Slavík obecný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Slavík obecný

Slavík obecný
Slavík obecný
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: pěvci (Passeriformes)
Čeleď: lejskovití (Muscicapidae)
Rod: slavík (Luscinia)
Binomické jméno
Luscinia megarhynchos
Brehm, 1831

Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) je malý druh pěvce z čeledi lejskovitých.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Známe 3 poddruhy: většinu areálu obývá slavík obecný evropský (Luscinia megarhynchos megarhynchos), Blízký východ a Kavkaz slavík obecný kavkazský (L. m. africana) a oblast od východního Íránu na východ slavík obecný středoasijský (L. m. hafizi).[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Velikosti vrabce (délka těla 15-16,5 cm). Svrchu je hnědý s rezavočerveným kostřecem a ocasem, spodní část těla má šedobéžovou s o něco světlejším hrdlem. Nad okem se táhne nevýrazný světlý proužek. Pohlaví se zbarvením nijak neliší. Od velmi podobného slavíka tmavého jej v terénu mnohdy nelze odlišit; má o něco červenější ocas a spodní část hrdla a hrudi bez zřetelného vlnkování. Liší se hlavně zpěvem.[2]

Zpěv[editovat | editovat zdroj]

Zpívá ve dne i v noci obvykle dobře skrytý v husté vegetaci. Má neobyčejně bohatý hlasový fond. Při svém zpěvu střídá flétnové tóny, vydává silný tlukot, hvízdá i kloktá. U podobného zpěvu slavíka tmavého chybí úvodní táhlé hvizdy a hlavně charakteristický tlukot; naopak typické je pro něj závěrečné „srrrrr“.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Druh s evropským typem rozšíření, sahajícím od jihozápadní Evropy a Britských ostrovů po Kazachstán a západní Mongolsko. Malá izolovaná populace žije také v severozápadní Africe.[3] Tažný, zimuje v tropické Africe. Žije v lesích a hájích s bohatým podrostem, také v zahradách a sadech.[2] Na rozdíl od blízce příbuzného slavíka tmavého se nevyhýbá ani sušším stanovištím, jakými jsou např. pásy zeleně podél různých typů liniových staveb.[1]

Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]

V České republice hnízdí na většině území do 600 m n. m. Po výrazném poklesu početnosti v první polovině 20. století se od 50. let začal opět šířit a osídlovat i oblasti, kde nebyl nikdy předtím zaznamenán (např. Tachovsko, Jindřichobudějovicko nebo Zábřežsko); v roce 2001-2003 byla celková populace odhadnuta na 8.000-16.000 párů, což představuje více než 30% nárůst oproti stavům v letech 1985-89. Stoupl také počet obsazených mapovacích kvadrátů, a to ze 41 na 50 %.[1]

Přílet na naše území připadá na duben až květen, odlet na srpen až září.[1]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Luscinia megarhynchos

Monogamní druh, hnízdí jednotlivě. Samci se na hnízdiště vrací o něco dříve než samice, ale zpívat začínají až po několika dnech. Hnízdo staví samotná samice dobře skryté na zemi v keřích, a často jej vystýlá suchým dubovým listím. Hnízdí 1x ročně; ve snůšce je 4-5 (2-6) nejčastěji tmavě zelenohnědých, hustě hnědě skvrnitých vajec o velikosti 21,03 x 16,10 mm. Inkubace trvá 12-14 dnů, sedí pouze samice. Mláďata krmí zpočátku samotná samice, která také přebírá potravu přinášenou samcem, později oba rodiče. Hnízdo opouštějí po 11 dnech a vzletnosti dosahují ve věku 14 dnů. Rodina se rozpadá po dalších 10-14 dnech. Pohlavně dospívají ve 2. kalendářním roce.[1]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Živí se zejména hmyzem a pavouky, příležitostně i členovci a drobnými měkkýši. Před odletem na zimoviště jsou v potravě v malé míře zastoupeny také dužnaté bobule. Potravu sbírá většinou na zemi ve krytu vegetace.[1]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g HUDEC, K. a kol.. Fauna ČR. Ptáci 3. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.  
  2. a b c SVENSSON, L. a kol.. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2.. vyd. Praha : Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.  
  3. CEPÁK, J. a kol.. Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Aventinum, 2008. ISBN 978-80-86858-87-6.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8867/pos0,200/

http://www.naturfoto.cz/slavik-obecny-fotografie-1290.html

http://www.birdlife.cz/index.php?ID=1543

http://www.rozhlas.cz/hlas/pevci-p/_zprava/slavik-obecny-video--14162

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Šťastný, K., Drchal, K. Naši pěvci. Praha : SZN, 1984. 174 S.

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu