Apollo 8

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Apollo 8
Znak mise
nášivka
Údaje o misi
Jméno mise: Apollo 8
Volací znak: Velitelský modul:
Apollo 8
Počet členů posádky: 3
Start: 21. prosince 1968
12:51:00 UTC
Kennedyho vesmírné středisko
LC 39A
Na oběžné dráze Měsíce: 24. 12. 09:59:20 UTC
25. 12. 06:10:16 UTC
Přistání: 27. prosince 1968
15:51:42 UTC
8°5′ s. š., 165°1′ z. d.
Trvání: 6 d 3.0:42
Počet obletů Měsíce: 10
Doba na oběžné dráze Měsíce: 20 h 10 min 13.0 s
Hmotnost: CSM 28 817 kg;
LTA 9 026 kg
Snímek posádky Apolla 8
Portrét posádky Apolla 8 (zleva: Lovell, Anders a Borman)
Portrét posádky Apolla 8
(zleva: Lovell, Anders a Borman)
Navigace
Předcházející mise:
Následující mise:
Apollo 7
Apollo 9

Apollo 8 je označení druhého pilotovaného letu programu Apollo. Zapsal se do historie světové kosmonautiky tím, že při něm dne 24. prosince 1968 poprvé uskutečnila lidská posádka oblet Měsíce. Let byl katalogizován v COSPAR jako 1968-118A,[1] byl 34. lodí s lidskou posádkou vyslanou z naší planety.

Posádka[editovat | editovat zdroj]

Členové tříčlenné posádky ve složení

  • velitel Spojené státy americké Frank Borman (v době mise 40 let)
  • pilot velitelského modulu Spojené státy americké Jim Lovell (tehdy 40 let)
  • pilot lunárního modulu Spojené státy americké William Anders (tehdy 35 let), přestože lunární modul ještě nebyl součástí tohoto letu

se zapsali do historie jako první lidé, kteří se dostali mimo oběžnou dráhu kolem Země.

Naplánování letu[editovat | editovat zdroj]

start nosné rakety SATURN SA5

Je zajímavé, že NASA vyslala hned druhý pilotovaný let programu Apollo a první pilotovaný let s využitím rakety Saturn V k Měsíci. Dalo by se očekávat, že program bude postupovat po menších krocích. Skutečně. Původní program předpokládal postupné plnění následujících kroků:

A – test kompletu velitelský+servisní modul při bezpilotním letu
B – test lunárního modulu při bezpilotním letu
C – pilotovaný let velitelského+servisního modulu na nízké oběžné dráze kolem Země
D – pilotovaný let kompletu velitelský+servisní+lunární modul na nízké oběžné dráze kolem Země. K tomuto testu měly být původně použity dvě rakety Saturn IB, z nichž jedna měla vynést na oběžnou dráhu posádku v kosmické lodi sestávající z velitelského a servisního modulu, zatímco druhá raketa Saturn IB měla vynést lunární modul.
E – pilotovaný let kompletu velitelský+servisní+lunární modul na eliptické oběžné dráze kolem Země s apogeem 7400 km (4600 mil). Celý komplet kosmické lodi Apollo měl být na oběžnou dráhu vynesen raketou Saturn V.
F – pilotovaný let kompletu velitelský+servisní+lunární modul na oběžné dráze kolem Měsíce
G – přistání člověka na Měsíci.

Startu Apolla 8 předcházel let Apolla 7, kterým byl naplněn cíl kroku C. Logicky tedy měly následovat kroky D, E, F a G. Proč byl tedy po splnění kroku C naplánován pro Apollo 8 let, který měl za úkol splnit podstatnou část (s výjimkou použití lunárního modulu) úkolů naplánovaných pro krok F?

Odpověď musíme hledat v politických souvislostech té doby. Kosmonautika se stala součástí politického soupeření USA a SSSR. Sovětská kosmonautika dosud držela většinu prvenství. V průběhu roku 1968 poskytla CIA agentuře NASA informaci o tom, že se na sovětském kosmodromu Bajkonur připravuje ke startu velká raketa. Jednalo se o přípravu bezpilotního letu kosmické lodi Sojuz 7K-L1 s označením Zond 5. Při tomto letu pak 18. září 1968 kosmická loď Sojuz 7K-L1 bez lidské posádky skutečně uskutečnila oblet Měsíce, k němuž se přiblížila na nejmenší vzdálenost 1950 km, a 21. září 1968 přistála v Indickém oceánu. Odborníci NASA se obávali, že jsou Rusové tak daleko, že by mohli dosáhnout dalšího prvenství v dobývání vesmíru uskutečněním obletu Měsíce s lidskou posádkou. NASA proto během pouhých čtyř měsíců přeplánovala další průběh programu Apollo takto:

  • Po Apollu 7 bude následovat Apollo 8, jehož úkolem bude dosažení rekordu – první oblet člověka kolem Měsíce. Přestože byla nyní na řadě k letu do vesmíru posádka připravovaná k uskutečnění testu D ve složení James McDivitt (velitel), David Scott (pilot velitelského modulu) a Russell Schweickart (pilot lunárního modulu), byla pro let Apolla 8 určena posádka Franka Bormana, původně určená k uskutečnění testu E.
  • Následovat bude krok D (Apollo 9) s tou modifikací, že celý komplet Apollo, sestávající z velitelského, servisního a lunárního modulu, bude na oběžnou dráhu vynesen jedinou raketou Saturn 5.
  • Krok E ztrácí po letu Apolla 8 a 9 význam a proto bude vynechán.
  • Program Apollo pak bude pokračovat krokem F (Apollo 10) …
  • … a vyvrcholí krokem G (Apollo 11).

Průběh letu[editovat | editovat zdroj]

start Apollo 8
  • Start 21. prosince 1968 ve 13:51 SEČ (středoevropského času)
  • Za 11 minut a 32 sekund dosáhla kosmická loď nízké oběžné dráhy kolem Země 190 km x 180 km a periodou 88,15 minuty.
  • Po 2 hodinách a 41,5 minutě strávené na nízké oběžné dráze kolem Země, tedy ke konci druhého obletu Země, zažehli astronauti znovu třetí stupeň rakety Saturn 5 a po dalších 5 minutách a 6 sekundách loď přešla na translunární dráhu. Po dalších 25 minutách se kosmická loď, tvořená velitelským a servisním modulem, oddělila od nepotřebného třetího stupně nosné rakety Saturn 5.
  • 24. prosince 1968 v 10:59 SEČ, tedy po 69 hodinách, 8 minutách a 20 sekundách od startu ze Země, v době, kdy se loď nacházela nad odvrácenou stranou Měsíce a nebylo s ní tedy možno komunikovat ze Země, zažehli astronauti motor servisního modulu a loď přešla na oběžnou dráhu kolem Měsíce s parametry 312 km × 111 km a periodou 128 minut, kterou zhruba po dvou obletech astronauti upravili na téměř kruhovou s parametry 113 km × 115 km a periodou 120 minut. Celkem uskutečnili 10 obletů Měsíce, pořídili přes 600 černobílých a 720 barevných snímků. Z oběžné dráhy odvysílali Vánoční poselství všemu lidstvu.
  • 25. prosince 1968 v 7:10 SEČ, tedy po 89 hodinách, 19 minutách a 17 sekundách od startu ze Země, zažehli astronauti znovu motor servisního modulu a nastoupili cestu zpět k Zemi.[1]
  • 27. prosince 1968 v 16:25 SEČ se velitelský modul oddělil od nepotřebného servisního modulu a po dalších 12 minutách a 16 sekundách vstoupil do atmosféry ve výši cca 120 km nad povrchem Země rychlostí 11 km/sec. V té chvíli zbývalo 14 minut a 27 sekund do přistání.
návratový modul Apollo 8 na palubě lodi USS Yorktown
  • V 16:52 SEČ přistál velitelský modul Apolla 8 na hladině Tichého oceánu asi 2,5 km od plánovaného bodu poblíž Havajských ostrovů, odkud byli astronauti vrtulníkem přeneseni na palubu lodi USS Yorktown. Celý let trval 6 dní, 3 hodiny a 1 minutu.[2][1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké kosmické lety, s. 323.  
  2. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola William Alison Anders, s. 255.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]