Pěnice černohlavá
|
|
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Pěnice černohlavá, samice
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Sylvia atricapilla Linné, 1758 |
Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla, lidově také "černohlávek") je malý tažný zpěvný pták z čeledi pěnicovití. [1]
Obsah |
Popis [editovat]
- Délka těla: 14 cm
- Hmotnost: 14-20 g
Jedna z větších pěnic. Ozývá se čistým flétnovým hlasem a samci dokáží mistrně napodobit hlas jiných druhů ptáků (např. slavíků, kosa, drozdů nebo červenky). "Černohlávek" se snadno pozná podle typické čepičky na hlavě, sahající k hornímu okraji oka. Dospělý samec má čepičku černou (od prvního přepeření do konce zimy má čepičku hnědou, černou nebo černohnědou). Po stranách hlavy je samec šedý, svrchu šedý a naspodu olivově šedý. Samice má čepičku rezavohnědou. Svrchu je tmavěji šedohnědá, na spodu světleší ale celkově oproti samci s hnědým nádechem. Mladí ptáci (do prvního přepeření) mají čepičku zbarvenou jako samice. Na ocase nemá v žádném šatu bílou barvu. Nohy i zobák jsou šedé.
Rozšíření [editovat]
Obývá celou Evropu kromě nejsevernější části, vyskytuje se také na západní Sibiři a v severozápadní Africe. Na západě a jihu Evropy je stálá. Ostatní populace přezimují ve středomoří, nebo v rovníkové Africe. V ČR stejně jako i v celé Evropě patří mezi běžné druhy ptáků. Vyskytuje se na celém území ale četnější je v níže položených místech. Od počátku 80. let 20. století se u nás její stavy zvyšují[2][3].
Bionomie a ekologie [editovat]
Je typickým lesním ptákem. Preferuje spíše listnaté a smíšené lesy, žije ale i v lesích jehličnatých a to jak v ekotonu tak i uvnitř lesů. Obývá také zarostlé parky a zahrady. Hnízdí od května do července. Nepříliš důkladné hnízdo bývá umístěno v hustých zastíněných keřích, většinou mezi 0,5 a 2m nad zemí. Ve dvou snůškách lze pravidelně napočítat 4-6 vajec. Potravu tvoří převážně hmyz i když podíl rostlinné složky (plody, bobule, ovoce) není zcela zanedbatelný[3]. Oblíbenou sezonní potravou jsou bobule černého bezu.
Kulturní význam [editovat]
V minulosti byla tato pěnice lidově nazývaná "černohlávek" žádaným klecním ptákem pro svůj příjemný zpěv. Z toho důvodu byla pochopitelně ceněnou kořistí čižbářů. Odposlechnutí samci (kvalitní zpěváci) se chytali většinou za použití sýčka na lep. Takový lov patřil pro svou náročnost k čihařskému mistrovství a nejlepší "černohlávci" byli pečlivě opečovávanými chovanci[4]. Dodnes o pozornosti jakou tomuto drobnému ptákovi lidé v minulosti věnovali svědčí i poměrně rozšířené české příjmení Černohlávek.
Reference [editovat]
- ↑ SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha : Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.
- ↑ Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2
- ↑ a b http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8915/
- ↑ Procházka, A. Paměti brněnského ptáčníka (2005), Moravské zemské muzeum, ISBN 80-7028-271-1
