William Anders
| William Alison Anders | |
|---|---|
 |
|
| Astronaut NASA | |
| St. příslušnost | Spojené státy |
| Datum narození | 17. října 1933 (79 let) Hongkong, Čína |
| Hodnost | generálmajor v.v. |
| Čas ve vesmíru | 6d 03h 00m |
| Kosmonaut od | 1963 |
| Mise | Apollo 8 |
| Znaky misí |
 |
| Kosmonaut do | 1969 |
William Alison Anders (*17. října 1933 Hongkong, Čína)[1] byl americký astronaut z letu Apolla 8.
Obsah |
Život [editovat]
Škola a výcvik [editovat]
Studoval na námořní akademii USA (United States Naval Academy). V roce 1962 získal titul inženýra v oboru atomové fyziky na technologickém institutu amerického letectva (Air Force Institute of Technology). Mezi astronauty přišel ve třetí skupině jen o pár měsíců později v roce 1963 s bohatou praxí pilota. Byl jmenován do záložní posádky Gemini 11.
Let do vesmíru [editovat]
William Anders se zúčastnil první pilotované mise k Měsíci. Letěl ve trojici jako nejmladší člen posádky spolu s Frankem Bormanem a Jamesem Lovellem v Apollu 8, které odstartovalo z mysu Canaveral na Floridě. Vykonával funkci velitele lunárního modulu, který ovšem u lodě vůbec neměli. Jednalo se o nácvik pozdějšího letu s přistáním na Měsíci. Měsíc desetkrát obletěli a po šesti dnech se v pořádku vrátili k Zemi a přistáli na hladině Tichého oceánu nedaleko Havajských ostrovů. Jejich mise trvala 147 hodin.[2].
Následovalo po letu [editovat]
Zůstal ještě krátce ve výcviku a byl jmenován do záložní posádky Apolla 11. V září roku 1969 se rozhodl plukovník Anders z letectva USA odejít. V letech 1969-1973 pracoval ve Washingtonu v Národní radě pro letectví a kosmické lety (National Aeronautics and Space Council). V letech 1973-1976 byl ředitelem Komise pro atomovou energii. V roce 1976 byl jmenován velvyslancem USA v Norsku. Od října 1977 byl generálním manažerem oddělení atomové energie u společnosti General Electric (General Dynamics Corp., Nuclear Energy Products Div.). V roce 1989 pracoval u firmy Textron, Inc. Roku 2003 se vrátil do NASA v Houstonu už jako generál v záloze. Je ženatý a má šest dětí. V roce 2004 byl v Ohiu zapsán do National Aviation Hall of Fame (Národní letecká síň slávy).
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-pilotu USA, s. 357.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola William Alison Anders, s. 255.
