Silvio Berlusconi
| Silvio Berlusconi | |
|---|---|
.jpg)
Silvio Berlusconi |
|
|
Předseda vlády Italské republiky
|
|
| Ve funkci: 8. květen 2008 – 12. listopad 2011 |
|
| Prezident | Giorgio Napolitano |
| Předchůdce | Romano Prodi |
| Nástupce | Mario Monti |
| Ve funkci: 11. červen 2001 – 17. květen 2006 |
|
| Prezident | Carlo Azeglio Ciampi |
| Předchůdce | Giuliano Amato |
| Nástupce | Romano Prodi |
| Ve funkci: 24. duben 1994 – 17. leden 1995 |
|
| Prezident | Oscar Luigi Scalfaro |
| Předchůdce | Carlo Azeglio Ciampi |
| Nástupce | Lamberto Dini |
|
Ministr zahraničních věcí
|
|
| Ve funkci: 6. leden 2002 – 14. listopad 2002 |
|
| Předchůdce | Renato Ruggiero |
| Nástupce | Franco Frattini |
|
Ministr financí
|
|
| Ve funkci: 3. červenec 2004 – 16. červenec 2004 |
|
| Předchůdce | Giulio Tremonti |
| Nástupce | Domenico Siniscalco |
|
Ministr zdravotnictví
|
|
| Ve funkci: 10. březen 2006 – 17. květen 2006 |
|
| Předchůdce | Francesco Storace |
| Nástupce | Livia Turco |
|
Ministr ekonomického rozvoje
|
|
| Ve funkci: 5. květen 2010 – 4. říjen 2010 |
|
| Předchůdce | Claudio Scajola |
| Nástupce | Paolo Romani |
|
Poslanec Poslanecké Sněmovny
|
|
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 21. dubna 1994 | |
| Volební obvod | Campania 1 |
|
|
|
| Narození | 29. září 1936 (76 let) Milán,  Itálie |
| Národnost | Italská |
| Politický subjekt | Forza Italia (Lid svobody) |
| Choť | 1. Carla Dall'Oglio (1965) 2. Veronica Lario (1985) |
| Vztahy | milenka Mara Carfagna |
| Děti | Marina Berlusconi Pier Silvio Berlusconi Barbara Berlusconi Eleonora Berlusconi Luigi Berlusconi |
| Sídlo | Arcore, Itálie |
| Vzdělání | Univerzita v Miláně |
| Zaměstnání | politik, podnikatel |
| Náboženství | římský katolík |
| Podpis |  |
Silvio Berlusconi 
výsl. (* 29. září 1936, Milán) je italský politik a podnikatel, bývalý předseda vlády Itálie a zároveň nejdelé sloužící poválečný politik v této funkci.[1]
Obsah |
Biografie [editovat]
Studoval práva a jako pětadvacetiletý nastoupil zaměstnání v bance. Později založil stavební firmu Edilnord, která v roce 1962 postavila významnou část severního milánského předměstí. Podle jeho odpůrců stály za úspěchem této jeho firmy tajné úmluvy s italskými levicovými stranami a finanční spojenectví s antikomunistickou zednářskou lóží Propaganda 2.[2] Při jeho podnikání se výraznou měrou uplatnilo přátelství s tehdejším premiérem a přítelem ze studií Benedettem Craxim.
Od roku 1986 je prezidentem elitního fotbalového klubu AC Milan.
Berlusconi je považován za druhého nejbohatšího muže v Itálii. Jeho majetek je odhadován na 12 miliard dolarů. Vlastní velké mediální impérium: kromě několika novin jde zejména o společnost Mediaset, provozující přes desítku italských televizních kanálů; má také 80% podíl v televizní společnosti Endemol. Z tohoto důvodu byl v minulosti obviňován z toho, že ovlivňuje veřejné mínění ve svůj prospěch. Toto podezření bylo již několikrát předmětem soudních jednání.
Politická činnost [editovat]
V roce 1994 se Berlusconi poprvé stal premiérem Itálie za svou politickou stranu Forza Italia. 2. května 2006 podal demisi poté, co prohrál volební souboj s Romanem Prodim.
Po vítězství ve volbách roku 2008 se stal opět premiérem. Následně prosadil tzv. zákon Lodo Alfano, kterým znemožnil trestní stíhání premiéra (tj. své osoby), prezidenta a předsedů sněmovny a senátu.[3] Tím si Berlusconi dočasně zajistil imunitu. V říjnu 2009 však ústavní soud Itálie shledal tento zákon protiústavním a zrušil jej.[4]
13. prosince 2009 byl v závěru svého politického mítinku na Dómském náměstí v Miláně fyzicky napaden: Massimo Tartaglia jej udeřil suvenýrem v podobě milánského dómu do obličeje. Berlusconi utrpěl frakturu nosu a přišel o dva zuby; útočník byl zatčen.[5]
Dne 26. října 2011 oznámila četná masová média jako doposud nepotvrzenou zprávu, že se Berlusconi po dohodě s ministrem Umbertem Bossim (Lega Nord) rozhodl v dohledné době vzdát funkce premiéra Itálie. Důvodem by mohla být nutnost změn v systému věkové hranice odchodu do důchodu pod vlivem jiných evropských zemí.[6]
Problémy se zákonem [editovat]
Berlusconi stál více než dvacetkrát před soudem kvůli rozličným obviněním, mimo jiné za spolčení s mafií, falšování účetnictví, zpronevěru, daňové podvody a dětskou prostituci. Dětské prostituce se týkala aféra "Rubygate", kdy měl sex s nezletilou marockou zpěvačkou Ruby Rubacuori při sexuálních orgiích zvaných "bunga bunga." Odsouzen byl celkem třikrát, v roce 1990 za křivé svědectví (zrušeno při amnestii), v roce 1997 za ilegální financování politické strany (odvolával se tak dlouho, až vypršela promlčecí lhůta) a v říjnu 2012 byl odsouzen ke čtyřem letům ve vězení za krácení daní.[7][8] Do vězení přesto nikdy nenastoupil. Zatím naposledy byl nepravomocně odsouzen v březnu 2013 k jednomu roku vězení a zaplacení odškodného 80 tisíc eur za to, že společně se svým bratrem Paolem, který byl odsouzen na dva roky a tři měsíce vězení, zveřejnil přepis odposlechů lídra opozice Piera Fassina, které byly kvůli probíhajícímu vyšetřování v tajnosti.[9]
Kritika [editovat]
Opakovaně je kritizován mnoha intelektuály, představiteli levice či stoupenci těsnější evropské spolupráce. Po skandálu s fotografiemi obnaženého českého expremiéra Mirka Topolánka a mladých dívek o něm spisovatel José Saramago psal jako o „věci Berlusconi, nebezpečně podobné lidské bytosti“.[10] Daniel Cohn-Bendit přirovnává Berlusconiho verzi demokracie k Putinově a Chávezově.[11]
Takovou kritiku Berlusconi vytrvale odmítá: „Upřímně si myslím, že jsem nejlepším premiérem, jakého Itálie měla za 150 let ...,“ prohlásil během tiskové konference po aféře na Sardinii.[12] Proto také tehdy vyloučil, že by kvůli sexuálním a jiným skandálům odstoupil.
Reference [editovat]
- ↑ http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/250368-italsky-premier-berlusconi-podal-demisi.html
- ↑ The War They Wanted, the Lies They Needed VanityFair, VII/2006.
- ↑ Berlusconi si zajistil imunitu. Prosadil nový zákon aktuálně.cz 10. 7. 2008.
- ↑ Soud odebral Berlusconimu a dalším prominentům imunitu aktuálně.cz, 7. 10. 2009.
- ↑ Berlusconi aggredito in piazza Duomo La Repubblica, 14. 12. 2009.
- ↑ "Spekulationen über baldigen Berlusconi-Rücktritt", http://www.spiegel.de/politik/ausland/0,1518,794036,00.html
- ↑ Silvio Berlusconi Sentenced To Four Years In Prison Over Mediaset Tax Evasion [online]. Huffingtonpost.co.uk, 2012-10-26, [cit. 2012-10-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Italský expremiér Berlusconi dostal čtyři roky za krácení daní [online]. Novinky.cz, 2012-10-26, [cit. 2012-10-26]. Dostupné online.
- ↑ Soud poslal Berlusconiho na rok do vězení. Vyzradil úřední tajemství [online]. Lidovky.cz, [cit. 2013-03-07]. Dostupné online.
- ↑ La cosa Berlusconi El País, 7. 6. 2009.
- ↑ «La vostra democrazia è quella di Putin e Chavez» L’unitá, 21. 9. 2009.
- ↑ Berlusconi: Jsem nejlepším premiérem v Itálii za 150 let iHNed.cz, 10. 9. 2009.
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) Silvio Berlusconi, BBC Profile
- (anglicky) (italsky) Forza Italia
- (anglicky) Forbes.com: Forbes World's Richest People
- (anglicky) BBC News Europe: Berlusconi in his own words
