Severokavkazské jazyky

Severokavkazské jazyky
	Větve severokavkazských jazyků
Rozšíření	severní Kavkaz, Turecko a další blízkovýchodní země(diaspory)
Počet mluvčích	4,5 milionu
Počet jazyků	zhruba 34
Klasifikace	sinotibetské jazyky (sporné); dené-kavkazské jazyky (sporné);
Dělení
Dělení	severozápadokavkazské jazyky alarodské jazyky; ; severovýchodokavkazské jazyky churitsko-urartejské jazyky (†); ;

Severokavkazské jazyky předpokládanou jazykovou rodinou kavkazských jazyků, kterou by mohly tvořit rodiny severozápadokavkazská a severovýchodokavkazská spolu se zaniklými jazyky churitsko-urartejskými.

Spekuluje se o příbuznosti s baskičtinou, sinotibetskými jazyky, jenisejskými jazyky, případně jazyky na-dené, s nimiž by mohly severokavkazské jazyky tvořit kmen (též makrorodinu) tzv. dené-kavkazských jazyků, tento názor však není obecně přijímán.

Dělení[editovat | editovat zdroj]

Jazykové rodiny

Evropa a jižní, západní a severní Asie	indoevropská • uralská • severozápadokavkazská • severovýchodokavkazská • kartvelská (jihokavkazská) • altajská • drávidská • čukotsko-kamčatská • jukagirská • dené-jenisejská • eskymácko-aleutská

východní a jihovýchodní Asie	sinotibetská • tajsko-kadajská (daická) • austroasijská • austronéská • japonsko-rjúkjúská • andamanská • hmong-mien (miao-jao)

Afrika a jihozápadní Asie	afroasijská (semito-hamitská) • nigerokonžská • nilosaharská • kojsanská

skupiny jazykových rodin a svazy	amerických indiánů • australských domorodců • papuánských domorodců • kavkazské

izolované jazyky