Chlorid strontnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chlorid strontnatý
Chlorid strontnatý
Obecné
Systematický název Chlorid strontnatý
Anglický název Strontium chloride
Německý název Strontiumchlorid
Sumární vzorec SrCl2
Vzhled bílý prášek nebo krystalky
Identifikace
Vlastnosti
Molární hmotnost 158,53 g/mol
266,62 g/mol (hexahydrát)
Teplota tání 875 °C
Teplota varu 1 250 °C
Teplota dehydratace hexahydrát
61,3 °C (-4 H2O)
134 °C (-5 H2O)
250 °C (-6 H2O)
Hustota 3,094 g/cm3
1,933 g/cm3 (hexahydrát)
Rozpustnost ve vodě 44,3 g/100 ml (0 °C)
53,1 g/100 ml (20 °C)
55,5 g/100 ml (25 °C)
58,7 g/100 ml (30 °C)
65,8 g/100 ml (40 °C)
84,8 g/100 ml (60 °C)
93,1 g/100 ml (80 °C)
102,0 g/100 ml (100 °C)
hexahydrát
101,40 g/100 ml (0 °C)
137,89 g/100 ml (20 °C)
328,15 g/100 ml (60 °C)
542 g/100 ml (100 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
methanol
ethanol
glycerol
Relativní permitivita εr 6,05
Měrná magnetická susceptibilita 5,08·10-6 cm3g-1
Povrchové napětí 168 mN/m (880 °C)
160 mN/m (1 040 °C)
Struktura
Krystalová struktura krychlová
kosočtverečná (hexahydrát)
Hrana krystalové mřížky a= 698 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -828,5 kJ/mol
-2 624 kJ/mol (hexahydrát)
Entalpie tání ΔHt 109 J/g
Standardní molární entropie S° 117 JK-1mol-1
350,3 JK-1mol-1 (hexahydrát)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° -781,5 kJ/mol
-2 227 kJ/mol (hexahydrát)
Izobarické měrné teplo cp 0,510 JK-1g-1
Bezpečnost
Dráždivý
Dráždivý (Xi)
R-věty R22
S-věty žádné nejsou
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Chlorid strontnatý (chemický vzorec SrCl2) je bílá práškovitá látka, která z chladných vodných roztoků krystalizuje jako hexahydrát v podobě bílých krystalků. Je dobře rozpustný ve vodě a dále v methanolu, ethanolu a glycerolu. Při ionizaci v plameni emituje červené světlo, čehož se využívá k dosažení červené barvy v ohňostrojích.

Příprava[editovat | editovat zdroj]

Chlorid strontnatý lze nejsnáze připravit rozpouštěním hydroxidu strontnatého Sr(OH)2 nebo uhličitanu strontnatého SrCO3 v kyselině chlorovodíkové:

Sr(OH)2 + 2 HCl → SrCl2 + 2 H2O
SrCO3 + 2 HCl → SrCl2 + H2O + CO2

Krystalizací se získá hexahydrát. Bezvodou sůl lze získat vysušením hexahydrátu při teplotě 250 °C a vyšší nebo přípravou na suché cestě. To lze nejsnáze provést přímým slučováním prvků, ovšem jelikož je chlorid strontnatý základní surovina pro výrobu stroncia, tak je tento způsob přípravy značně ekonomicky nevýhodný.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Chlorid strontnatý je výchozí surovinou pro přípravu kovového stroncia v čisté podobě. To se provádí elektrolýzou taveniny chloridu strontnatého s chloridem draselným. Dalším produktem této reakce je elementární chlor, který je ihned dále zpracováván v chemické výrobě. K elektrolýze se používá grafitové anody, na které se vylučuje chlor a železné katody, na které se vylučuje stroncium.

Chlorid strontnatý je dále výchozí surovinou pro přípravu dalších sloučenin stroncia, jako je například chroman strontnatý SrCrO4, který se využívá jako inhibitor koroze na hliníku. V pyrotechnice se využívá jako červené barvivo, které dává intenzivnější červenou barvu než většina jiných alternativních sloučenin. V malých množstvích se využívá jak přísada ve sklářství a hutnictví. Radioaktivní izotop 89Sr se využívá k léčbě rakoviny kostí a pacientům se podává ve formě chloridu strontnatého.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Strontium chloride na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.