Aminy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Aminy jsou organické sloučeniny formálně odvozené od amoniaku náhradou jednoho (primární amin), dvou (sekundární amin) nebo tří (terciární amin) vodíků za alkyl- nebo arylskupinu. Řadí se mezi dusíkaté deriváty uhlovodíků. Aminy jsou významné biogenní sloučeniny, které se vyskytují v živých organismech jako metabolické meziprodukty, produkty, neurotransmitery atd. Při vyšší koncentraci mají toxické účinky a něteré jsou až karcinogenní. Aminy jsou charakteristické svým nepříjemným zápachem.
Obsah |
[editovat] Aminová funkční skupina
Nesubstitovaná aminová skupina má tvar -N-IIIHI2. Na atom dusíku však mohou být navázany uhlovodíkové zbytky: -N-IIIHIR a -N-IIIR2. Podle toho, zda jsou na atom dusíku navázány jeden, dva či tři uhlovodíkové zbytky, se rozlišují primární, sekundární a terciární aminy. (Nerozhoduje tedy typ atomu uhlíku jako např. u alkoholů.)
| Primární amin | Sekundární amin | Terciární amin |
|---|---|---|
 |
 |
|
[editovat] Vznik Aminů
Aminy se vytvářejí při hnití masa. Je to například corpusin, který vzniká při hnití lidského nebo jiného červeného masa. Jeho zápachu se říká také sladká vůně smrti. Při hnití ryb vzniká typický zápach způsobený vznikem tyraminu - rybina. Aminy se tvoří v látkách bohatých na proteiny. Proteiny jsou exo- a endo- peptidásami rozštěpeny na aminokyseliny. Aminokyseliny jsou rozloženy enzymy dekarboxylázy, na aminy a oxid uhličitý.
[editovat] Aminy jako hormony
Histamin působí také jako hormon v lidském těle. Uvolňuje se ve větším množství při alergických reakcích a způsobuje kontrakci dýchacích cest. Histamin se také vyskytuje v trichomech kopřivy a často v žihadlech bodavého hmyzu (vosa) a podílí se velkou měrou na alergické reakci.
[editovat] Reaktivita aminů
Centrem reaktivity u aminů je volný elektronový pár na dusíku. Aminy jsou dobrými nukleofily a reagují s snadno s většinou elektrofilních činidel. Kromě tohoto mají i schopnost odštěpovat z kyselin proton což znamená, že se chovají jako báze.
[editovat] příklady
|
|||||
