Sardinie
Tento článek pojednává o autonomní oblasti a o ostrově Sardinie, o zaniklém království viz Království Sardinie
| Regione Autonoma della Sardegna Regione Autonoma de sa Sardigna |
|
 |
|
| Stát |  Itálie |
| Hlavní město | Cagliari |
| Provincie | Cagliari Carbonia-Iglesias Medio Campidano Nuoro Ogliastra Olbia-Tempio Oristano Sassari |
| Počet obcí | 377 |
| Rozloha | 24 090 km² |
|
|
|
| Počet obyvatel | 1 637 639 |
| Hustota zalidnění | 68/km² |
 |
|
|
|
|
Sardinie (italsky: Sardegna, sardsky Sardigna, Sardinna nebo Sardinnia) je autonomní oblast na jihozápadě Itálie o rozloze 24 090 km², ležící na stejnojmenném ostrově a okolních menších ostrovech ve Středozemním moři. Její břehy omývá Středozemní moře. Samotný ostrov Sardinie je druhým největším ostrovem Středozemního moře, ležícím mezi Apeninským poloostrovem, Španělskem, Korsikou a Tuniskem. Region má rozlohu 24 090 km², 1,6 miliónu obyvatel a dělí se na 8 provincií. Hlavním městem je Cagliari. Na ostrově se mluví kromě italštiny také sardštinou.
Obsah |
[editovat] Historie
Prvními civilizovanými kolonisty byli Foiničané a Kartaginci, na pobřeží bylo založeno i několik řeckých osad. Roku 238 př. n. l. se ostrova zmocnili Římané, které po více jak 220 roky vystřídali germánští Vandalové. Později se zde vylodili Byzantinci. V 8. století se ostrov dostal pod Araby.[1] I v dalších letech se měnila nad strategicky důležitým ostrovem vláda. V letech 1297 až 1861 zde bylo Sardinské království, které se změnilo roku 1861 na Italské.
[editovat] Geologie
Geologicky jde o zbytek sardinsko - korsické plošiny odlomené z dávné Tyrhénie, tvořený žulou, rulou a břidlicí, který později podléhal variskému vrásnění. Mladší vrstva vápenců pochází z následné mořské transgrese. Konečnou podobu dodaly Sardinii lávové výlevy v miocénu.
[editovat] Geografie
Oblast zahrnuje hlavní ostrov Sardinie a okolní ostrovy.
| ostrov/souostroví | provincie | rozloha (km²) |
|---|---|---|
| vlastní Sardinie | všech 8 | 23 813 |
| Sant'Antioco | Carbonia-Iglesias | 108 |
| San Pietro | Carbonia-Iglesias | 54 |
| Asinara | Sassari | 51 |
| La Maddalena | Olbia-Tempio | 49 |
| Caprera | Olbia-Tempio | 15,5 |
| ... |
Druhý největší Italský ostrov je značně hornatý s členitým pobřežím. Podmínky pro turistiku v horách jsou velmi omezené především pro neprostupné porosty. Reliéf se vyznačuje oblými tvary. Členitější je východní část ostrova, zvlášť pobřeží. Nejvyšším vrcholem je La Marmora (1 834 m) v masivu Gennargent.
[editovat] Film
O Sardinii pojednává česko-italský celovečerní film Mír s tuleni, obsahující mimořádně zajímavé archivní i nově pořízené záběry Sardinii ze vzduchu, pevniny i z moře. Film vznikl ve spolupráci se sardskými obyvateli městečka Cala Gonone a byl po celé Sardinii promítán také v kinech.
[editovat] Dostupnost a turismus
Za zhlédnutí jistě stojí horo-skalnatá oblast Aggius (5 km SZ od Tempia) se zajímavými stometrovými oblými monolity. Hodnotné možnosti tu mají horolezci. Na severním pobřeží u Capo Testa se nalézá pás 60 - 90 m vysokých, oblých balvanových kup, přístupných z moře i pobřeží. Lezecké stěny se zvedají z moře a pláží v Golfo di Orosei u Cala Gonone a jižněji u Cala Fuili a Cala Luna. Efektní červené skalní stěny vystupující přímo z vody u Arbatax (poblíž Tortoli) se pro svou zvětralost využívají méně. Sardinie láká tajemnými prehistorickými stavbami - nuraghy z let 1500 - 300 př. n. l. V provincii Oristano je archeologické naleziště starobylého města Tharros. Přístup je nejčastější lodí z Itálie anebo Korsiky přes Bonifacký průliv.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha : Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Sardegna, s. 29.
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální web autonomní oblasti Sardinie
- Dny sardské kultury a přírodopisu 2007. Sardinie - Středomořská kráska
