Záškrt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Záškrt
Záškrt způsobuje charakteristický oteklý krk.
Záškrt způsobuje charakteristický oteklý krk.
Klasifikace
MKN-10 A36.
MeSH D004165

Záškrt (též difterie, či mázdřivka) je bakteriální infekční onemocnění člověka, vyvolané bakterií Corynebacterium diphtheriae, která svým toxinem způsobuje těžkou angínu.[1]

Původce nemoci, přenos[editovat | editovat zdroj]

Záškrt vyvolává mikrob Corynebacterium diphteriae, zdrojem nákazy je nemocný člověk, rekonvalescent nebo bacilonosič toxického kmene. Nemoc se přenáší přímo vzdušnou cestou, méně nepřímo kontaminovanými předměty. Vstupní branou jsou nejčastěji mandle, dnes vzácně sliznice nosní, sliznice hrtanu, spojivky, kůže.

Potíže nemocného[editovat | editovat zdroj]

Inkubační doba trvá 2–5 dnů a podle místa, kde se zánětlivý proces rozvíjí, může vzniknout záškrt mandlí (diphtheria tonsilarum), nosní (diphtheria nasi), hrtanu (diphtheria laryngis, croup). Bude následovat popis průběhu záškrtu mandlí. Nemoc začíná jako každá angína zvýšením teploty, bolestmi v krku, nechutenstvím, malátností. Mandle jsou zduřelé, zarudlé a tvoří se na nich žlutobílé pablány. Současně zduřují i podčelisti mízní uzliny jako u jiných angín. Záškrt mandlí je možno dobře léčebně zvládnout, zanedbá-li se však a neléčí-li se, změní se v těžký zhoubný záškrt (diphtheria maligna). Povlaky se rozšíří po celých mandlích a začnou přerůstat do okolí na sliznici měkkého patra, oblouků patrových, čípku. Jakmile povlaky přerostou z mandlí do okolí, zhorší se stav nemocného. Teplota se zvýší na 39–40 °C, nemocný je těžce schvácený, dýchá otevřenými ústy, podčelistní uzliny se zvětšují do velkosti ořechu a vzniká kolem nich otok podožního vaziva. Krk zduřuje a má stejný obvod jako hlava. Otok krku označujeme jako caesarský krk (collum caesari).

Komplikace[editovat | editovat zdroj]

Zhoubný záškrt je vždy provázen komplikacemi a ty mohou vést k smrti. Pravidelně vzniká zánět srdečního svalu (myocarditis) a pozáškrtové obrny. Myokarditida se vyvíjí v 5.–21. dni nemoci, čím dříve se objeví, tím těžší má průběh. Už v prvních dnech nemoci vzniká obrna měkkého patra, nemocný mluví huhňavě, při napití mu vytékají tekutiny nosem zpět do hrnečku. Ve 4.–6. týdnu se obrna měkkého patra ještě zhoršuje a podle těžkosti průběhu vystupují ještě další obrny. V lehčích případech se přidá obrna akomodačních svalů, takže nemocný nevidí na čtení, v těžších jsou postiženy svaly dolních končetin, trupu, horních končetin.

Prognóza[editovat | editovat zdroj]

Záškrt se u nás jako na celém světě vyskytoval ve velkých epidemiích. V roce 1946 bylo zavedeno povinné očkování a onemocnění téměř vymizelo.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://lekarske.slovniky.cz/pojem/difterie