Kyselina ftalová
| Kyselina ftalová | |
|---|---|
| Obecné | |
| Systematický název | kyselina benzen-1,2-dikarboxylová |
| Triviální název | kyselina ftalová |
| Funkční vzorec | C6H4(COOH)2 |
| Sumární vzorec | C8H6O4 |
| Vzhled | bezbarvá krystalická látka |
| Identifikace | |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 166,14 g/mol |
| Teplota tání | 210 °C |
| Hustota | 1,593 g/cm³ |
| Disociační konstanta pKa | pKa1 = 2,943 pKa2 = 5,432 |
| Rozpustnost ve vodě | málo rozpustná |
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech |
rozpustná |
| NFPA 704 | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Kyselina ftalová je aromatická dikarboxylová kyselina. Racionální vzorec je C6H4(COOH)2 a jedná se o bílou krystalickou látku. Patří do skupiny ftalových kyselin a jejími izomery jsou kyseliny isoftalová a tereftalová.
Obsah |
Využití [editovat]
Kyselina ftalová se v chemickém průmyslu používá k výrobě barviv (např. fenolftaleinu), ftalátů, sacharinu a v k výrobě synteticky vyrobených voňavek.
Historie [editovat]
Kyselina ftalová byla poprvé vyrobena v roce 1836 francouzským chemikem Augustem Laurenem oxidací naftalenu, který ve víře, že se jedná o kyselinu odvozenou od naftalenu ji pojmenoval kyselina naftalenová. Prvni, kdo objevil strukturu ftalové kyseliny byl Švýcar Jean Charles Galissard de Marignac, který kyselině ftalové dal její správné jméno.
Chemie [editovat]
Kyselina ftalová se průmyslově vyrábí oxidací a následnou hydrolýzou naftalenu nebo oxidací o-xylenu vzdušným kyslíkem
Zahříváním kyseliny ftalové se uvoňuje voda a vzniká její anhydrid - ftalanhydrid. Kyselina i její anhydrid se používají k výrobě barevných indikátorů (fenolftalein).