Karlovy Vary

statutární město Karlovy Vary
Pohled na kolonádu z terasy hotelu Thermal
znak vlajka
NUTS 5:	CZ0412 554961
kraj (NUTS 3):	Karlovarský (CZ041)
okres (NUTS 4):	Karlovy Vary (CZ0412)
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	59,10 km²
počet obyvatel:	50 594  (1. 1. 2012)
zeměp. souřadnice:	50° 14′ s. š., 12° 52′ v. d.
nadmořská výška:	447 m
PSČ:	360 01
zákl. sídelní jednotky:	50
části obce:	15
městské části / obvody:	0
katastrální území:	15
adresa magistrátu:	Magistrát města Karlových Varů Moskevská 21 360 21 Karlovy Vary posta@mmkv.cz
primátor(ka):	Petr Kulhánek (KOA)
www.karlovyvary.cz/
Karlovy Vary, Česko

Karlovy Vary (německy Karlsbad, anglicky Carlsbad) je statutární město v západních Čechách a metropole Karlovarského kraje. Počet obyvatel ve městě se pohybuje kolem 50 tisíc a rozloha činí 59,10 km². Je významným lázeňským střediskem se známým sklářským a potravinářským průmyslem.

Historie

Přibližně kolem roku 1350 uspořádal císař Karel IV. při svém pobytu v Lokti výpravu do loketských lesů, kde nechal na místě údajného pramene založit lázně nazvané Horké Lázně u Lokte, které byly později přejmenované na Karlovy Vary. Následně dne 14. srpna 1370 Karel IV. udělil lázním městská práva stejná jako v Lokti.

V roce 1522 vychází první odborná kniha o Karlových Varech a jejich léčebných vlastnostech od lékaře Václava Payera, jež je vydána v Lipsku. O 60 let později zasahuje město velká povodeň a v roce 1604 pak katastrofální požár, která zcela poničí město (podobná událost se přihodí i roku 1759). 1775 Johann Georg Pupp položil základ rozvoji hotelu Grandhotel Pupp.

V roce 1807 začíná ve městě výroba likéru Becherovka, který se v následujících letech stane známým nejenom v Česku ale také ve světě. V roce 1844 se ve městě začíná rozvíjet další průmysl, tentokrát zaměřený na vývoz zřídelní vody. Rozvoj města potřebuje ke svému růstu napojení na železnici a tak roku 1870 je město napojeno na evropskou železniční síť. Koncem 19. století se mění Karlovy Vary také architektonicky. Stále více se prosazuje historizující styl staveb (neoklasicismus, neobaroko, neorenesance). Největší vliv na celkový vzhled lázeňského města mají v tomto období především stavební projekty firmy Fellner a Helmer, podle jejichž návrhů vzniká ve městě asi 20 budov - mimo jiné také Grandhotel Pupp, divadlo, Císařské lázně, kolonáda Sadového pramene a Vřídelní kolonáda (dnes již neexistující).

Během první republiky je ve městě roku 1929 otevřeno letiště Karlovy Vary, které umožňuje pohodlné cestování pro majetné turisty. Po druhé světové válce dochází v Karlových Varech podobně jako jinde v Česku k vysídlení německého obyvatelstva do Německa. Roku 1946 vzniká Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, který město proslavil ve světě a každoročně láká množství filmových nadšenců a známých celebrit z celého světa.

Po nástupu komunistů k moci dochází v roce 1948 k zestátnění lázeňské léčby, která je opětovně navrácena do soukromého vlastnictví po Sametové revoluci v roce 1989.

Současné město neleží přesně na místě, kde bylo založeno, ale vlivem eroze podložní desky řekou se pozvolna posunovalo proti proudu řeky v závislosti na tom, jak se objevovaly nové prameny ^[zdroj?].

Pamětihodnosti

Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Karlových Varech.

Kostely

• Kostel sv. Máří Magdaleny z roku 1737 je nejvýznamnější památkou Karlových Varů,
• pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla z roku 1898,
• evangelický kostel sv. Petra a Pavla z roku 1856,
• řeckokatolický hřbitovní kostel sv. Ondřeje z roku 1500,
• anglikánský kostel sv. Lukáše z roku 1877,
• ruiny kostela sv. Linharta ze 13. století.

Rozhledny

• Rozhledna Diana z roku 1914,
• Aberg (Doubská hora) z roku 1905
• Vyhlídka Karla IV. (rozhledna) z roku 1877,
• Goethova vyhlídka z roku 1889.

Další

• Vyhlídka se sochou kamzíka

Přírodní poměry

Město se nachází nedaleko zalesněné oblasti CHKO Slavkovský les a vojenského újezdu Hradiště s charakteristickou flórou a faunou. Oblast je současně bohatá na mineralogické nálezy.

Vodstvo

Řeka Teplá

Karlovy Vary leží na soutoku řek Ohře, Rolava a Teplé. Městskou částí Dvory protéká Chodovský potok. Na úseku Ohře protékající městem leží dva jezy: Tuhnický jez a Jez u Solivárny.

Hospodářství

Oblast oplývá přírodním bohatstvím, což se projevuje v místním průmyslu, který je zaměřen na jeho využívání. Jedná se o již zmiňované minerální prameny (výroba balené minerální vody) či ložiska kaolínů, jehož se využívá pro výrobu zdejšího porcelánu.

Lázeňství

Vřídlo

Karlovarská oplatka (okousaná) na pozadí s Tržní kolonádou

Místní lázeňství je založeno na využívání minerální vody s léčivými účinky, která vzniká v granitovém krystaliniku v hloubkách okolo 2 000 metrů. Zdejší voda má blahodárný vliv na léčení jaterních a střevních chorob, na žaludek a játra. Chemicky se jedná o vodu Na,CaSO₄, která vyvěrá o teplotě 73 °C ze 60% ve Vřídle vydatností okolo 2 000 l/m. Mineralogické složení se pohybuje okolo 5,9 - 6,5 g/l s obsahem CO₂ 0,375 - 0,750 g/l.

K věhlasu lázní velmi významně přispěl lékař dr. David Becher (zem. 1792), který se zasloužil hlavně o modernizaci karlovarské balneologie. V 19. století na jeho práci navázali dr. Jean de Carro, dr. Rudolf Mannl a dr. Eduard Hlawaczek. Ve městě se nachází množství lázeňských domů (např. Grandhotel Pupp).

Význam a ohrožení pramenů

Prameny jsou v současnosti významným zdrojem příjmů pro město, které si uvědomuje jejich cenu a závislost a snaží se o jejich ochranu. V minulosti se již stalo, že prameny v oblasti „vyschly", což bylo způsobeno neodbornou těžbou hnědého uhlí v Sokolovské pánvi, kdy se podařilo prorazit kolektor podzemní vody na dolu Marie Majerové. Následně došlo k zatopení dolu a současně dočasnému vyschnutí pramenů ve Varech. Poté bylo nutné důl uzavřít a proraženou oblast vybetonovat. I přes tento zásah se ale nepodařilo zcela obnovit vydatnost pramenů a poklesla i teplota vřídla.

Druhým problémem trápícím město je přirozená vodní eroze, která se zahlubuje do podložní vřídelní desky. Panují předpoklady, že pokud by tuto nepříliš mocnou desku prorazila, došlo by k úniku minerálních vod přímo do řeky a nikoliv přes prameny. Město se proti tomu brání tím, že nechalo koryto řeky vybetonovat, či vložilo betonové bloky. Další ochranný krok je regulace výstavby kolem pramenů.

Kolonády

Z 79 karlovarských pramenů je 13 (včetně pramenů Dorotka a Štěpánka 15) zachyceno a používají se pro pitné kúry. Ve městě je celkem 5 kolonád.

• Sadová kolonáda — Pramen Hadí, Pramen Sadový, Pramen Svoboda
• Mlýnská kolonáda — Pramen Skalní, Pramen Libuše, Pramen Kníže Václav I, Pramen Kníže Václav II, Pramen Mlýnský, Pramen Rusalka
• Tržní kolonáda — Pramen Tržní, Pramen Karla IV.
• Zámecká kolonáda — Pramen Zámecký dolní, Pramen Zámecký horní
• Vřídelní kolonáda — Vřídlo

Sklářství

Karlovy Vary

• Sklárna Moser

Porcelán

• Starorolský porcelán Moritz Zdekauer
• Sedlecký kaolín

Nápoje

• likér Becherovka od Jana Bechera
• produkty z minerálních vod, např. Poděbradka nebo Mattoni

Kultura

Ve městě se nachází divadlo a množství kinosálů, ve kterých se každoročně koná významný filmový festival, kde se také uděluje každoročně velká cena — "Křišťálový glóbus" a několik hlavních cen. Také je ve městě letní kino, které dlouhá léta chátralo, v roce 2011 bylo rekonstruováno.

Kina ve městě

• Kino Čas
• Kino Drahomíra (Pannasonic)

Filmotéka

• Vrchní, prchni!
• Casino Royale (James Bond) — 2006
• Kopytem sem, kopytem tam
• Poslední Prázdniny

Mezinárodně

• Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

Vzdělání

Ve městě se nachází 16 poboček mateřských škol,11 Základních škol, 2 Základní umělecké školy,14 středních škol a 5 vysokých škol.

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam školských zařízení v Karlových Varech.

Doprava

Silnice

Městem prochází důležité silniční tahy

• R6 (I/6) — trasa Cheb — Karlovy Vary — Praha

Rychlostní silnice R6 prochází městem nově od roku 2008,kdy byl vystavěn průtah městem

• I/13 — trasa Karlovy Vary — Ostrov — Chomutov
• I/20 — trasa Karlovy Vary — České Budějovice

Železnice

Karlovy Vary leží na hlavní železniční trati Cheb — Ústí nad Labem (trať 140), ze které zde odbočují regionální tratě do Mariánských Lázní a Johanngeorgenstadtu.

Významné železniční stanice

• Horní nádraží (protíná trať Cheb – Chomutov)
• Dolní nádraží (regionální tratě do Mariánských Lázní)

Železniční zastávky

Letiště Karlovy Vary

• Stará Role
• Dvory
• Doubí
• Cihelny

Letiště

Letiště Karlovy Vary je mezinárodním veřejným civilním letištěm, nachází se 4,5 km jihovýchodně od centra města v místní části Olšová Vrata. V roce 2011 odbavilo téměř 100 000 cestujících.
Pravidelné linky přivážejí po celý rok turisty zejména z Ruské federace, letní charterové linky využívají obyvatelé regionu při cestě k moři.

Městská hromadná doprava

Podrobnější informace naleznete v článcích Trolejbusová doprava v Karlových Varech, Městská autobusová doprava v Karlových Varech a Lanové dráhy v Karlových Varech.

Městská hromadná doprava je v Karlových Varech zajišťována výhradně autobusy. Zvláštností jsou zde dvě lanovky (lanová dráha Diana a lanová dráha Imperial), z nichž na té druhé platí jízdenky běžné MHD.

V minulosti se také několikrát uvažovalo o zavedení trolejbusové dopravy v Karlových Varech.

Životní prostředí

Významným zdrojem emisí a hluku je průtah silnice R6 (I/6), který protíná město v údolí Ohře.

Odpadní vody

Čištění odpadních vod pro město zajišťuje ČOV Drahovice (výstavba 1967 a následná modernizace).

Odpady a recyklace

"kontejnerové hnízdo" v ulici Nábřeží J. Palacha — Foersterova

Svoz směsného komunálního odpadu ve městě provádí společnost AVE CZ odpadové hospodářství, s. r. o. a likvidace je prováděna na skládce Činov (Andělská Hora).Svoz tříděného odpadu (plast,papír,sklo) provádí společnost Resur,spol. s r.o. a úprava je prováděna na třídící lince v Otovicích.

Sběrné dvory

• Růžový vrch — Horní nádraží, sjezd z ulice Jáchymovská (RESUR spol. s r.o.)
• Rybáře — UL. Buchenwaldská křižovatka s ulicí Celní (Marius Pedersen a.s)

Členění města

Katastrální členění Karlových Var

Katastrální území Karlových Var

Letecký pohled na Karlovy Vary

Karlovy Vary

Karlovy Vary se v současnosti skládají z 15 místních částí a 15 katastrálních území:

• Bohatice
• Cihelny
• Čankov
• Doubí — k. ú. Doubí u Karlových Var
• Drahovice
• Dvory
• Hůrky — leží na k. ú. Olšová Vrata
• Karlovy Vary – leží na k. ú. Karlovy Vary a Tuhnice
• Olšová Vrata
• Počerny
• Rosnice — k. ú. Rosnice u Staré Role
• Rybáře
• Sedlec — k. ú. Sedlec u Karlových Var
• Stará Role
• Tašovice

Dříve byly součástí města i dnes samostatné obce Andělská Hora, Březová, Dalovice, Hory, Jenišov, Mírová, Otovice a Všeborovice.

Správní území

Související informace naleznete v článcích Okres Karlovy Vary a Obvod obce s rozšířenou působností Karlovy Vary.

Karlovy Vary jsou okresním a krajským městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Karlovy Vary se skládá ze 53 obcí, ORP z 40 obcí.

Osobnosti

• Johann Josef Loschmidt (1821–1895), rakouský fyzik a chemik
• Heinrich Mattoni (1830–1910), podnikatel, zakladatel firmy Mattoni
• Ludwig Moser (1833-1916), rytec, zakladatel skláren Moser
• Franz Planer (1894–1963), americký filmový kameraman českého původu,
• František Běhounek (1898–1973), český fyzik a spisovatel sci-fi
• Karl Hermann Frank (1898–1946), bývalý knihkupec, prvorepublikový politik, člen SdP (Sudetendeutsche Partei) a aktivní nacista, státní tajemník úřadu říšského protektora, později popraven
• Walter Kaufmann (1907–1984), hudební vědec, skladatel, pedagog a dirigent
• Jan Pohan (* 1930), český herec
• Jiří Bartoška (* 1947), český herec, prezident Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech
• Josef Vilém z Löschneru (* 1809), český balneolog a rektor Univerzity Karlovy
• Martin Havelka (* 1958), český divadelní a filmový herec, hrající v Městském divadle Brno
• Jiří Dostál (1973-1999), český spisovatel sci-fi
• Tomáš Vokoun (* 1976), český hokejista
• Georg Riedel (* 1934), švédský skladatel a jazzový hudebník

Partnerská města

• Baden-Baden, Německo, 1998
• Bernkastel-Kues, Německo, 2000
• Carlsbad, USA, 1991
• Cassino, Itálie, 1991
• Kusatsu, Japonsko, 1992
• Varberg, Švédsko, 2004
• Omsk, Rusko, ??

Literatura

• Stanislav Burachovič: Karlovy Vary a jejich vlastivědné písemnictví, Státní okresní archiv Karlovy Vary 2000, ISBN 80-238-5363-5.

Související články

• Židovský hřbitov v Karlových Varech

Externí odkazy

• Magistrát města Karlovy Vary
• Informační server města Karlovy Vary
• Historické snímky Karlových Varů na prirodakarlovarska.cz
• Virtuální prohlídka města Karlovy Vary
• Regionální televizní stanice KTB