Měď (minerál)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Měď
Přírodní forma mědi na podkladu.
Přírodní forma mědi na podkladu.
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec Cu
Identifikace
Barva červená
Vzhled krystalu nepravidelné agregáty, nugety
Soustava krychlová
Tvrdost 2,5-3
Lesk kovový
Štěpnost není patrná
Vryp červený
Hustota 8,94-8,95 g/cm³
Rozpustnost HNO3
Ostatní kujný, dobře vede el. proud

Měď, chemický vzorec Cu, je krychlový minerál.
Název všeslovanský.

Původ[editovat | editovat zdroj]

V přírodě vzniká redukcí z roztoků např. v gosanu i v hlubších částech ložisek; sráží se na železných předmětech ve starých dolech. Největší množství ryzí mědi vzniká primárně z hydrotermálních roztoků. Ve formě jemných vtroušenin se vyskytuje v mnohých, zvláště bazických, vyvřelých horninách např. v serpentinizovaných peridotitech, dunitech a serpentinitech (možná zde vzniká rozpadem sulfidů s obsahem mědi). Vyskytuje se v dutinách melafyrů.

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Tvoří krystaly nejčastěji tvaru osmistěnu, krychle a dvanáctistěnu. Pravidelně vyvinuté krystaly jsou vzácné, obvykle jednosměrně vyvinuté, velikosti do 15 cm. Agregáty keříčkovité, drátkovité, pletené až pérovité, také kusová a vtroušená, ve formě plíšků, desek, písku, zrn a valounků. Vzácně pseudomorfuje kalcit, aragonit a kuprit.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Fyzikální vlastnosti: tvrdost 2,5-3, hustota 8,94-8,95 g/cm³, je kujná, štěpnost není patrná, lom hákovitý, lasturnatý. Velmi dobře vede elektrický proud a teplo. Před dmuchavkou se taví.
  • Optické vlastnosti: Barva: světle červená, rychle matní na měděně červenou až hnědočervenou, někdy na povrchu pestře nabíhá a také bývá naběhlá do hněda. Na povrchu často vyvinuty druhotné minerály zelené barvy (vzniklé korozí). Lesk kovový, průhlednost: neprůhledný, vryp červený.
  • Chemické vlastnosti: Složení: teoreticky Cu 100 %, příměsi Ag, As, Bi, Fe. Rozpouští se v kyselině dusičné za vzniku modrého roztoku dusičnanu měďnatého. Plamen barví zeleně, v přítomnosti chlóru blankytně modře

Parageneze[editovat | editovat zdroj]

Získávání[editovat | editovat zdroj]

Pohled na povrchový důl mědi. Chuquicamata, Chile.

Měď se těží ve velkých povrchových dolech, které silně zasahují do tváře krajiny.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Díky své kujnosti a odolnosti proti korozi se užívá jako střešní krytina, na okapy a svody dešťové vody, trubky pro rozvod vody ústředního vytápění. Dobré tepelné vodivosti se využívá při výrobě chladičů (v počítačích, průmyslových zařízeních), kotlů, kuchyňského nádobí. Elektrická vodivost mědi je využita v rozvodech elektřiny v bytech, v elektrotechnice na výrobu elektromotorů, integrovaných obvodů aj. Velký význam mají slitiny mědi s jinými kovy – bronz (měď + cín) a mosaz (měď + zinek).

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

  • Na Slovensku zejména z Bankova u Košic (keříčkovité agregáty 20 cm velké), poměrně hojná z Nandráže, na starých haldách ze Smolníku, v minulosti hojná ze Španí Doliny (Banská Bystrice)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1944) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume I, 99–102

Citace[editovat | editovat zdroj]

DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha : AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce) ISBN 80-7151-030-0.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Native copper ve Wikimedia Commons