Českomoravská vrchovina
| Českomoravská vrchovina Böhmisch-Mährische Höhe |
|
|---|---|
 |
|
| Českomoravská vrchovina | |
| Nejvyšší bod | Javořice (837 m n. m.) |
| Délka | km |
| Šířka | {{{šířka}}} km |
| Rozloha | km² |
| Střední výška | {{{středvýška}}} m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Česko-moravská subprovincie |
| Sousední jednotky | Jihočeské pánve, Středočeská pahorkatina, Středočeská tabule, Východočeská tabule, Brněnská vrchovina, Západní Vněkarpatské sníženiny |
| Podřazené jednotky | Křemešnická vrchovina, Hornosázavská pahorkatina, Železné hory, Hornosvratecká vrchovina, Křižanovská vrchovina, Javořická vrchovina, Jevišovická pahorkatina, Thaya Hochland |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Česko Rakousko |
| Horniny | |
| Poznámka | |
| Povodí | Labe, Dunaj |
 |
|
| Českomoravská vrchovina na mapě ČR | |
Českomoravská vrchovina (dříve Českomoravská krabatina nebo Českomoravská vysočina), lidově Vysočina, je mírně zvlněná geomorfologická oblast (též podsoustava) v jižní části České vysočiny, rozkládající se po obou stranách historické zemské hranice Čech a Moravy (odtud je odvozen její název) na prakticky celém území kraje Vysočina. Těchto vlastností nabyla během dlouhotrvajících geologických epoch od algonkia ve starohorách až po trias. Spolu s Šumavou patří k nejstarším pohořím Českého masívu. V první fázi se usazovaly horniny. Vznik pohoří se datuje do období kolem devonu a karbonu. Docházelo k příkrovovým pohybům a vyzdvihování linie táhnoucí se od Francie přes Německo, Šumavu až k Vysočině. Tomuto vyzdvihování říkáme hercynské nebo variské vrásnění. Mohutný tektonický pohyb dal podnět k vyvrhnutí magmat na zemský povrch. Od té doby tvoří povrch Vysočiny převážně hlubinné vyvřeliny, granity (žuly) a krystalické břidlice. Skládá se z několika podcelků. Jihlavské vrchy jsou sice nejvyšší (Javořice 837 m), nicméně zdaleka ne tak významné jako Žďárské vrchy (Devět skal 836 m).
