Měď (minerál)
| Měď | |
|---|---|
 |
|
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | Cu |
| Identifikace | |
| Barva | červená |
| Vzhled krystalu | nepravidelné agregáty, nugety |
| Soustava | krychlová |
| Tvrdost | 2,5-3 |
| Lesk | kovový |
| Štěpnost | není patrná |
| Vryp | červený |
| Hustota | 8,94-8,95 g/cm³ |
| Rozpustnost | HNO3 |
| Ostatní | kujný, dobře vede el. proud |
Měď, chemický vzorec Cu, je krychlový minerál.
Název všeslovanský.
Obsah |
Původ [editovat]
V přírodě vzniká redukcí z roztoků např. v gosanu i v hlubších částech ložisek; sráží se na železných předmětech ve starých dolech. Největší množství ryzí mědi vzniká primárně z hydrotermálních roztoků. Ve formě jemných vtroušenin se vyskytuje v mnohých, zvláště bazických, vyvřelých horninách např. v serpentinizovaných peridotitech, dunitech a serpentinitech (možná zde vzniká rozpadem sulfidů s obsahem mědi). Vyskytuje se v dutinách melafyrů.
Morfologie [editovat]
Tvoří krystaly nejčastěji tvaru osmistěnu, krychle a dvanáctistěnu. Pravidelně vyvinuté krystaly jsou vzácné, obvykle jednosměrně vyvinuté, velikosti do 15 cm. Agregáty keříčkovité, drátkovité, pletené až pérovité, také kusová a vtroušená, ve formě plíšků, desek, písku, zrn a valounků. Vzácně pseudomorfuje kalcit, aragonit a kuprit.
Vlastnosti [editovat]
- Fyzikální vlastnosti: tvrdost 2,5-3, hustota 8,94-8,95 g/cm³, je kujná, štěpnost není patrná, lom hákovitý, lasturnatý. Velmi dobře vede elektrický proud a teplo. Před dmuchavkou se taví.
- Optické vlastnosti: Barva: světle červená, rychle matní na měděně červenou až hnědočervenou, někdy na povrchu pestře nabíhá a také bývá naběhlá do hněda. Na povrchu často vyvinuty druhotné minerály zelené barvy (vzniklé korozí). Lesk kovový, průhlednost: neprůhledný, vryp červený.
- Chemické vlastnosti: Složení: teoreticky Cu 100 %, příměsi Ag, As, Bi, Fe. Rozpouští se v kyselině dusičné za vzniku modrého roztoku dusičnanu měďnatého. Plamen barví zeleně, v přítomnosti chlóru blankytně modře
Parageneze [editovat]
Získávání [editovat]
Měď se těží ve velkých povrchových dolech, které silně zasahují do tváře krajiny.
Využití [editovat]
Díky své kujnosti a odolnosti proti korozi se užívá jako střešní krytina, na okapy a svody dešťové vody, trubky pro rozvod vody ústředního vytápění. Dobré tepelné vodivosti se využívá při výrobě chladičů (v počítačích, průmyslových zařízeních), kotlů, kuchyňského nádobí. Elektrická vodivost mědi je využita v rozvodech elektřiny v bytech, v elektrotechnice na výrobu elektromotorů, integrovaných obvodů aj. Velký význam mají slitiny mědi s jinými kovy – bronz (měď + cín) a mosaz (měď + zinek).
Naleziště [editovat]
- V Čechách z melafyrů - Studenec, Babce a Stav (u Staré Paky); rudních ložisek (Horní Slavkov, Tisová u Kraslic, Vrchoslav). Ve Slezsku pěkné ukázky ze Zlatých Hor (plechy a kusy o velikosti i 10 cm).
- Na Slovensku zejména z Bankova u Košic (keříčkovité agregáty 20 cm velké), poměrně hojná z Nandráže, na starých haldách ze Smolníku, v minulosti hojná ze Španí Doliny (Banská Bystrice)
- Ve světě např. z Džezgazganu (Kazachstán), Mednorudjanska na Urale (Rusko), v exhalačních produktech vulkánu Tolbačik na Kamčatce, ložisko Bura-Bura v Austrálii a překrásné ukázky z melafyrů z poloostrova Keweenaw Point v Michiganu v USA. Největší nalezený valoun ryzí mědi měl hmotnost přesahující 420 tun.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1944) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume I, 99–102
Citace [editovat]
DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha : AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce.) ISBN 80-7151-030-0.
