Zlín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o moravském městě. Další významy jsou uvedeny v článku Zlín (rozcestník).
statutární město
Zlín
Pohled na východní část centra města

Pohled na východní část centra města
NUTS 5: CZ0724 585068
kraj (NUTS 3): Zlínský (CZ072)
okres (NUTS 4): Zlín (CZ0724)
historická země: Morava
katastrální výměra: 102,83 km²
počet obyvatel: 75 660  (1. 1. 2012[1])
zeměp. souřadnice: 49° 13′ 59″ s. š., 17° 40′ 1″ v. d.
nadmořská výška: 230 m
PSČ: 760 01
zákl. sídelní jednotky: 70
části obce: 16
městské části / obvody: 0
katastrální území: 15
adresa magistrátu: Magistrát města Zlína
nám. Míru 12
761 40 Zlín
muzlin@muzlin.cz
primátor(ka): MUDr. Miroslav Adámek
www.zlin.eu

Zlín
Red pog.png
Zlín
Zlín, Česko

Zlín (německy Zlin, v letech 1949–1989 Gottwaldov) je statutární město na východě Moravy. Leží v údolí řeky Dřevnice na rozhraní Hostýnských a Vizovických vrchů. Je centrem Zlínského kraje a v roce 2011 mělo 76 tisíc obyvatel. Počet obyvatel se rok od roku snižuje kvůli odtrhávání některých městských částí od Zlína. Ve zlínské aglomeraci žije kolem 100 tisíc obyvatel.

Obsah

Historie města [editovat]

První písemná zmínka pochází z roku 1322, kdy byl Zlín řemeslnicko-cechovním střediskem okolního valašského osídlení. Za třicetileté války se obyvatelé Zlína účastnili valašského protihabsburského povstání. Až do konce 19. století se příliš nelišil od jiných malých valašských středisek, např. sousedního města Vizovice.

Město se v 19. století nacházelo na rozhraní tří moravských národopisných oblastí Valašska, Slovácka a Hané. Nejblíže mělo svým charakterem k Valašsku.

Zlín byl sídlem panství. Další panské sídlo se nacházelo v tehdy samostatném městečku Malenovice, které je dnes městskou částí Zlína. Po zřízení okresů v roce 1850 byl Zlín přičleněn k soudnímu okresu Napajedla a politickému okresu Uherské Hradiště. V 19. století počet obyvatel nepřesáhl 3000.

Pro další rozvoj města je velmi důležitý rok 1894, kdy zde založil svou obuvnickou firmu podnikatel Tomáš Baťa. Během několika let vybudoval prosperující a rychle rostoucí podnik. Díky této skutečnosti se do města přistěhovalo hodně obyvatel, především z chudého Valašska ale i ze Slovácka, Hané a vzdálenějších oblastí Československa. S rozvojem Zlína zároveň docházelo k pozvolnému ukončení masivního valašského vystěhovalectví do Texasu. V letech 1910–1938 se počet obyvatel zvýšil z 12 912 na 34 348.

Mrakodrap "21" v pohledu od autobusového nádraží

Po roce 1926 se Zlín stal moderním městským centrem. Tomáš Baťa pozval do Zlína mnoho renomovaných architektů (například Le Corbusiera), a tak se město změnilo aglomeraci plnou funkcionalistické architektury. Rostly kolonie typických „baťovských“ staveb – rodinných domků, ale také výškových domů. Nejproslulejší stavbou z té doby je 77,5 m vysoký mrakodrap „Jednadvacítka“ – tehdejší sídlo ředitelství firmy Baťa, známé například „pojízdnou“ kanceláří ředitele firmy. Tato budova byla vystavěna v letech 1937 a 1938.

1. října 1935 vznikl podle vládního nařízení č. 104/1935 Sb. z. a n., „kterým se v zemích České a Moravskoslezské provádějí změny obvodů některých okresních úřadů“ [2] nový politický okres Zlín a město se tak stalo okresním městem.

Za druhé světové války, v roce 1944, bylo město bombardováno. Již v roce 1945 byly Baťovy závody znárodněny.

Od 1. ledna 1949 [3] bylo město (a některé jeho části[4]) přejmenováno na Gottwaldov podle prvního komunistického prezidenta Československa Klementa Gottwalda. Tentýž rok se město stalo sídlem Gottwaldovského kraje, který ale neměl dlouhého trvání a zanikl při další reformě státní správy v roce 1960. Tehdy byl okres Gottwaldov začleněn do Jihomoravského kraje se sídlem v Brně. V 30. letech vznikly zlínské filmové ateliéry, které proslavili svými animovanými díly především Karel Zeman a Hermína Týrlová. Po roce 1968 začala výstavba největšího zlínského panelového sídliště Jižní svahy, které bylo dokončeno až v 80. letech. V prosinci 1989 navštívil Gottwaldov Tomáš Baťa mladší a bylo rozhodnuto o navrácení původního názvu Zlín, k čemuž došlo k 1. lednu 1990. V roce 1990 se Zlín stal statutárním městem. V 90. letech docházelo ve městě k rozvoji soukromého podnikání, ale zároveň také zanikly některé významné průmyslové závody – např. obuvnický podnik Svit – nástupce Baťovy firmy. V roce 2001 byla založena Univerzita Tomáše Bati a vznikl samosprávný Zlínský kraj.

Od roku 1990 narůstá mezi občany některých okrajových částí Zlína nespokojenost se správou města, jejímž důsledkem bylo osamostatnění několika bývalých částí Zlína (Lhota, Lípa, Tečovice, Karlovice, Březnice a Ostrata[5]), a sílí požadavky na přeměnu Zlína v územně členěné statutární město se samosprávnými městskými částmi, čemuž se však magistrát brání.[6] O osamostatnění v poslední době usilovali zejména obyvatelé Želechovic nad Dřevnicí, ve kterých se konalo 17. května 2008 referendum, v němž si obyvatelé odhlasovali odtržení, k němuž došlo k 1. lednu 2009.[7]

Vývoj počtu obyvatel [editovat]

Počet obyvatel je uváděn za Zlín (do r. 1990 Gottwaldov) včetně místních částí, které k němu v konkrétní době patřily.

Rok 1971 1981 1990 1991 2001 2011
Počet obyvatel 65 002 83 969 87 140 84 791 80 887 75 875

[8]

Dnešní Zlín [editovat]

Pohled ze střechy mrakodrapu "21" na sídliště Jižní Svahy

Dnes je Zlín sídlem Zlínského kraje, ale zejména významným průmyslovým, obchodním a kulturním centrem východní Moravy. Ve městě je soustředěno velké množství středních škol a univerzita. Nacházejí se zde tři nemocnice.

Zlín se v roce 2008 prezentuje v New Yorku prostřednictvím výstavy ZLíNY (Zlín in New York). K této výstavě vznikl i propagační film Zlína, který mapuje jeho současnost: ZLIN promo 2008 na YouTube

V květnu 2008 bylo dostavěno na zlínském náměstí Míru obchodní a zábavní centrum Zlaté jablko. Nachází se na místě bývalé historické budovy Záložny. Při stavbě tohoto centra byla jedna z podmínek zachování přední části domu z důvodu historické významnosti pro město Zlín. [zdroj?]

Kultura [editovat]

Ve Zlíně se nachází Městské divadlo, Filharmonie Bohuslava Martinů, Velké kino, Krajská knihovna Františka Bartoše, Krajská galerie výtvarného umění se dvěma expozicemi v Domě umění a ve druhém patře zámku, ve zlínském zámku sídlí Muzeum jihovýchodní Moravy s expozicí S inženýry Hanzelkou a Zikmundem pěti světadíly, Archiv H+Z, který spravuje cestovatelský odkaz Hanzelky a Zikmunda, ale také Jana Havlasy, Stanislava Škuliny, Heleny Šťastné-Bübelové a Eduarda Ingriše. Ve stejnojmenné okrajové části se nachází hrad Malenovice. Ve Zlíně je také Muzeum obuvi, divadlo Malá scéna a folklorní soubory Kašava, Vonica a Bartošův soubor písní a tanců. Každoročně se zde konají festivaly vážné hudby Harmonia Moraviae a Talentinum, festivaly folklorních souborů a dechových orchestrů FEDO (který pořádá Velký dechový orchestr města Zlína) a Zlínské besedování, divadelní festival Setkání-Stretnutie, ale také festival cestování, poznávání a sbližování kultur Neznámá Země. Nejznámější akcí je Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež. Nedaleko Zlína se nachází také zoologická zahrada.

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Sport [editovat]

Ve městě se nachází fotbalový stadion Letná, Zimní stadion Luďka Čajky, PSG Arena, atletický stadion, městská hala, krytý bazén, koupaliště, turistické a cykloturistické stezky a další menší sportoviště. V zimním období je v provozu lyžařská sjezdovka v centru města. Ve Zlíně a okolí se každoročně jezdí motoristický závod Barum Rally.

Mezi významné sportovní kluby patří:

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Doprava [editovat]

Zlínský trolejbus Škoda 24Tr Irisbus
Podrobnější informace naleznete v článcích Trolejbusová doprava ve Zlíně a v Otrokovicích a Městská autobusová doprava ve Zlíně a v Otrokovicích.

Zlín leží relativně stranou od hlavních dopravních tahů. Je to dáno jednak tím, že k rozvoji města došlo až ve 20. století, kdy již existovala hlavní železniční síť. Dále tím, že se vinou druhé světové války neuskutečnily dopravní projekty plánované firmou Baťa. Třetím důvodem je rozpad Československa v roce 1993. Tehdy se Zlínsko stalo pohraniční oblastí a rozvoj dopravních tras v tomto regionu se dostal na okraj zájmu centrálních orgánů.[zdroj?]

Ve východo-západním směru město protíná silnice I/49. Tato silnice spojuje Otrokovice s Valašskou Polankou na Vsetínsku. V roce 2011 však byla dokončena rychlostní silnice R55 která napojuje Zlín na dálniční síť D1 čímž se výrazně zrychlilo dopravní spojení např. s městem Brno

Zlín neleží na žádném významném železničním tahu. Jedinou tratí, která protíná město rovnoběžně s hlavní silnicí, je jednokolejná trať Otrokovice - Vizovice (trať 331). Železniční stanice v Otrokovicích (trať 330) tak plní úlohu hlavního železničního terminálu pro zlínskou aglomeraci. Se Zlínem je dopravně propojena nejen místní dráhou, ale i trolejbusovou dopravou. Městskou hromadnou dopravu zajišťují trolejbusy a autobusy.

Členění města [editovat]

Katastrální území Zlína
Jižní Svahy v zimě
Zámek v místní části Klečůvka

Město se člení na 15 katastrálních území:

  1. Jaroslavice u Zlína
  2. Klečůvka
  3. Kostelec u Zlína
  4. Kudlov
  5. Lhotka u Zlína (zahrnuje místní části Chlum a Lhotka)
  6. Louky nad Dřevnicí
  7. Lužkovice
  8. Malenovice
  9. Mladcová
  10. Příluky u Zlína (rozděleno mezi místní části Zlín a Příluky)
  11. Prštné
  12. Salaš u Zlína
  13. Štípa
  14. Velíková
  15. Zlín

Partnerská města [editovat]

Významné osobnosti [editovat]

Zlínská radnice na náměstí Míru

Rodáci [editovat]

Osobnosti spjaté s městem [editovat]

Odkazy [editovat]

Reference [editovat]

  1. ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012, [cit. 2012-06-04]. Dostupné online.  
  2. ↑ vládní nařízení č. 104/1935 Sb. z. a n., „kterým se v zemích České a Moravskoslezské provádějí změny obvodů některých okresních úřadů“
  3. ↑ http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=626076
  4. ↑ Vyhláška ministerstva vnitra o změnách úředních názvů míst v roce 1948
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online.  
  6. ↑ http://gajduskova.blog.idnes.cz/c/24079/Zlinu-bez-malych-radnic-hrozi-rozpad.html
  7. ↑ http://www.zelechovice.net/
  8. ↑ Databáze demografických údajů za obce ČR, Český statistický úřad

Literatura [editovat]

Související články [editovat]

Externí odkazy [editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Zlín
Statutární město Zlín
Místní části:

Chlum • Jaroslavice • Klečůvka • Kostelec • Kudlov • Lhotka • Louky • Lužkovice • Malenovice • Mladcová • Prštné • Příluky • Salaš • Štípa • Velíková • Zlín 
Města, městys a obce okresu Zlín
Bělov • Biskupice • Bohuslavice nad Vláří • Bohuslavice u Zlína • Bratřejov • Brumov-Bylnice • Březnice • Březová • Březůvky • Dešná • Dobrkovice • Dolní Lhota • Doubravy • Drnovice • Držková • Fryšták • Halenkovice • Haluzice • Horní Lhota • Hostišová • Hrobice • Hřivínův Újezd • Hvozdná • Jasenná • Jestřabí • Kaňovice • Karlovice • Kašava • Kelníky • Komárov • Křekov • Lhota • Lhotsko • Lípa • Lipová • Loučka • Ludkovice • Luhačovice • Lukov • Lukoveček • Lutonina • Machová • Mysločovice • Napajedla • Návojná • Nedašov • Nedašova Lhota • Neubuz • Oldřichovice • Ostrata • Otrokovice • Petrůvka • Podhradí • Podkopná Lhota • Pohořelice • Poteč • Pozlovice • Provodov • Racková • Rokytnice • Rudimov • Sazovice • Sehradice • Slavičín • Slopné • Slušovice • Spytihněv • Šanov • Šarovy • Štítná nad Vláří-Popov • Tečovice • Tichov • Tlumačov • Trnava • Ublo • Újezd • Valašské Klobouky • Velký Ořechov • Veselá • Vizovice • Vlachova Lhota • Vlachovice • Vlčková • Všemina • Vysoké Pole • Zádveřice-Raková • Zlín • Želechovice nad Dřevnicí • Žlutava
legenda: město, městys .
Česko (CZ)
Flag of the Czech Republic.svg
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zlín&oldid=10333563“