Karlovy Vary

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
statutární město Karlovy Vary
Pohled na kolonádu z terasy hotelu Thermal

Pohled na kolonádu z terasy hotelu Thermal

NUTS 5: CZ0412 554961
kraj (NUTS 3): Karlovarský (CZ041)
okres (NUTS 4): Karlovy Vary (CZ0412)
historická země: Čechy
katastrální výměra: 59,10 km²
počet obyvatel: 50 172  (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 447 m
PSČ: 360 01
zákl. sídelní jednotky: 50
části obce: 15
městské části / obvody: 0
katastrální území: 15
adresa magistrátu: Magistrát města Karlových Varů
Moskevská 21
360 21 Karlovy Vary
posta@mmkv.cz
primátor(ka): Petr Kulhánek (KOA)
www.karlovyvary.cz/
Karlovy Vary na mapě
Karlovy Vary (Česko)
Red pog.png
Karlovy Vary, Česko
Karlovarské vřídlo
Karlovy Vary

Karlovy Vary (německy Karlsbad, anglicky Carlsbad) je statutární město v západních Čechách a metropole Karlovarského kraje. Počet obyvatel ve městě se pohybuje kolem 50 tisíc a rozloha činí 59,10 km². Je významným lázeňským střediskem se známým sklářským a potravinářským průmyslem. Je to nejnavštěvovanější lázeňské město v Česku.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Přibližně kolem roku 1350 uspořádal císař Karel IV. při svém pobytu v Lokti výpravu do loketských lesů, kde nechal na místě údajného pramene založit lázně nazvané Horké Lázně u Lokte, které byly později přejmenované na Karlovy Vary. Následně dne 14. srpna 1370 Karel IV. udělil lázním městská práva stejná jako v Lokti.

V roce 1522 vychází první odborná kniha o Karlových Varech a jejich léčebných vlastnostech od lékaře Václava Payera, jež je vydána v Lipsku. O 60 let později zasahuje město velká povodeň a v roce 1604 pak katastrofální požár, která zcela poničí město (podobná událost se přihodí i roku 1759). 1775 Johann Georg Pupp položil základ rozvoji hotelu Grandhotel Pupp.

V roce 1807 začíná ve městě výroba likéru Becherovka, který se v následujících letech stane známým nejenom v Česku ale také ve světě. V roce 1844 se ve městě začíná rozvíjet další průmysl, tentokrát zaměřený na vývoz zřídelní vody. Rozvoj města potřebuje ke svému růstu napojení na železnici a tak roku 1870 je město napojeno na evropskou železniční síť. Koncem 19. století se mění Karlovy Vary také architektonicky. Stále více se prosazuje historizující styl staveb (neoklasicismus, neobaroko, neorenesance). Největší vliv na celkový vzhled lázeňského města mají v tomto období především stavební projekty firmy Fellner a Helmer, podle jejichž návrhů vzniká ve městě asi 20 budov - mimo jiné také Grandhotel Pupp, divadlo, Císařské lázně, kolonáda Sadového pramene a Vřídelní kolonáda (dnes již neexistující).

Během první republiky je ve městě roku 1929 otevřeno letiště Karlovy Vary, které umožňuje pohodlné cestování pro majetné turisty. Po druhé světové válce dochází v Karlových Varech podobně jako jinde v Česku k vysídlení německého obyvatelstva do Německa. Roku 1946 vzniká Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, který město proslavil ve světě a každoročně láká množství filmových nadšenců a známých celebrit z celého světa.

Po nástupu komunistů k moci dochází v roce 1948 k zestátnění lázeňské léčby, která je opětovně navrácena do soukromého vlastnictví po Sametové revoluci v roce 1989.

Současné město neleží přesně na místě, kde bylo založeno, ale vlivem eroze podložní desky řekou se pozvolna posunovalo proti proudu řeky v závislosti na tom, jak se objevovaly nové prameny [zdroj?].

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Německé obyvatelstvo tvořilo před druhou světovou válkou většinu města, poté bylo vysídleno na základě Benešových dekretů.

K lednu 2014 od předešlého ledna klesl počet obyvatel o necelé čtyři tisíce obyvatel, pokles pod padesátitisícovou hranici pro město znamená ztrátu minimálně tří zastupitelů a také méně peněz z rozpočtového určení daní.[3] Karlovy Vary se udržely počtem obyvatel nad 50 tisíc jen díky cizincům. Podíl cizinců k počtu obyvatel Karlovarského kraje byl v roce 2012 kolem sedmi procent, po Praze je to nejvyšší podíl v ČR. Nejpočetnější skupinou cizinců byli Vietnamci, následují Němci, Rusové a Ukrajinci.[4]

Rok 1930 1939 1947 1991 2001 2003 2008 2013 2014
Populace 54 652 53 339 31 322 56 291 53 857 52 359 53 708 53 737 49 864

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Karlových Varech.

Kostely[editovat | editovat zdroj]

Kaple[editovat | editovat zdroj]

Rozhledny[editovat | editovat zdroj]

Další[editovat | editovat zdroj]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Město se nachází nedaleko zalesněné oblasti CHKO Slavkovský les a vojenského újezdu Hradiště s charakteristickou flórou a faunou. Oblast je současně bohatá na mineralogické nálezy.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Řeka Teplá

Karlovy Vary leží na soutoku řek Ohře, Rolavy a Teplé. Městskou částí Dvory protéká Chodovský potok. Na úseku Ohře protékající městem leží dva jezy: Tuhnický jez a Jez u Solivárny.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Oblast oplývá přírodním bohatstvím, což se projevuje v místním průmyslu, který je zaměřen na jeho využívání. Jedná se o již zmiňované minerální prameny (výroba balené minerální vody) či ložiska kaolínů, jehož se využívá pro výrobu zdejšího porcelánu.

Lázeňství[editovat | editovat zdroj]

Lázeňská ulice
Karlovarská oplatka (okousaná) na pozadí s Tržní kolonádou

Místní lázeňství je založeno na využívání minerální vody s léčivými účinky, která vzniká v granitovém krystaliniku v hloubkách okolo 2 000 metrů. Zdejší voda má blahodárný vliv na léčení jaterních a střevních chorob, na žaludek a játra. Chemicky se jedná o vodu Na,CaSO4, která vyvěrá o teplotě 73 °C ze 60% ve Vřídle vydatností okolo 2 000 l/m. Mineralogické složení se pohybuje okolo 5,9 - 6,5 g/l s obsahem CO2 0,375 - 0,750 g/l.

K věhlasu lázní velmi významně přispěl lékař dr. David Becher (zem. 1792), který se zasloužil hlavně o modernizaci karlovarské balneologie. V 19. století na jeho práci navázali dr. Jean de Carro, dr. Rudolf Mannl a dr. Eduard Hlawaczek. Ve městě se nachází množství lázeňských domů (např. Grandhotel Pupp).

Význam a ohrožení pramenů[editovat | editovat zdroj]

Prameny jsou v současnosti významným zdrojem příjmů pro město, které si uvědomuje jejich cenu a závislost a snaží se o jejich ochranu. V minulosti se již stalo, že prameny v oblasti „vyschly", což bylo způsobeno neodbornou těžbou hnědého uhlí v Sokolovské pánvi, kdy se podařilo prorazit kolektor podzemní vody na dolu Marie Majerové. Následně došlo k zatopení dolu a současně dočasnému vyschnutí pramenů ve Varech. Poté bylo nutné důl uzavřít a proraženou oblast vybetonovat. I přes tento zásah se ale nepodařilo zcela obnovit vydatnost pramenů a poklesla i teplota vřídla.

Druhým problémem trápícím město je přirozená vodní eroze, která se zahlubuje do podložní vřídelní desky. Panují předpoklady, že pokud by tuto nepříliš mocnou desku prorazila, došlo by k úniku minerálních vod přímo do řeky a nikoliv přes prameny. Město se proti tomu brání tím, že nechalo koryto řeky vybetonovat, či vložilo betonové bloky. Další ochranný krok je regulace výstavby kolem pramenů.

Kolonády[editovat | editovat zdroj]

Ze 79 karlovarských pramenů je 13 (včetně pramenů Dorotka a Štěpánka 15) zachyceno a používají se pro pitné kúry. Ve městě je celkem 5 kolonád.

Sklářství[editovat | editovat zdroj]

Porcelán[editovat | editovat zdroj]

Jídlo a nápoje[editovat | editovat zdroj]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Venkovní bazén s minerální vodou v zimě
Vřídelní ulice, nahoře sady Jeanna de Carro

Ve městě se nachází divadlo a množství kinosálů, ve kterých se každoročně koná významný filmový festival, kde se také uděluje každoročně velká cena — "Křišťálový glóbus" a několik hlavních cen. Také je ve městě letní kino, které dlouhá léta chátralo, v roce 2011 bylo rekonstruováno.

Divadlo[editovat | editovat zdroj]

Divadlo Vítězslava Nezvala bylo slavnostně otevřeno v květnu roku 1886. Stavbu navrhl ateliér Ferdinanda Fellnera a Hermana Helmera.

Kina ve městě[editovat | editovat zdroj]

  • Kino Čas
  • Kino Drahomíra (Panasonic)

Filmotéka[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodně[editovat | editovat zdroj]

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází 16 poboček mateřských škol,11 Základních škol, 2 Základní umělecké školy,14 středních škol a 5 vysokých škol.

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam školských zařízení v Karlových Varech.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silnice[editovat | editovat zdroj]

Městem prochází důležité silniční tahy

Rychlostní silnice R6 prochází městem nově od roku 2008,kdy byl vystavěn průtah městem

Železnice[editovat | editovat zdroj]

Karlovy Vary leží na hlavní železniční trati ChebÚstí nad Labem (trať 140), ze které zde odbočují regionální tratě do Mariánských Lázní a Johanngeorgenstadtu.

Významné železniční stanice[editovat | editovat zdroj]

Železniční zastávky[editovat | editovat zdroj]

Letiště Karlovy Vary
  • Stará Role
  • Dvory
  • Doubí
  • Cihelny

Letiště[editovat | editovat zdroj]

Letiště Karlovy Vary je mezinárodním veřejným civilním letištěm, nachází se 4,5 km jihovýchodně od centra města v místní části Olšová Vrata. V roce 2011 odbavilo téměř 100 000 cestujících.
Pravidelné linky přivážejí po celý rok turisty zejména z Ruské federace, letní charterové linky využívají obyvatelé regionu při cestě k moři.

Městská hromadná doprava[editovat | editovat zdroj]

Vůz lanové dráhy na Dianu u mezistanice Jelení skok
Podrobnější informace naleznete v článcích Trolejbusová doprava v Karlových Varech, Městská autobusová doprava v Karlových Varech a Lanové dráhy v Karlových Varech.

Městská hromadná doprava je v Karlových Varech zajišťována výhradně autobusy. Zvláštností jsou zde dvě lanovky (lanová dráha Diana a lanová dráha Imperial), z nichž na té druhé platí jízdenky běžné MHD.

V minulosti se také několikrát uvažovalo o zavedení trolejbusové dopravy v Karlových Varech.

Roku 1914 vydala rakouská vláda koncesi na stavbu a provozování tří úzkorozchodných tramvajových tratí;[5] v důsledku první světové války ale nebyly tyto plány uskutečněny.[6]

Dopravní podnik Karlovy Vary provozuje od dubna do října po městě linku vyhlídkového turistického silničního vláčku na lince označené A. Interval je kolem 2 hodin, od května do září jezdí linka denně, v dubnu a říjnu jen o víkendových dnech včetně pátku. Cestující s předplatným na MHD mají poloviční slevu.[7][8]

Ve městě je provozována turistická doprava kočáry. Město však má problémy s vytyčením dostatečného množství vhodných stanovišť, kde koně s kočáry vyčkávají na zákazníky. V roce 2013 se město rozhodlo, že nebude omezovat počet kočárů v ulicích, ale schválilo regulaci podmínek pro provozování této služby. S jednotlivými provozovateli chce uzavřít tzv. „Smlouvu o užívání kočárové dopravy“. Podle smluvních podmínek mohou koně pracovat pouze 6 hodin plus celkem 2 hodiny na výjezd ze stájí do města a návrat zpět. Město rovněž zavedlo poplatek, a to 20 tisíc Kč (ročně?) za spřežení. Na Divadelním náměstí byl pro potřeby napájení koní a úklidu zřízen hydrant. V létě 2013 podle Karlovarského deníku jezdilo přibližně 18 povozů.[9]

Životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

Významným zdrojem emisí a hluku je průtah silnice R6 (I/6), který protíná město v údolí Ohře.

Odpadní vody[editovat | editovat zdroj]

Čištění odpadních vod pro město zajišťuje ČOV Drahovice (výstavba 1967 a následná modernizace).[10]

Odpady a recyklace[editovat | editovat zdroj]

"kontejnerové hnízdo" v ulici Nábřeží J. Palacha — Foersterova

Svoz směsného komunálního odpadu ve městě provádí společnost AVE CZ odpadové hospodářství, s. r. o. a likvidace je prováděna na skládce Činov (Andělská Hora).Svoz tříděného odpadu (plast,papír,sklo) provádí společnost Resur,spol. s r.o. a úprava je prováděna na třídící lince v Otovicích.

Sběrné dvory[editovat | editovat zdroj]

  • Růžový vrch — Horní nádraží, sjezd z ulice Jáchymovská (RESUR spol. s r.o.)[11]
  • Rybáře — UL. Buchenwaldská křižovatka s ulicí Celní (Marius Pedersen a.s)[12]

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Katastrální členění Karlových Var
Katastrální území Karlových Var
Letecký pohled na Karlovy Vary

Karlovy Vary se v současnosti skládají z 15 místních částí a 15 katastrálních území:

Dříve byly součástí města i dnes samostatné obce Andělská Hora, Březová, Dalovice, Hory, Jenišov, Mírová, Otovice a Všeborovice.[13]

Správní území[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Okres Karlovy Vary a Obvod obce s rozšířenou působností Karlovy Vary.

Karlovy Vary jsou okresním a krajským městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Karlovy Vary se skládá ze 53 obcí, ORP z 40 obcí.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30.4.2012, [cit. 2013-07-22]. Dostupné online.  
  2. Vývoj návštěvnosti lázní v letech 2000 - 2011
  3. Lidí v Karlových Varech ubývá, radnici bude stačit méně zastupitelů
  4. Rozhlas.cz, Počet obyvatel Karlovarského kraje
  5. Říšský zákoník č. 253/1914
  6. Historie hromadné dopravy v Karlových Varech (www.dpkv.cz)
  7. Vyhlídková jízda autovláčkem centrem Karlových Varů, město Karlovy Vary
  8. Vyhlídkový autovláček, Dopravní podnik Karlovy Vary a. s.
  9. Ivana Kalinová: Město zatrhlo koním přesčasy, Karlovarský deník, 13. 6. 2013
  10. Vodárny a kanalizace Karlovy Vary a.s. — ČOV Drahovice
  11. Sběrný dvůr - Růžový vrch (Horní nádraží)
  12. Sběrný dvůr — Rybáře
  13. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Stanislav Burachovič: Karlovy Vary a jejich vlastivědné písemnictví, Státní okresní archiv Karlovy Vary 2000, ISBN 80-238-5363-5.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]