Rorýs obecný
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 rorýs obecný |
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 rorýs obecný (mládě)
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Apus apus L., 1758 |
||||||||||||||||
 Rozšíření rorýse obecného:
červeně - hnízdění Modrá - zimoviště |
Rorýs obecný (Apus apus) je stěhovavý pták z řádu svišťounů, patřící k nejlepším letcům vůbec.
Obsah |
[editovat] Poznávací znaky
Tvarem těla se podobá vlaštovce, je však o něco delší, asi 17 až 18 cm. Rozpětí křídel je přes 40 cm. Létá a loví v hejnech; vyznačuje se rychlým letem při kterém hejno zatáčí často v obloucích nebo létá v kruzích. Má černohnědé zabarvení, srpovitá křídla a při letu vydává typický ostrý zvuk czzíí, czzíí. Zbarvení samců i samic je stejné. Mláďata mají hnědavou barvu peří s bělavými okraji per. Má zakrnělé nohy (odtud jeho latinský název - beznohý) které mu neumožňují vzlétnout z rovné plochy vzhůru.
[editovat] Biotop a způsob života
Rorýsi přilétají do střední Evropy obvykle počátkem května a odlétají během srpna a září. Vyskytuje se v okolí lidských sídel. Většinu svého života tráví ve vzduchu, kde také spí a páří se. Hnízdo si staví vždy ve výškách - v trhlinách na zdech budov, skalnatých výstupcích, starých věžích kostelů nebo v dutinách stromů, u nás více než 95 % hnízdí na lidských stavbách [1]. V květnu snáší dvě až tři bílá vejce o velikosti asi 25 x 16 milimetrů. Inkubační doba činí asi tři týdny; péče o mláďata trvá asi 40 až 44 dní. Živí se létajícím hmyzem, v případě nepříznivého počasí však vydrží i několik dní o hladu.
Jeho místní rozšíření na severní polokouli závisí především na možnostech hnízdění. Přezimuje v Africe přibližně v oblastech jižně od rovníku. Při tahu dosahuje průměrné rychlosti až 160 kilometrů za hodinu.
[editovat] Reference
[editovat] Externí odkazy
V tomto článku je použit překlad textu z článku Dážďovník tmavý na slovenské Wikipedii.
