Soči

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě. O řece pojednává článek Soči (řeka).
Soči
Сочи
Koláž Soči
Koláž Soči
Soči – znak
znak
Soči – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
Časové pásmo: UTC+3[1]
stát: Rusko Rusko
kraj: Krasnodarský kraj
Soči na mapě
Krasnodarský kraj na mapě Ruska
Soči
Red pog.png
Soči
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 3508 km²
počet obyvatel: 347 884[2]  (2010)
hustota zalidnění: 99 obyv. / km²
správa
starosta: Vladimir Afanasenkov
oficiální web: http://www.sochiadm.ru/
Centrum Soči

Soči (rusky: Сочи[3]) je ruské město v Krasnodarském kraji, nacházející se mezi pobřežím Černého moře a úpatím Kavkazu. Žije v něm okolo 330 tisíc obyvatel. Soči s předměstskými oblastmi je roztaženo do délky 147 kilometrů a může proto být v závislosti na pojetí evropských hranic označováno za nejdelší město v Evropě.[4] Městská aglomerace Velké Soči je rozlohou 3502 km2 největší v Rusku, a 3,5 krát větší než Moskva. V roce 2014 pořádalo zimní olympijské hry a závod vozů formule 1.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od 6. do 15. století oblast patřila Chazarům, kteří v moderním Soči vybudovali mnohé budovy, např. kostely. V části Loo se zachovaly ruiny byzantské baziliky. Na konci existence Chazarské říše se v oblasti usadili Adygejci (Čerkesové), Abchazové a Ubychové. Od 15. století černomořské pobřeží kontrolovala Osmanská říše, zdejší Čerkesko ale mělo určitou míru autonomie. Po porážce Turků v roce 1829 byla oblast předána Rusku.

V roce 1838 byla založena pevnost Aleksandrija (rus. Александрия), přejmenovaná o rok později na Navaginské opevnění a po Krymské válce obnovena jako Dachovskij post, později Dachovskij posad. Až v roce 1896 dostalo sídlo současné jméno podle protékající řeky (Šača v místních jazycích). Městem se stalo Soči v roce 1917.

Již v první polovině 20. století se ze Soči stalo výstavní rekreační středisko, kde měl své letní sídlo Stalin a nyní ho tam má i Vladimir Putin. Jeho sídlo má název Bočarov ručej a prezident je výjimečně používá jako místo k neformálním politickým jednáním.[5]

Podnebí a geografie[editovat | editovat zdroj]

Navzdory podhorské poloze má město velmi příjemné klima. Průměrné letní teploty dosahují 26 až 32 °C. Rekreační oblast je i v zimě teplá (průměr v lednu a únoru 7 °C). Podnebí zde umožňuje pěstovat čaj – na nejsevernějším místě v Evropě.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Základem hospodářství Soči je turistika a poskytování souvisejících služeb, význam má i potravinářský průmysl a v menší míře strojírenství a stavebnictví.

Městskou dopravu zajišťují autobusy, projekt trolejbusové sítě nebyl za sovětské éry realizován, nyní se plánuje výstavba trasy lehkého metra. Meziměstskou dopravu zajišťuje hlavně železnice, ale také přístav a mezinárodní letiště Soči.

Kultura a turistika[editovat | editovat zdroj]

Letní turistickou atrakcí je každoroční filmový festival Kinotavr, v říjnu se koná festival módy Sametové sezóny, celý rok je přitažlivá Kavkazská biosférická rezervace, zapsaná v roce 1999 do seznamu památek Světového dědictví UNESCO.

Ve městě je několik muzeí – např. umělecké, etnografické či Literární památník N. A. Ostrovského.

Soči má velké množství kulturních, historických, přírodních a architektonických památek[6]

Jsou zde balneologické lázně a naleziště léčivé sirovodíkové vody Macesty.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Soči je známé svou tenisovou školou, která vychovávala v mladém věku některé šampiony – např. Jevgenije Kafelnikova nebo Marii Šarapovovou, která se odsud v sedmi letech přestěhovala na Floridu. V roce 2014 se zde konaly 22. Zimní olympijské hry a 10. - 12. 10. téhož roku i závod vozů formule jedna spadající do seriálu mistrovství světa formule 1.

Olympijské hry[editovat | editovat zdroj]

Horské středisko Krasnaja Poljana
Související informace naleznete také v článku Zimní olympijské hry 2014.

Poprvé Soči kandidovalo na pořádání zimních olympijských her 2002, které ale byly přiděleny Salt Lake City. V červenci 2005 Ruský olympijský výbor oznámil kandidaturu města na pořádání Zimních olympijských her 2014. Město se o hry ucházelo za silné podpory ústřední vlády a samotného prezidenta Ruské federace Vladimira Putina. Součástí plánu se stalo vybudování některých sportovišť v blízkém sousedství kavkazských přírodních rezervací, což se stalo předmětem kritiky ekologických organizací.[7] Mezinárodní olympijský výbor svými hlasy 5. července 2007 rozhodl, že hry se uskuteční právě v Soči. Hry se konaly v pobřežním olympijském sektoru v městské části Adler a v horském středisku Krasnaja Poljana.

Formule 1[editovat | editovat zdroj]

Na 100. výročí posledního Grand Prix Ruska se Velká cena konala poprvé v rámci série Formule 1 v roce 2014 po skončení Olympijských her. Dohoda je, že F1 bude v Rusku jezdit po dobu sedmi let od roku 2014 do roku 2020. Trať v ruském letovisku Soči vede sportovišti, kde se v zimě 2014 konaly první zimní olympijské hry v Rusku.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Sochi na anglické Wikipedii a Сочи na ruské Wikipedii.

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21, [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011, [cit. 2014-12-21]. (xls) Dostupné online. (rusky) 
  3. V ruském jazyce je Soči mužského rodu, v českém obvykle středního, v obou případech se neskloňuje
  4. Přístav Soči na stránce Russia.com
  5. CIS: Leaders Gather In Sochi, zpráva na webu Rádia Svobodná Evropa
  6. Soči Zajímavosti
  7. Olimpic Games at the Cost of World Heritage?, web Greenpeace, 13. července 2006
  8. Oficiální seznam partnerských měst Soči na http://www.sochi-international.ru, zmínky o spolupráci s Volosem a Kerčí tamtéž na stránce novinek.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]