Mezolit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Doba kamenná

Mezolit (z řec. mesos, μεσος = střední a lithos, λιθος = kámen) nebo také střední doba kamenná označuje období mezi cca 8000 př. n. l. a začátkem neolitizace Evropy. Mezolit je pokračováním paleolitu za změněných přírodních podmínek a spíše jen tradičně uznáván za samostatné období.

Chronologie[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k postupnému šíření zemědělství se spodní chronologická hranice mladší doby kamenné (neolitu) udává na různých územích rozdílně. Pro střední Evropu platí cca 5500 př. n. l.. Na Předním východě nastává po konci pleistocénu již prekeramický neolit a o mezolitu, jako lovecko-sběračské adaptaci na holocénní klima, zde tedy většinou ani nemluvíme. Mezolit začíná na konci poslední doby ledové (resp. po jejím posledním studeném výkyvu - ml. dryas - 9600 př. n. l.), kdy nastává rychlé oteplování a nastupuje období geologické současnosti (holocénu). V závislosti na změně podnebí se mění vegetace a mizí řada zástupců glaciální fauny. Člověk prokázal vysokou schopnost adaptace a přizpůsobil se novým podmínkám.

Pohřeb z Theviec - Muzeum Toulouse[editovat | editovat zdroj]

Změna podnebí, vegetace a fauny[editovat | editovat zdroj]

V důsledku oteplování se z jihu navracelo lesní rostlinstvo. Nejprve bříza a borovice, poté líska a pak se postupně rozšiřoval smíšený dubový les s dubem, jilmem, lípou a jasanem. Ve výrazně teplých a suchých sprašových stepích pokračoval vývoj černozemí. Voda z tajících ledovců se shromažďovala v jezerech a tvořila prostředí bohaté na ryby. S lesem se šířil los, jelen, srnec, divoké prase, zubr, medvěd, při vodních tocích se objevil bobr a vydra. Dále pes, zajíc a želva.

Potrava a její získávání[editovat | editovat zdroj]

Od chladnomilné stádní zvěře otevřené tundry (kůň, sob) se lovci museli přeorientovat na lesní, spíše jednotlivě či v malých stádech žijící zvěř. Většího významu nabyl rybolov a lov vodního ptactva. Zejména zesílil podíl sběru lesních plodů. Chladné podnebí ledových dob umožňovalo konzervaci potravy mrazem, v mezolitu bylo nutné ji obstarávat pravidelně. Jeden nezdar při lovu už v mezolitu neznamenal ohrožení existence. Zvířata žila rozptýlena v prostoru lesa. Lov byl (na rozdíl od paleolitu) více individuální. K lovu se užíval luk, šípy a přinejmenším místy i pes (jako první domestikované zvíře). Mezolitiky skončila epocha lovců a sběračů.

Sídlení a bydlení[editovat | editovat zdroj]

Rozptýlenost zdrojů potravy znamenala i rozptýlenost osídlení. Osady byly malé, během roku se pravděpodobně stěhovaly podle zdrojů obživy (lov – rybolov – sběr). Na jednom místě se mohlo jen stěží uživit větší množství lidí po celý rok. Nevíme, na jaké vzdálenosti se stěhovali, ale víme, že sídliště byla vyhledávána opakovaně. Osady sestávaly z nevelkých lehkých nezahloubených chat. Na některých sídlištích byly nalezeny oválné nebo nepravidelné jámy, ojediněle s kůlovými jamkami. Tyto zahloubené objekty byly snad sezónními obydlími pro chladnější období, lehká letní obydlí zřejmě nezanechala výraznější stopy.

Nástroje[editovat | editovat zdroj]

Kamenná industrie[editovat | editovat zdroj]

Znakem je především výrazná mikrolitizace všech nástrojů, která započala již v předchozím období. Typologickým znakem jsou geometrické tvary: trojúhelníky, lichoběžníky, kruhové úseče a jednoduché příčně retušované hrůtky.

Organické materiály[editovat | editovat zdroj]

Na sídlištích konzervovaných rašelinou (Velká Británie, Dánsko, Skandinávie, Pobaltí) byly nalezeny početné nástroje a zbraně z jeleních a sobích parohů, dále předměty ze dřeva (luky, lopaty). Ve Freisacku (Braniborsko, západně od Berlína) byl nalezen fragment rybářské sítě, dále dřevěný plovák, části vesel, provázky atd. V Holandsku byl nalezen člun. Hojně se používaly kostěné a parohové nástroje (harpuny, oštěpy). Také lyže a saně.

Umění[editovat | editovat zdroj]

Umění v nálezech téměř úplně chybí, doklady se nezachovaly, jen ve východním Německu jsou doklady umělecké činnosti jako ornamentika na kostěných a parohových nástrojích (ryté linky, čárky, vrypy).

Mezolitici a neolitici[editovat | editovat zdroj]

Během 6. tisíciletí byli lovci a sběrači vystřídáni pastevci a zemědělci neolitu. V dochované materiální kultuře se v celé Evropě však nenachází žádný náznak či předzvěst převratných následujících hospodářských změn. V mnoha regionech severní Evropy mezolitici zřejmě ještě po nějakou dobu přežívali a stali se tak současníky neolitických zemědělců, jinde pravděpodobně převzali novou civilizaci a přispěli tak k jejímu rychlému šíření.

Neolitici preferovali sprašové půdy, které mezolitici vyhledávali jen sporadicky, takže ke kontaktům (početně omezených skupin) takřka nedocházelo. Rychlý demografický růst neolitiků učinil z lokálních skupin mezolitického obyvatelstva během několika staletí nevýznamnou menšinu, jejichž životní prostor se neolitickou expanzí stále více zmenšoval. Mnohé technologické prvky považované za neolitické, jako jsou broušené kamenné nástroje či keramika, jsou nalézány již v „mezolitických“ vrstvách.

Nejvýznamnější evropské lokality[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Mesolithic ve Wikimedia Commons

  • Svoboda, J. (ed.) 2004: Mezolit severních Čech. Brno.
  • Mallory, J.P. 1989: In Search of the Indo-Europeans. London.
  • Whittle, A. 1999: Europe in the Neolithic. The Creation of New Worlds. Cambridge Univ. Press.
  • Price, D. 2000: Europe´s First Farmers. Cambridge Univ. Press.