Dub korkový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Dub korkový

Dub korkový
Dub korkový
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: bukotvaré (Fagales)
Čeleď: bukovité (Fagaceae)
Rod: dub (Quercus)
Binomické jméno
Quercus suber
L.
Quercus suber Area.png

Dub korkový (Quercus suber L.) je listnatý strom z čeledi bukovitých.

Dub korkový / Portugalsku

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Dub korkový dosahuje výšky až kolem 20m, kmen a větve jsou různě pokřivené.
  • Listy jsou střídavé, oválné a nepravidelně vykousané, veliké až 10 cm.
  • Borka je tlustá až 10 cm a odlupuje se ve velkých plátech ze kterých se získává přírodní korek.
  • Květenství jsou jehnědy.
  • Plodem jsou žaludy velké až 3 cm.

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Domovina dubu korkového je v oblasti Středomoří, na Pyrenejském poloostrově a v severní Africe.

Stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Dub korkový se pěstuje na plantážích na otevřených světlých plochách

Použití[editovat | editovat zdroj]

Dub korkový se využívá pro získávání přírodního korku olupováním borky v intervalech 6 až 12 let. První sklizeň se může provést po cca 25 letech od výsadby, ale kvalitní korek pro výrobu zátek se získá až po třetí sklizni tedy až po 75 letech. Korek z prvních sklizní se zpracuje převážně na dekorativní účely.

Svojí korunou připomínají vzrostlý ořech, rostou do výšky až 12 m a některé stromy mohou dosahovat stáří až 200 let. Pěstují se na korkovníkových plantážích, které jsou podobné alejím ovocných stromů. Plantáže těchto stromů jsou přísně střeženy a jsou chráněny a kontrolovány ministerstvem zemědělství. Největším pěstitelem korkového dubu je Portugalsko, které se považuje za zemi dodávající na trh korek nejvyšší kvality. Mezi další pěstitele a zpracovatele korku patří Španělsko, Itálie, v menší míře potom Francie, Sardinie, Itálie, Jugoslávie. Světová produkce kůry se pohybuje kolem 320,000 t ročně, z toho více než 50 procent se sklidí v Portugalsku. Několik korkových dubů je možné najít i v České republice. Ty ovšem neslouží k získávání korku.

Korkový dub má schopnost regenerovat svoji kůru. Syrový korek se tedy získává loupáním kůry korkového dubu. První loupání může nastat asi po 25 letech stáří dubu poté, co dosáhne kmen korkového dubu minimálně 70 cm v obvodu. Následné sklizně korkové kůry se provádí po dalších 9 letech. Teprve při třetí sklizni dosáhne kůra požadované kvality. Nejvhodnější doba pro loupání je červenec. Korková sklizeň ale začíná obvykle v červnu a trvá asi 3 měsíce. Z této kůry se, mimo jiné, vyrábějí např. korkové zátky.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]