Šoupálek dlouhoprstý
|
|
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Šoupálek dlouhoprstý
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Certhia familiaris Linné, 1758 |
||||||||||||||||
 Rozšíření šoupálka dlouhoprstého (zeleně - celoroční výskyt, modře - zimování)
|
Šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris) je malý zpěvný pták z čeledi šoupálkovití. Je obtížně odlišitelný od příbuzného šoupálka krátkoprstého, nejlépe podle hlasu a zpěvu. Dává přednost hustšímu porostu a jehličnatým lesům. Trhavým pohybem šplhá po stromech a větvích.[1]
Obsah |
[editovat] Znaky
Ptáček zbarvený jako kůra se špičatým, zakřiveným zobákem. Ve zbarvení jsou značné individuální i místní rozdíly od šedé až po červenohnědou. Spodní strana těla je bělavá s určitým leskem. Má tuhý opěrný ocásek. (Jeho hlas je: cié) Zpěv nejdříve klesá, pak opět stoupá a končí trylkem. Mladí ptáci jsou na hřbetě spíše skvrnití než žíhaní. Mimo dobu jsou velmi tiší.
[editovat] Prostředí
Jehličnaté, listnaté a smíšené lesy se starými stromy převážně ve vyšších polohách, v horách až po horní lesní hranici. V zimě i v nížinách.
[editovat] Rozmnožování
V březnu začínají samečkové zpívat a obsazují hnízdní revíry. Hnízdo si staví jako šoupálek krátkoprstý většinou pod odchlípenou kůrou.
[editovat] Potrava
Jako šoupálek krátkoprstý. Hmyz a pavouci, po nichž ptáci slídí ve štěrbinách v kůře. Spirálovitě šplhají po kmeni vzhůru. Na ptačí krmítko se stahují jen zřídka a nepravidelně. I v zimě nacházejí pod kůrou dostatek hmyzu a jeho larev.
[editovat] Reference
- ↑ SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha : Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.
