Ural

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Урал
Maksimovská skála u řeky Čusovaja
Hory v Chantymansijském okruhu

Nejvyšší bod Narodnaja (1 895 m n. m.)

Nadřazená jednotka Evropa
Sousední
jednotky
Východoevropská rovina, Nová země, Západosibiřská rovina, Turgajská plošina, Turanská nížina, Ustjurt
Podřazené
jednotky
Polární Ural, Subpolární Ural, Severní Ural, Střední Ural, Jižní Ural, Mugodžary

Světadíl Evropa
Stát Rusko Rusko
Kazachstán Kazachstán
Mapa
Mapa
Povodí Volha, Pečora, Ob, Ural
Souřadnice 56°0′ s. š., 61°30′ v. d.
Další významy jsou uvedeny v článku Ural (rozcestník).

Ural (rusky Ура́льские го́ры) je pohoříRuském Uralském federálním okruhu. Nachází se v centrální části země a odděluje evropské a asijské Rusko, současně je také geografickou hranicí mezi Evropou a Asií. Za hranici se nicméně považuje východní úpatí Uralu, pohoří tedy leží celé ještě v Evropě. Je to nejvýznamnější ruské pohoří táhnoucí v délce téměř 2 500 km ve směru sever-jih. Podle starého názvu bylo pojmenováno pohoří Montes Riphaeus na přivrácené straně Měsíce.[1][2]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Ural je jedno z nejstarších známých pásmových pohoří, které vzniklo již v prvohorách během karbonu jako důsledek tektonické srážky Sibiře a Baltiky.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Z geografického hlediska se Ural rozděluje na 5 samostatných celků:

Severní část zasahuje k Severnímu ledovému oceánu, jižní končí na hranici RuskaKazachstánem. Nejvyšším vrcholem je s 1 895 m hora Narodnaja v severní části pohoří.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Do oblasti Uralu byla během II. světové války před postupujícími německými vojsky přestěhována významná část sovětského těžkého průmyslu. Oblast je bohatá na přírodní zdroje jako je zlato, platina, železná ruda, uhlí, nikl a i další suroviny, což ji řadí mezi důležité surovinové základny Ruska.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Lesy na Urale jsou obývány zvířaty typickými Sibiře jako je los, medvěd hnědý, liška, vlk, rosomák, rys a sobol.

Sídla[editovat | editovat zdroj]

Za hlavní město celé oblasti Uralu se považuje Jekatěrinburg (v letech 19241991 Sverdlovsk), mezi další významná sídla na Urale se řadí také Magnitogorsk, Miass, Serov, Zlatoust, Nižnij Tagil, Kaměnsk-Ural'skij. V podhůří se nacházejí další významná průmyslová centra (např. Perm, Ufa, Vorkuta nebo Čeljabinsk).

Vzácné nerosty z pohoří Ural[editovat | editovat zdroj]

Na Urale je asi 48 druhů hospodářsky cenných rud a minerálů. Jsou to vzácné kameny jako je smaragd, ametyst, akvamarín, jaspis, rodonit, malachit a diamant.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha : Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Euclides, s. 108/41.  
  2. Montes Riphaeus, Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]