Expo 2015

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Expo 2015 je název světové výstavy, která se bude konat v roce 2015 v Miláně v Itálii. Milán byl vybrán na zasedání v Paříži 31. března 2008, kdy zvítězil v hlasování nad městem İzmir v Turecku poměrem hlasů 86 ku 65. V Miláně se konala světová výstava již v roce 1906 s tématem Doprava.

Téma pro tuto výstavu zní „Feeding the planet, energy for life“ (Uživit planetu, energie pro život). Celkovou koncepcí světové výstavy byla pověřena světově proslulá dvojice švýcarských architektů Jacques Herzog a Pierre de Meuron (mimo jiné autoři stadionu Ptačí hnízdo pro olympijské hry v Pekingu 2008). Jejich snahou je omezení krátkodobých módních výstřelků a vytvoření přehledného kompaktního celku. V celkovém návrhu Herzoga & de Meurona hraje velkou roli vodní kanál, který bude obtékat kolem celého výstavního areálu. Vznikne tak jakési malé Holandsko v Itálii. Pozemky pro výstaviště se nacházejí severozápadně od Milána v obcích Rho a Pero a zahrnují plochu 1,1 miliónu m2.

Vítězný architektonický návrh na český pavilon EXPO 2015 pochází od mladých brněnských architektů Ondřeje Chybíka a Michala Krištofa, kteří jako hlavní stavební systém zvolili systém modulární kontejnerové konstrukce, jejíž výhodou je možnost její snadné demontáže a přesunu na jiné místo.

Národní pavilony[editovat | editovat zdroj]

Český pavilon[editovat | editovat zdroj]

Český pavilon EXPO 2015 - vizualizace

Na konci roku 2013 proběhlo vyhodnocení soutěže o návrh na český pavilon pro Světovou výstavu EXPO 2015 v Miláně. Vítězem se stal architektonický ateliér CHYBIK+KRISTOF Associated Architects z Brna.

Jejich návrh využívá modulární výstavby, jejíž hlavní výhodou je snadná demontáž a možnost přesunu a dalšího využití i po skončení výstavy. Záměrem autorů je, aby byl tento pavilon po skončení výstavy dále využit ke stavbě mateřské školky.

Součástí pavilonu by měl být také bazén, který symbolizuje silnou tradici v lázeňství anebo odvěkou českou touhu po moři. Návštěvníci obdrží místo informačních materiálů plavky s potiskem. To je další ekologický záměr, neboť se tím eliminuje papírový odpad z nepotřebných letáků, které brzy ztrácejí svou funkci, zatímco plavky mohou jejich majitelé používat ještě několik let po skončení výstavy. Samotná konstrukce bazénu bude po výstavě převezena do Prahy, kde oživí část břehu řeky Vltavy a tím přispěje ke zatraktivnění veřejného prostoru tohoto hlavního města.


Snaha o vytvoření takového řešení, které bude mít využití i po výstavě, vychází z osudu českého pavilonu pro EXPO v roce 1958 v Bruselu, který vytvořil jedinečný a vzácný prvek v mozaice pozoruhodných staveb moderní architektury v Praze.

Dalo by se říct, že konstelace podmínek výběru českého pavilonu byla více než příznivá právě k použití prefabrikovaného modulárního systému. Je to na jedné straně již zmíněná možnost jeho recyklace a s tím související charakter ekologičnosti a šetrnosti. Druhou výhodou je skutečnost, že se jedná o provokativní element v současném stavebnictví, podobně jako pohledový beton, který se ale již pomalu i u nás stává oblíbeným a vyhledávaným charakterovým rysem modernity a novodobé krásy. Stejně jako u betonu totiž záleží na tom, v jaké kvalitě se konstrukce vyrobí. Příklady krásných staveb z kontejnerů již existují po celém světě a je jen otázkou času, kdy se i ony dostanou do módy. Nejsme sice první, kdo by na světové výstavě kontejnery použil, ale dosud se jednalo spíše o vzdor a poukázání na konstruktivistickou podstatu architektury. Cílem ateliéru Chybík Krištof je ale využití modulů k vytvoření prostředí s vysokou estetickou hodnotou. Dokazují to jejich slova: „Pavilon je domem i zážitkem. Navrhujeme suverénní architekturu se soudobým výrazem, odkazujícím na jednoduchost národního stylu – modernismu.“

Architekt David Vávra, předseda české poroty, která vítěze vybrala, sice vyjádřil zklamání, že se mezi soutěžními projekty nenašel žádný, který by byl výraznou architekturou, ale tuto zdrženlivost vysvětlují autoři vítězného návrhu právě snahou vyhovět požadavkům autorů celkové koncepce výstavy soustředěním se spíše na nápad a trvalou udržitelnost, než na krátkodobý efekt překvapení. „Komorní a kompaktní formou pavilonu se snažíme vyhnout tvarovým a tendenčním trapnostem upadajícím v zapomnění.“ vysvětlují vítězové svůj úhel pohledu.

Český pavilon EXPO 1958 - současný stav

Jedno z nosných témat českého pavilonu je bazén. Ten bude umístěn na nádvoří a návštěvníci se zde budou moci v letním horku koupat. Na základě soutěže mezi českými designéry bude dokonce vybrán moderní návrh plavek, který bude reprezentovat současný český oděvní design a podle plánů autorů Chybík Krištof budou tyto plavky jakousi ozvěnou na plážích světa i po skončení Světové výstavy.

Konstrukce bazénu má také již vymyšlenou funkci – po výstavě by mohl být převezen do Prahy a umístěn na náplavce, čímž bude ještě více posílen okruh aktivit, které se v současné době odehrávají na poli oživení veřejného prostoru českého hlavního města.

Častou otázkou, která provází pavilony světových výstav, je osud jejich dalšího využití po skončení akce. Výhodu mívají stavby, které se dají rozebrat a převézt na jiné místo, protože u těch je větší šance, že si je někdo koupí. Takový byl například osud našeho pavilonu pro EXPO v Bruselu roku 1958, který byl po výstavě umístěn v Praze na Letné, kde plnil funkci kavárny a po různých peripetiích je z něj dnes alespoň kancelářská budova.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]