Jámy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jámy
Obecní úřad a kulturní dům

Obecní úřad a kulturní dům

znak obce Jámyvlajka obce Jámyznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0635 595756
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4): Žďár nad Sázavou (CZ0635)
obec s rozšířenou působností: Žďár nad Sázavou
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 1239 km²
počet obyvatel: 570 (2011)
nadmořská výška: 593 m
PSČ: 592 32
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Obec Jámy
č. p.47
59232 Jámy
starosta / starostka: Jiří Šikl
Oficiální web: http://www.jamy.name
E-mail: oujamy@iol.cz

Jámy
Red pog.png
Jámy
Zdroje k infoboxu a částem obce

Jámy jsou jednou z nejstarších obcí na Vysočině, jejich historie sahá až do roku 1252. Leží pod vrcholem Vejdochem (661 m n. m.) na jeho jižní straně. Najdete je asi 6 km jihovýchodně od Žďáru nad Sázavou. Katastr obce sousedí na severu se Žďárem a Veselíčkem, na východě se Slavkovicemi a Hlinným, na jihu s Obyčtovem a Sazomínem a na západě s Vatínem. Rozlohou katastru přesahuje 1242 ha, tím se řadí mezi největší obce Žďárska. Do roku 1850 náležely Jámy ke Žďárskému, původně klášternímu panství, pak k soudnímu okresu Město Žďár a politickému okresu Nové Město na Moravě, od roku 1949 ke správnímu okresu Žďár nad Sázavou. V letech 1980-1992 vykonával správu obce Městský národní výbor, případně Městský úřad ve Žďáru nad Sázavou a v Jamách byl pouze občanský výbor, od roku 1992 jsou Jámy opět samostatnou obcí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1252.[1]

Jámy jsou podle dochovaných písemných pramenů jednou z nejstarších osad na Vysočině. Když v roce 1252 založil Boček z Obřan s tchyní Sibylou, manželkou Eufemií a švagrovou Eliškou po několika marných pokusech cisterciácký klášter jako filiálku kláštera v Nepomuku na samé hranici mezi Čechami a Moravou, dal mu do vínku řadu vesnic na celé Moravě. V blízkosti kláštera to však byly pouze vsi Žďár a Jámy a nekolonizovaný pohraniční prales, v něm byly teprve postupně zakládány další vesnice. Vedle Žďáru jsou tedy Jámy jedinou osadou dnešního Žďárska, která existovala již před vznikem kláštera.

rok 1407[editovat | editovat zdroj]

Podle nejstaršího urbáře žďárského panství měly Jámy v roce 1407 31 gruntů. Srovnáním s ostatními prameny, lze počet obyvatel odhadnout na 217. Na rozdíl od Žďáru, kde převažují jména německá, jde převážně o jména česká. V Jámách byl poddanský mlýn a dva řemeslníci – kovář a švec, oba zároveň obhospodařovali menší usedlost.

Pohusitská doba[editovat | editovat zdroj]

V době husitských válek byl žďárský klášter zničen, pravděpodobně roku 1422, a Jámy přešly do rukou pánů z Velkého Meziříčí. To však pouze do roku 1436 kdy zemský komoří Jošt Hecht z Rosic pohnal Václava a Jiříka z Kravař že neprávem drží vesnice Žďárského kláštera, které byly vráceny žďárskému panství. V druhé polovině 15. století je v Jamách uváděn vrchnostenský dvůr. Svobodný dvoulánový dvůr v Jamách je uveden pouze v urbáři z roku 1483, ve starších uváděn není a o jeho starších osudech prameny mlčí. Pravděpodobně šlo o majetek po prvním lokátorovi, zakladateli vesnice. Dosud není znám erb tohoto rodu, byla však u něho Kateřina z Jam (de Yam), později z Otradic manželka Jana Bidla z Olomučan.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Fara[editovat | editovat zdroj]

Fara čp. 71 je památkově chráněná budova, její stavba je kladena do poloviny 17. století, podle dostupných pramenů byla však postavena a těsně před rokem 1792 spolu s novostavbou kostela s nímž sousedí.

Boží muka[editovat | editovat zdroj]

Boží muka jsou evidovanou památkou z počátku 18. století. Jsou umístěna u polní cesty směrem od Hájku k lesu Šeredná. V roce 1962 je nechal farář Josef Hladký rozebrat s úmyslem postavit je u hřbitova. K tomu však nedošlo a památka byla v roce 1984 znovupostavena na původní místo. Boží muka tvoří čtyřhranný asi 2 m vysoký sloup završený kaplicí. Na její zadní straně je letopočet 1831, vpředu a po bocích stopy po vsazených kovových deskách, nahoře železný dvouramenný kříž.

Kostel svatého Martina[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Kostel svatého Martina (Jámy).

První zprávy o kostele zasvěceném sv. Martinu jsou známé z roku 1672. Založila jej klášterní vrchnost. Jedná se o jednolodní stavbu 30 m dlouho, 10 m širokou a 17 m vysokou. Nad vchodem do kostela je přistavěna 22 m vysoká věž.V kněžišti je jeden oltář nad nímž je umístěn obraz patrona sv. Martina.

Památné stromy[editovat | editovat zdroj]

  • Lípa na Kříbu – Prastará památná lípa, evidovaná od roku 1995 jako památný strom, vévodí kopci Kříb.
  • V zahradě rychty čp. 13 stál mohutný 180 let starý jilm. Obvod jeho kmene ve výši 1 m byl přes 3,5 m. V roce 1984 byl napaden houbovitou chorobou a musel být skácen.
  • Na rozcestí silnic Jámy – HodíškovHlinné stával mohutný 800 let starý buk, kterého vyvrátila vichřice v roce 1948.
  • Ze starých lip u kostela, zasazených zde asi již v 17. století, zůstaly tři, další byly se souhlasem MNV skáceny v roce 1947.
  • Jedna stará lípa je také před čp. 6.

Pomník obětem 1.světové války[editovat | editovat zdroj]

Hasiči[editovat | editovat zdroj]

SDH Jámy – historická jednotka se stříkačkou

Sbor dobrovolných hasičů v Jamách vznikl po velkém požáru v roce 1888, který zcela zničil tři usedlosti a další značně poškodil. Hasičská jednota byla na popud faráře Václava Bezděka založena o rok později, v roce 1889.

Již od svého vzniku je hasičský sbor pořadatelem kulturních akcí v Jámách, pořádá plesy, taneční parkety a zúčastňuje se dalšího kulturního dění. V hasičském sboru pracují také děti a dorost. Obec sbor reprezentuje na okrskových, okresních i krajských soutěžích. Snaží se sestavit i družstvo žen. Samozřejmostí je zásahová jednotka.

Součástí sboru je též historická jednotka, která se může pyšnit 1. místem z mezinárodních závodů hasičských stříkaček tažených koňmi z roku 2009.[2] Tato „koňka" je klenotem vybavení sboru, je původní, nijak upravovaná, přitom plně funkční.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Jam[3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930
Počet obyvatel 696 687 675 696 669 662 678
Rok 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 481 548 498 498 524 545 570[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Obec Jámy Historie
  2. Žďárský deník – Jámští hasiči vyhráli v Polsku
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 598–599.  
  4. Tab.13 Vybrané údaje podle obcí v okrese Žďár nad Sázavou

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu