Velká Losenice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Velká Losenice
Kostel sv. Jakuba Staršího ve Velké Losenici

Kostel sv. Jakuba Staršího ve Velké Losenici

znak obce Velká Losenicevlajka obce Velká Loseniceznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0635 596981
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4): Žďár nad Sázavou (CZ0635)
obec s rozšířenou působností: Žďár nad Sázavou
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 14,91 km²
počet obyvatel: 1120 (1 .1. 2014)
nadmořská výška: 548 m
PSČ: 59211
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 2
katastrální území: 2
adresa obecního úřadu: Velká Losenice 230
59211 Velká Losenice
starosta / starostka: Miloslav Černý
Oficiální web: http://www.losenice.cz
E-mail: obec@losenice.cz
Velká Losenice na mapě
Velká Losenice
Red pog.png
Velká Losenice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Velká Losenice (německy Groß Losenitz) je obec v okrese Žďár nad Sázavou, v kraji Vysočina.

V obci žije přes 1000 obyvatel a v rámci Svazu obcí pod Peperkem i Svazu obcí Přibyslavska patří mezi větší obce.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Velká Losenice se dělí na dvě katastrální území (Velká Losenice a Pořežín).

Obec leží na okraji CHKO Žďárské vrchy a nedaleko jsou hranice historických zemí Čech a Moravy zvané Konec světa. Obcí protéká Losenický potok, který se po 15 km vlévá do řeky Sázavy. Za zmínku stojí přírodní památka Čertův kámen či starý statek s překrásným výhledem na obec a rozlehlým sadem Bambouch.

Losenicí prochází státní silnice II. třídy, která se po přibližně 1,5 km napojuje na silnici I/19. V katastru leží železniční stanice Sázava u Žďáru.

Většinu z katastrálního území 1490ha zabírají lesy a zemědělská půda.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Původní název snad zněl Lossnitz (v roce 1405) či Welika Losenicze (1547). Obec byla založena ve 12. století. Původní je české obyvatelstvo, ale právě v této době sem byly přivedeni odborníci na těžení nerostných surovin. Zvláště za dob Přemyslovců a to z německých oblastí jako Horní Sasko a Durynsko. Těžilo se zde hlavně stříbro, také železná ruda a to na kopci Peperku. Z počátků vzniku osady je zřejmě i kostel sv. Jakuba Staršího z doby kolem 12. století. Poté co se vše „vytěžilo“, byli zdejší obyvatelé odkázáni na zemědělství. Až do konce 16. století byla Velká Losenice pod správou Polenské farnosti, poté se po schválení knížete Ditrichsteina osamostatnila.

Pojmenované okolí[editovat | editovat zdroj]

Německé obyvatelstvo pak dalo okolí Velké Losenice názvy jako Robízeň (Rohe Wiese, hrubá louka); Nížkobold (Nischwald, les, ve kterém jsou hnízda ptáků a zvěře); Lenopuš (Lehnbusch, křovitý svah); Štánych (Steinig, kamenitý); Pyšlík (Büschlig, křovinatý, porostlý křovím); Kociperk (Katzenberg, Kočičí hora); Rozprureo (Rostbrunnen, rezavá studna, pramen); Dmerk (Merk, znamení). Německého původu jsou názvy polí ve Frenku, nebo Trenku (Frön, povinnost v rámci nevolnictví); Šípy (Schiffe, lodi); lesy v Tálkách (Teil, Teilchen, díl, díleček). V blízkém okolí jsou rybníky Rotajch (Rotteich, rudý rybník); rybničná oblast nazvaná Šiškotajch, muže mít svůj původ v době Žižkova tažení krajem, jako Žižkův rybník. Směrem k Malé Losenici se říkalo U hýblu (Hübel, kopec).

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Velké Losenice[1]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010
Počet obyvatel 1143 1210 1177 1141 1197 1180 1145 987 1054 973 954 964 979 1156

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel:

  • 1170 průměrný věk: 36 let (2011)
  • Muži: 583 průměrný věk: 35 let
  • Ženy: 587 průměrný věk: 37 let

Slavní rodáci a obyvatelé města[editovat | editovat zdroj]

  • Antonín Kolárský (19. 7. 1794 – 15. 11. 1867) – studoval bohoslovectví, založil řadu veřejných knihoven; přispíval do Lidových novin, Přítele mládeže, Krasořečníka, Koledy, Moravských novin, Slovanu. Byl knězem, publicistou, knihovníkem.
  • Josef Winkler (1865–1926) – od roku 1904 byl zdejším knězem, velice vzdělaný člověk, přispíval do časopisu Žďárský obzor, Pohoří atd., sepsal rodopis K. H. Borovského. V rodinném domě žili od nepaměti až do roku 1820 předkové Karla Havlíčka Borovského.
  • Jan Melichar (1810–1901) – lékárník, vlastenec, autor řady vlasteneckých knih. Za studií se přátelil s Tylem, Máchou, Erbenem. Melichar zůstal ve Velké Losenici jen asi dva týdny a vyrůstal ve Skutči.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Velké Losenici.

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 604–605.  
  2. http://www.turistika.cz/foto/205990/kostel-a-kostnice-velka-losenice
  3. http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/fortifikacni-10/?id=905
  4. http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/smirci-kamen-velka-losenice

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Velká Losenice ve Wikimedia Commons