katabolických procesů v těle. Aktivovaná kyselina octová, acetyl-CoA, je klíčovým, energii nesoucím substrátem.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Potravinářství[editovat | editovat zdroj]

Mnoho karboxylových kyselin a jejich esterů má využití v potravinářství: zředěná kyselina octová - ocet - se používá jako okyselující i konzervační přísada. Hrušková a malinová esence jsou estery octové kyseliny. Kyselina mléčná dodává chuť kysanému zelí i kyselým okurkám, kyselina vinná, která se nachází ve zralém ovoci, se používá jako ochucovadlo ovocných nápojů, kterým dodává ovocnou chuť. Podobně se používá kyselina citrónová, která slouží i jako konzervační prostředek.

Výroba léčiv[editovat | editovat zdroj]

Farmaceutický průmysl využívá kyseliny octové i mléčné, kyselina vinná slouží jako dávivý kámen. Kyselina salicylová a zvláště její ester, kyselina acetylsalicylová, jsou významným lékem proti zánětu a horečce (nesteroidní antiflogistika). Kyselina acetylsalicylová je účinnou látkou aspirinu.

Textilní průmysl[editovat | editovat zdroj]

Umělé, acetátové hedvábí je esterem kyseliny octové. Z kyseliny tereftalové se vyrábí umělé vlákno terilen.

Přehled karboxylových kyselin[editovat | editovat zdroj]

Nasycené monokarboxylové kyseliny[editovat | editovat zdroj]

Triviální název Systematický název Latinský název Vzorec Aniont*
kyselina mravenčí methanová kyselina acidum formicum HCOOH formiát
kyselina octová ethanová kyselina acidum aceticum CH3COOH acetát
kyselina propionová propanová kyselina acidum propionicum CH3CH2COOH propionát
kyselina máselná butanová kyselina acidum butyricum CH3(CH2)2COOH butyrát
kyselina valerová pentanová kyselina acidum valericum CH3(CH2)3COOH valerát
kyselina kapronová hexanová kyselina acidum capronicum CH3(CH2)4COOH kapronát
kyselina enanthová heptanová kyselina acidum enanthicum CH3(CH2)5COOH enanthát
kyselina kaprylová oktanová kyselina acidum caprylicum CH3(CH2)6COOH kaprylát
kyselina pelargonová nonanová kyselina acidum pelargonicum CH3(CH2)7COOH pelargonát
kyselina kaprinová dekanová kyselina acidum caprinicum CH3(CH2)8COOH kaprinát
kyselina undecylová undekanová kyselina acidum undecylicum CH3(CH2)9COOH undekylát
kyselina laurová dodekanová kyselina acidum lauricum CH3(CH2)10COOH laurát
kyselina tridecylová kyselina tridekanová - CH3(CH2)11COOH -
kyselina myristová tetradekanová kyselina acidum myristicum CH3(CH2)12COOH myristát
kyselina pentadecylová kyselina pentadekanová - CH3(CH2)13COOH -
kyselina palmitová hexadekanová kyselina acidum palmiticum CH3(CH2)14COOH palmitát
kyselina heptadecylová kyselina heptadekanová - CH3(CH2)15COOH -
kyselina stearová oktadekanová kyselina acidum stearicum CH3(CH2)16COOH stearát
- kyselina nonadekanová - CH3(CH2)17COOH -
kyselina arachová eikosanová kyselina acidum arachidicum CH3(CH2)18COOH arachidát
  • tyto názvy jsou odvozené od latinských názvů kyselin, názvy odvozené od českých názvů mají koncovku „-an“ (např.: octan)

Nasycené dikarboxylové kyseliny[editovat | editovat zdroj]

Triviální název Systematický název Latinský název Vzorec Aniont*
kyselina šťavelová ethandiová kyselina acidum oxalicum (COOH)2 oxalát
kyselina malonová propandiová kyselina acidum malonicum COOH(CH2)COOH malonát
kyselina jantarová butandiová kyselina acidum succinicum COOH(CH2)2COOH sukcinát
kyselina glutarová pentandiová kyselina acidum glutaricum COOH(CH2)3COOH glutarát
kyselina adipová hexandiová kyselina acidum adipicum COOH(CH2)4COOH adipát
kyselina pimelová heptandiová kyselina acidum pimelicum COOH(CH2)5COOH pimelát
kyselina suberová oktandiová kyselina acidum subericum COOH(CH2)6COOH suberát
kyselina azelaová nonandiová kyselina - COOH(CH2)7COOH -
kyselina sebaková dekandiová kyselina acidum sebacicum COOH(CH2)8COOH sebakát
  • tyto názvy jsou odvozené od latinských názvů kyselin, názvy odvozené od českých názvů mají koncovku „-an“ (např.: šťavelan)

Mononenasycené monokarboxylové kyseliny[editovat | editovat zdroj]

Polynenasycené monokarboxylové kyseliny[editovat | editovat zdroj]

  • kyselina linolová (cis,cis-9,12-oktadekadienová, lat. acidum linoleicum) - CH3(CH2)4CH=CHCH2CH=CH(CH2)7COOH
  • kyselina gama-linolenová (cis,cis,cis-6,9,12-oktadekatrienová, lat.acidum linolenicum) - CH3(CH2)4CH=CH-CH2CH=CHCH2CH=CH(CH2) 4COOH
  • kyselina alfa-linolenová (cis,cis,cis-9,12,15-oktadekatrienová, lat.acidum linolenicum) - CH3CH2CH=CHCH2CH=CHCH2CH=CH(CH2)7COOH
  • kyselina arachidonová (cis,cis,cis,cis-eikosa-5,8,11,14-tetraenová, lat. acidum arachidonicum)

Nenasycené polykarboxylové kyseliny[editovat | editovat zdroj]

Pozn. kyselina maleinová a fumarová, podobně jako kyselina olejová a elaidová se liší polohou skupin COOH vůči dvojné vazbě. Jedná se o tzv. cis-trans izomerii.

Deriváty karboxylových kyselin[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Deriváty karboxylových kyselin.

Deriváty karboxylových kyselin obsahují další funkční skupinu nebo mají pozměněnou karboxylovou skupinu a proto mají další charakteristické vlastnosti.

Funkční deriváty[editovat | editovat zdroj]

Náhrada probíhá na karboxylové skupině.

  • Soli karboxylových kyselin - kyselý vodík karboxylové skupiny je nahrazen kationtem kovu nebo amonným kationtem. Obecný vzorec: R-CO-OMe
  • Halogenidy karboxylových kyselin neboli acylhalogenidy - skupina OH je nahrazena atomem halogenu. Obecný vzorec: R-CO-X
  • Anhydridy karboxylových kyselin - dvě karboxylové skupiny jsou propojeny za odštěpení molekuly vody. Obecný vzorec: R-CO-O-CO-R'
  • Estery karboxylových kyselin - kyselý vodík karboxylové skupiny je nahrazen alkylem. Obecný vzorec: R-CO-O-R'
  • Amidy - skupina OH je nahrazena amidovou skupinou NH2. Obecný vzorec: R-CO-NH2
  • Imidy - dvě karboxylové skupiny jsou propojeny přes imidovou skupinu NH. Obecný vzorec: R-CO-NH-CO-R'

Substituční deriváty[editovat | editovat zdroj]

Náhrada na řetězci mimo karboxylovou skupinu. (Většinou se podobně jako v alkanech nahrazuje atom vodíku.)