Abchazové
| Populace | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 185 000 - 600 000 | ||||||||||||
| Země s významnou populací | ||||||||||||
|
||||||||||||
| Jazyk(y) | ||||||||||||
| Náboženství | ||||||||||||
| Příbuzné národy | ||||||||||||
Abchazové jsou etnická skupina. 100 000 Abchazů (1995) žije v separistické gruzínské Abcházii a 35 tisíc v Turecku. Turečtí Abchazové mluví většinou turecky. Předkové Abchazů (Abazgové, Apsilové) zakládali rané státy už od 1. stol. Ve 4.–6. stol. mezi ně proniká z Byzance křesťanství. V 8. stol. vzniká Abchazské království, které se v 10. stol. stává součástí sjednocené Gruzie. Po rozpadu Gruzie vzniklo samostatné Abcházské knížectví, které se v 16. stol. dostalo pod osmanskou nadvládu a začal do něj pronikat sunnitský islám.
V letech 1810–1917 byla Abcházie spolu s Gruzií (Tifliskou gubernií) součástí Ruska. Po bolševické revoluci se Abcházie stala jako Svazová republika součástí Sovětského svazu. Ve 30. letech Stalin odebral Abcházské SSR statut svazové republiky a připojil ji jako AbchASSR ke Gruzii. Vlivem přistěhovalectví Gruzínů a Rusů a tvrdé gruzínizační politiky zejména za Stalinovy vlády, ale i později, se pod sovětskou nadvládou stali Abchazové ve své zemi méně než 18procentní menšinou.
Po rozpadu SSSR propukl separatistický konflikt (1991–1993), který vedl v počátcích k exodu téměř všech Abcházů, posléze mnoha Gruzínů. V roce 2008 byl vytvořen částečně mezinárodně uznávaný stát Abcházie, v němž Abcházové tvoří 44 %, Gruzíni přes 21 %, Arméni téměř 21 % a Rusové přes 10 % (situace z r. 2003).
Abcházština patří do severokavkazské jazykové rodiny a zapisuje se upravenou cyrilicí. Do r. 1926 se abcházština nezapisovala vůbec, později se používala upravená latinka, od r. 1938 do 1954 byli Abcházové nuceni psát gruzínskou abecedou, která je pro severokavkazské jazyky nevhodná. Teprve poté byla vytvořena – se zpožděním cca 16 let oproti ostatním „mladopismennym“ jazykům SSSR – moderní abcházská abeceda, jíž píší Abchazové dosud.
Externí odkazy [editovat]