Šoupálek dlouhoprstý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Šoupálek dlouhoprstý

Šoupálek dlouhoprstý
Šoupálek dlouhoprstý
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: pěvci (Passeriformes)
Čeleď: šoupálkovití (Certhiidae)
Rod: šoupálek (Certhia)
Binomické jméno
Certhia familiaris
Linné, 1758
Rozšíření šoupálka dlouhoprstého (zeleně - celoroční výskyt, modře - zimování)
Rozšíření šoupálka dlouhoprstého (zeleně - celoroční výskyt, modře - zimování)

Šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris) je malý zpěvný pták z čeledi šoupálkovití. Je obtížně odlišitelný od příbuzného šoupálka krátkoprstého, nejlépe podle hlasu a zpěvu. Dává přednost hustšímu porostu a jehličnatým lesům. Trhavým pohybem šplhá po stromech a větvích.[1]

Znaky[editovat | editovat zdroj]

Ptáček zbarvený jako kůra se špičatým, zakřiveným zobákem. Ve zbarvení jsou značné individuální i místní rozdíly od šedé až po červenohnědou. Spodní strana těla je bělavá s určitým leskem. Má tuhý opěrný ocásek. (Jeho hlas je: cié) Zpěv nejdříve klesá, pak opět stoupá a končí trylkem. Mladí ptáci jsou na hřbetě spíše skvrnití než žíhaní. Mimo dobu jsou velmi tiší.


Prostředí[editovat | editovat zdroj]

Jehličnaté, listnaté a smíšené lesy se starými stromy převážně ve vyšších polohách, v horách až po horní lesní hranici. V zimě i v nížinách.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

V březnu začínají samečkové zpívat a obsazují hnízdní revíry. Hnízdo si staví jako šoupálek krátkoprstý většinou pod odchlípenou kůrou, ale také v puklinách kmenů, ve štěrbinách zdí a za okenními rámy. Můžete mu přilepšit čtvercovitou budkou s otvorem při kmeni stromu, nebo trojúhelníkovitou budkou se štěrbinovitým vletovým otvorem na jejím vrcholu. Hnízdo je plošinka z větviček a stébel. Samička snáší 5 až 6 bílých, červeně skvrnitých vajíček. Po 13 až 15 dnech se líhnou mláďata, která vylétnou po 16 až 17 dnech

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Jako šoupálek krátkoprstý. Hmyz a pavouci, po nichž ptáci slídí ve štěrbinách v kůře. Spirálovitě šplhají po kmeni vzhůru. Na ptačí krmítko se stahují jen zřídka a nepravidelně. I v zimě nacházejí pod kůrou dostatek hmyzu a jeho larev.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha : Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.  
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu