Štěpánov nad Svratkou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Štěpánov nad Svratkou
Štěpánov-nad-Svratkou-kostel2014b.jpg

znak obce Štěpánov nad Svratkouvlajka obce Štěpánov nad Svratkouznakvlajka

status: městys
NUTS 5 (obec): CZ0635 596884
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4): Žďár nad Sázavou (CZ0635)
obec s rozšířenou působností: Bystřice nad Pernštejnem
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 10,86 km²
počet obyvatel: 711 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 346 m
PSČ: 592 63 až 593 01
zákl. sídelní jednotky: 4
části obce: 2
katastrální území: 4
adresa úřadu městyse: Štěpánov nad Svratkou 23
59263 Štěpánov nad Svratkou
starosta / starostka: PaedDr. Šárka Kunčíková
Oficiální web: http://www.stepanovnadsvratkou.cz/
E-mail: obec@stepanovnadsvratkou.cz

Štěpánov nad Svratkou
Red pog.png
Štěpánov nad Svratkou
Štěpánov nad Svratkou, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Štěpánov nad Svratkou (německy Stiepanau) je městys[1] v okrese Žďár nad Sázavou, kraj Vysočina. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 701 obyvatel.

Obcí protéká řeka Svratka, do které se zde vlévá říčka Hodonínka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vysoká pec Štěpánov nad Svratkou roku 1861

Štěpánov založil Štěpán II. z Medlova (uváděný v pramenech v letech 12341256) zřejmě v 1. polovině 13. století. Na listině olomouckého biskupa Dětřicha pro doubravický klášter z 15. února 1285 je podepsán i farář Heřman ze Štěpánova. Roku 1348 patřil zubštejnskému panství, v roce 1360 k hradu Pyšolci a během 15. století přešel k Pernštejnu. V roce 1483 tvořil zvláštní část panství právě Štěpánov a vesničky Olešnička, Vrtěžíř, Kozlov, Lesoňovice, Koroužné a Švařec. V roce 1544 patřil ke štěpánovské rychtě Borovec, dále Čtyři dvory, Vrtěžíř, Lesoňovice, Koroužné, Švařec a Kobylnice (Nivsko). S označením městečko se u Štěpánova poprvé setkáváme v roce 1551 v pernštejnských sirotčích registrech, povýšen byl ale až v letech 15611584. V roce 1598 byla robota změněna na plat.

Štěpánov se postupně stává průmyslovým centrem panství. Od 13. století se zde těžilo stříbro, měď a železná ruda. V 18. století se s dolováním přestalo, i když v letech 19161919 se provedly neúspěšné pokusy o znovuobnovení těžby v místních dolech. Střediskem železářství se staly obce Borovec a Olešnička, které se Štěpánovem zcela splynuly. Celkem zde stávali tři vysoké pece (17201760; 1761–?; 1862–?). Železářství v Olešničce navázalo v 18. století na starší rozsáhlý hutní komplex, doložený od první poloviny 17. století do prvních let následujícího století v Nedvědici. Roku 1876 byla vysoká pec odstavena a v roce 1952 zbořena. V roce 1814 byl ve Štěpánově vyroben první provozuschopný parní stroj v habsburské monarchii.

Od roku 2010 je starostkou obce PaedDr. Šárka Kunčíková.

Vývoj počtu obyvatel Štěpánova nad Svratkou[2]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 '2001 2006 2014
Počet obyvatel 1203 1079 1094 1093 1113 1042 1038 819 879 877 772 756 712 701 711

Název[editovat | editovat zdroj]

Co se týká názvu obce, existují tři teorie. Podle první tu rostl velký počet jabloní neboli štěpů, podle druhé je název odvozen od jména loupeživého rytíře Štěpána sídlícího na Hradisku. Podle třetí verze – nejpravděpodobnější – byl název odvozen snad od jména Štěpána z Medlova, jehož přítomnost zde souvisela snad se správou zeměpanských stříbrných dolů.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel sv. Petra a Pavla s pozdně románským jádrem (okénko v kněžišti), přestavěný barokně a upravený po požáru z roku 1917. Po přestavbě má kostel i kubistické prvky; vysvěcen byl 1924.[3]
  • Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi
  • Kříž
  • Fara

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Doc. RNDr. Josip Kleczek DrSc. – astronom
  • MUDr. Antonín Hamsík – akademik, prosefor lékařské chemie
  • Antonín Krejčí – autor sokolských publikací a příruček
  • Marie Alfonsa Špačková – spisovatelka
  • Antonie Říhová – koncertní a rozhlasová pěvkyně
  • Bohumír Halouzka – hudební skladatel, žák J.B.Foerstra
  • RNDr. Adolf Polák – geolog, mineralog
  • pplk. Adolf Jurman – odbojář, navigátor a pobočník velitele 311. bombardovací perutě RAF
  • Jaromíra Knoblochová – akademická malířka, ilustrátorka
  • Jiří Štourač – akademický malíř, ilustrátor
  • Andreas Lorenz (Ondřej Lorenc) – český reprezentant v americkém fotbale

Části obce[4][editovat | editovat zdroj]

Katastrální území[5][editovat | editovat zdroj]

  • Borovec
  • Olešnička
  • Štěpánov nad Svratkou
  • Vrtěžíř

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • J. Sadílek, Kostel sv. Petra a Pavla ve Štěpánově nad Svratkou. Tři příspěvky k poznání historické architektury Bystřicka. Vlastivědný sborník Bystřicka I. Bystřice nad Pernštejnem 2012, s. 25–33.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Raritou Štěpánova nad Svratkou jsou názvy ulic a částí. Sice se nejedná o názvy oficiální, ale místní jim jinak neřeknou. Cestu tak můžete zahájit na Šumavě, pokračovat přes Slovensko, Balkán až na Tahiti.[zdroj?]

U Hamru (dříve zde stával borovecký hamr – odtud název) v roce 1936 stávala první sauna v republice.[zdroj?]

V okolí Štěpánova se natáčel seriál Četnické humoresky a americký film Můj obr.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č.7 ze dne 24. ledna 2014
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 604–605.  
  3. Památky v obci
  4. Územně identifikační registr ČR – Části obcí Štěpánov nad Svratkou
  5. Územně identifikační registr ČR – Katastrální území Štěpánov nad Svratkou

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Štěpánov nad Svratkou ve Wikimedia Commons