Kyselina máselná
| Kyselina máselná | |
|---|---|
  |
|
| Obecné | |
| Systematický název | kyselina butanová/kyselina propyl-karboxylová |
| Triviální název | kyselina máselná |
| Latinský název | Acidum butyricum |
| Funkční vzorec | CH3(CH2)2COOH |
| Sumární vzorec | C4H8O2 |
| Vzhled | bezbarvá nepříjemně páchnoucí kapalina |
| Identifikace | |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 88,10 g/mol |
| Teplota tání | -7,9 °C |
| Teplota varu | 163,5 °C |
| Hustota | 0,959 g/cm³ |
| Disociační konstanta pKa | 4,81 |
| Bezpečnost | |
 Žíravý (C) |
|
| R-věty | R34 |
| S-věty | (S1/2) S26 S36 S45 |
|
|
|
| H-věty | H314 |
| NFPA 704 | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Kyselina máselná, též známá pod systematickým názvem kyselina butanová, je karboxylová kyselina se vzorcem CH3CH2CH2-COOH. Soli a estery se nazývají butyráty nebo butanoáty triviálně máselnany). Kyselina máselná je obsažena ve žluklém másle, parmezánu, zvratcích a potu; má nepříjemný zápach a ostrou chuť se sladkým „ocasem“ (podobně jako diethylether). Savci s dobrým čichem (např. psi) jsou schopni ji zjistit již při koncentraci 10 ppb, člověk při koncentraci nad 10 ppm. Ze všech mastných kyselin vyskytujících se v tucích má v molekule nejméně atomů uhlíku.
Obsah |
Chemické vlastnosti [editovat]
Kyselina máselná je mastná kyselina[1], která se ve formě esterů vyskytuje v živočišných tucích a rostlinných olejích. Triacylglycerol kyseliny máselné tvoří 3 až 4 % másla. Při žluknutí másla se kyselina máselná hydrolýzou uvolňuje z vazby na glycerol a způsobuje nepříjemný zápach takového másla.
Kyselina máselná je důležitým členem podskupiny mastných kyselin nazvané mastné kyseliny s krátkým řetězcem[1] (jedná se o nejnižší mastnou kyselinu vyskytující se v tucích[zdroj?]) Je to slabá kyselina s pKa 4,82, podobnou kyselině octové s pKa 4,76.[2] Podobná síla těchto kyselin vychází z jejich společné koncové struktury -CH2COOH.[3] Čistá kyselina máselná má molaritu 10,9.
Kyselina máselná je olejovitá bezbarvá kapalina snadno rozpustná ve vodě, ethanolu a diethyletheru. Lze ji oddělit z vodné fáze saturací solemi (vysolováním), například chloridem vápenatým. Dichroman draselný a kyselina sírová ji oxidují na oxid uhličitý a kyselinu octovou, zásaditý manganistan draselný ji oxiduje na oxid uhličitý. Vápenatá sůl, butyrát vápenatý Ca(C4H7O2)2·H2O, je jako jedna z mála pevných látek méně rozpustný v horké vodě než ve studené, tuto vlastnost má například ještě hydroxid vápenatý.
Kyselina máselná má strukturální izomer nazvaný kyselina isomáselná (2-methylpropanová).
Související články [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Butyric acid na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Mastné kyseliny - Lenka Fialová, Ústav lékařské biochemie 1. LF UK
- ↑ Adimix Sodium Butanoate information [online]. . Dostupné online.
- ↑ Using the pKa table [online]. . Dostupné online.
