Korek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kůra korkového dubu

Korek (felém) je vnější část borky rostlin. Je nepropustná pro vodu i pro plyny a chrání rostlinu. Korek je vytvářen vrstvou buněk zvanou felogén (korkové kambium).

Korek je také materiál získaný odřezáním kůry (borky) dubu korkového a korkovníku amurského, které však nejsou vzájemně příbuzné.

Produkce a sklizeň korku[editovat | editovat zdroj]

Korkové duby rostou převážně v oblasti Středomoří; 54 % světové produkce pochází z Portugalska, dalších 40 % pak ze Španělska, Alžírska a Maroka. Celková plocha plantáží v těchto zemích je asi 2,7 miliónů hektarů, roční produkce pak asi 340 tisíc tun.

Kůra dubů se odřezává pomocí speciálních nožů. Původní kůra stromu je nekvalitní a odstraňuje se ze stromů když jejich kmeny mají obvod asi 30 centimetrů. Kůra poté znovu dorůstá a sklízí se po 9 až 15 letech (nejkvalitnější až 30let) když dosáhne požadované tloušťky.

Složení korku[editovat | editovat zdroj]

Vlastnosti a použití[editovat | editovat zdroj]

Korkové zátky

Korek má rozmanité použití díky tomu že dobře tepelně izoluje, odolává poměrně vysokým teplotám (asi do 120 °C), je pružný a lehký. Používá se na výrobu zátek (přes 80 % celosvětové produkce), podlahových krytin (korkové dlaždice), stélky obuvi aj.

Korek byl poprvé použit jako zátka u vína v roce 1530, což umožnilo nový způsob skladování vína. Později v roce 1670 bylo zjištěno, že umožňuje i kvašení vína, což dalo světu sekt.

Fyzikální vlastnosti:

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Cork (material) ve Wikimedia Commons