Šoupálek dlouhoprstý

Šoupálek dlouhoprstý
Šoupálek dlouhoprstý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia) Kmen: strunatci (Chordata) Podkmen: obratlovci (Vertebrata) Třída: ptáci (Aves) Podtřída: letci (Neognathae) Řád: pěvci (Passeriformes) Čeleď: šoupálkovití (Certhiidae) Rod: šoupálek (Certhia)
Binomické jméno
Certhia familiaris Linné, 1758
Rozšíření šoupálka dlouhoprstého (zeleně - celoroční výskyt, modře - zimování)

Šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris) je malý zpěvný pták z čeledi šoupálkovití. Je obtížně odlišitelný od příbuzného šoupálka krátkoprstého, nejlépe podle hlasu a zpěvu. Dává přednost hustšímu porostu a jehličnatým lesům. Trhavým pohybem šplhá po stromech a větvích.

Znaky

Ptáček zbarvený jako kůra se špičatým, zakřiveným zobákem. Ve zbarvení jsou značné individuální i místní rozdíly od šedé až po červenohnědou. Spodní strana těla je bělavá s určitým leskem. Má tuhý opěrný ocásek. (Jeho hlas je: cié) Zpěv nejdříve klesá, pak opět stoupá a končí trylkem. Mladí ptáci jsou na hřbetě spíše skvrnití než žíhaní. Mimo dobu jsou velmi tiší.

Prostředí

Jehličnaté, listnaté a smíšené lesy se starými stromy převážně ve vyšších polohách, v horách až po horní lesní hranici. V zimě i v nížinách.

Rozmnožování

V březnu začínají samečkové zpívat a obsazují hnízdní revíry. Hnízdo si staví jako šoupálek krátkoprstý většinou pod odchlípenou kůrou,ale také v puklinách kmenů,ve štěrbinách zdí a za okenními rámy.Můžete mu přilepšit čtvercovitou budkou s otvorem při kmeni stromu,nebo trojúhelníkovitou budkou se štěrbinovitým vletovým otvorem na jejím vrcholu.Hnízdo je plošinka z větviček a stébel.Samička snáší 5 až 6 bílých,červeně skvrnitých vajíček.Po 13 až 15 dnech se líhnou mláďata,která vylétnou po 16 až 17 dnech

Potrava

Jako šoupálek krátkoprstý. Hmyz a pavouci, po nichž ptáci slídí ve štěrbinách v kůře. Spirálovitě šplhají po kmeni vzhůru. Na ptačí krmítko se stahují jen zřídka a nepravidelně. I v zimě nacházejí pod kůrou dostatek hmyzu a jeho larev.