Chlorid nikelnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chlorid nikelnatý
Prášková formaKrystalická forma
Obecné
Systematický název Chlorid nikelnatý
Anglický název Nickel(II) chloride
Německý název Nickel(II)-chlorid
Sumární vzorec NiCl2
Vzhled zlatožlutý prášek
hnědožluté krystaly (dihydrát)
žlutozelené krystaly (tetrahydrát)
zelené krystaly (hexahydrát)
Identifikace
Číslo RTECS QR6480000
Vlastnosti
Molární hmotnost 129,60 g/mol
165,63 g/mol (dihydrát)
201,66 g/mol (tetrahydrát)
237,69 g/mol (hexahydrát)
Teplota tání 1 009 °C (196 kPa)
80 °C (hexahydrát)
Teplota sublimace 970 °C
Hustota 3,508 g/cm3
2,56 g/cm3 (dihydrát)
2,217 g/cm3 (20 °C, tetrahydrát)
1,921 g/cm3 (20 °C, hexahydrát)
Index lomu dihydrát
nDa= 1,620
nDb= 1,723
nDc= 1,783
hexahydrát
nD= 1,57
Rozpustnost ve vodě 53,4 g/100 ml (0 °C)
65,6 g/100 ml (25 °C)
76,0 g/100 ml (50 °C)
86,2 g/100 ml (75 °C)
87,6 g/100 ml (100 °C)
dihydrát
143,52 g/100 ml (70 °C)
144,32 g/100 ml (80 °C)
146,87 g/100 ml (100 °C)
tetrahydrát
184,88 g/100 ml (30 °C)
190,13 g/100 ml (40nbsp;°C)
233,47 g/100 ml (60 °C)
hexahydrát
174,5 g/100 ml (0 °C)
475,5 g/100 ml (60 °C)
596 g/100 ml (100 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
methanol
ethanol
glycerol
diethylether
Měrná magnetická susceptibilita 590·10-6 cm3g-1
220·10-6 cm3g-1 (hexahydrát)
Struktura
Krystalová struktura klencová
jednoklonná tělesně centrovaná (dihydrát)
čtverečná (tetrahydrát)
jednoklonná bazálně centrovaná (hexahydrát)
Hrana krystalové mřížky a= 613 pm
α= 33°36´
dihydrát
a= 697 pm
b= 690 pm
c= 881 pm
β= 91°30´
tetrahydrát
a= 662 pm
c= 1 323 pm
hexahydrát
a= 1 023 pm
b= 705 pm
c= 657 pm
β= 122°10´
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -316,1 kJ/mol
-924,4 kJ/mol (dihydrát)
-1 527,0 kJ/mol (tetrahydrát)
-2 116,2 kJ/mol (hexahydrát)
Entalpie rozpouštění ΔHrozp -642 J/g
Entalpie sublimace ΔHsub 1 737 J/g
Standardní molární entropie S° 98,07 JK-1mol-1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° -272,6 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp 0,533 JK-1g-1
Bezpečnost
Toxický
Toxický (T)
Zdraví škodlivý
Zdraví škodlivý (Xn)
Nebezpečný pro životní prostředí
Nebezpečný pro životní prostředí (N)
R-věty R23/25, R38, R42/43, R48/23, R49, R50/53, R61, R68
S-věty S45, S53, S60, S61
NFPA 704
NFPA 704.svg
0
2
0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Chlorid nikelnatý (chemický vzorec NiCl2) je v bezvodém stavu zlatožlutá hygroskopická práškovitá látka a v závislosti na hydrataci se mění jeho barva, je dobře rozpustný ve vodě a také methanolu, ethanolu, glycerolu a diethyletheru. Dihydrát tvoří hnědožluté, tetrahydrát žlutozelené a hexahydrát sytě zelené krystaly. V přírodě se vzácně vyskytuje v podobě hexahydrátu jako minerál niklbischofit. Chlorid nikelnatý je výchozí sloučeninou pro další nikelnaté sloučeniny i chemické syntézy. Stejně jako další sloučeniny niklu je karcinogenní.

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Chlorid nikelnatý se získává promýváním zbytků po výrobě niklu kyselinou chlorovodíkovou a průmyslově potom přímou syntézou chloru a niklu.

Ni + Cl2 → NiCl2

Pro získání bezvodé soli z hexahydrátu nelze využít tepelnou dehydrataci. Nejvýhodnější je vysušit ho pomocí thionylchloridu SOCl2 za tepla nebo za zahřívání v proudu plynného chlorovodíku HCl:

NiCl2·6 H2O + 6 SOCl2 → NiCl2 + 6 SO2 + 12 HCl

Dehydratace je doprovázena změnou barvy ze zelené na žlutou.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Chlorid nikelnatý a jeho hydráty se využívají v organické syntéze:

Reakční schéma pro izomerizaci dienolů
ArI + P(OEt)3 → ArP(O)(OEt)2 + EtI

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nickel(II) chloride na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.