Fryšták

Fryšták
Fryštácká radnice
znakvlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0721 585211
kraj (NUTS 3):	Zlínský (CZ072)
okres (NUTS 4):	Zlín (CZ0721)
obec s rozšířenou působností:	Zlín
pověřená obec:
historická země:	Morava
katastrální výměra:	24,16 km²
počet obyvatel:	3 730 (11. 3. 2011)
zeměpisná šířka:	49° 17’ 6’’
zeměpisná délka:	17° 41’ 3’’
nadmořská výška:	271 m
PSČ:	763 16
zákl. sídelní jednotky:	8
části obce:	4
katastrální území:	4
adresa městského úřadu:	Městský úřad Fryšták náměstí Míru 43 763 16 Fryšták
starosta / starostka:	Mgr. Lubomír Doležel
Oficiální web: http://www.frystak.cz E-mail: mesto.frystak@frystak.cz
Fryšták Fryšták, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Fryšták [frɪʃtaːk] IPA (německy Freistadtl) je město v okrese Zlín ve Zlínském kraji, 7 km severně od Zlína, na okraji Hostýnských vrchů a na rozhraní Valašska a Hané. V roce 2011 zde žilo 3 730 obyvatel.

Historie

První zmínka o existenci Fryštáku pochází z poloviny 14. století z doby panování Karla IV. Lucemburského. V písemném dokumentu v diplomatáři Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae z 15. ledna 1356 je uvedeno „… Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius …“ Původní osídlení Fryštácka má kořeny mnohem starší a existují archeologické nálezy z pravěku, z doby neolitické. Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba a obchod. Název města je možné najít v písemných dokumentech také jako Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, atd.

Fryšták jako tržní osada se postupně měnila ve středisko řemesel a obchodu. Zároveň se stal podhradím zeměpanského sídla hradu Lukova a tvořil tak spolu se Slušovicemi důležitý opěrný a ekonomický bod Lukovského panství a tím i obranné linie českého státu. Opevnění města dodnes dokládají názvy městských částí Hrádek, Sichrov, Bašta, Na Valech, Na Purku a Souhrady.

Roku 1814 byl Fryšták zasažen velkým požárem. Po této události bylo celé město přestavěno, čímž se ztratila původní dřevěná zástavba.

V roce 1927 zde vznikl první salesiánský dům v českých zemích, až do násilného zrušení domu v rámci Akce K v roce 1950 zde sídlilo vedení české provincie v čele s Ignácem Stuchlým. Mateřský dům byl obnoven v roce 1996 jako Dům Ignáce Stuchlého.

Na konci 2. světové války bylo Fryštácko 6. 5. 1945 osvobozeno vojsky Československého armádního sboru v SSSR, vedenými generály Karlem Klapálkem a Ludvíkem Svobodou. První poválečné volby roku 1946 dopadly ve Fryštáku takto:

1. ČSDSD;
2. ČSL;
3. národní socialisté;
4. KSČ (vyhráli pouze v místní části Horní ves), v Lukovečku, v Dolní Vsi a na Vítové získala nejvíce hlasu strana lidová.

Hrdelní právo ve Fryštáku

Město mělo vedle privilegia vybírat mýto, právo tržní, mílové i várečné, a také mohli radní užívat i právo hrdelního. Hrdelní právo bylo Fryštáku uděleno zvláštním zákonem od Karla V. asi v 16. století, ale toto právo mělo město již dříve, ale neví se od kdy platilo ani kolikrát bylo použito. Teprve v 18. století byly zaznamenány tyto případy:

• Roku 1711 byla Anna Lištěna odsouzena a potrestána ke stětí mečem a v hrobě probití srdce kůlem, protože se opakovaně dopustila smilstva a zabila své vlastní dítě.
• Roku 1719 byl člověk, jehož jméno není známo, sťat mečem za krádež včel a za jiné krádeže.
• Roku 1729 fryštácký soudce odsoudil k meči Karla Joanidese za zločin, který není znám. Tento rozsudek byl však změněn pražskou apelací na dvouletou obecní nebo panskou nucenou práci.
• Roku 1739 byl vydán rozsudek proti Jiříkovi Čaníkovi, který se dobrovolně přiznal k ukradení jednoho pytlíku peněz z kasy hradu Lukova. Byl popraven oběšením.
• Poslední poprava ve Fryštáku byla provedená mečem roku 1739 na delikventovi Janu Sekulovi. Opět není známo za jaký zločin. Jsou zde však uvedeny výlohy spojené s popravou. Fryšták zaplatil za kata a právní výlohy 54 zlatých.

Kata si město půjčovalo i s příslušenstvím a biřici z Uherského Hradiště (instalace lešení, přeprava , vlastní úkon i pobyt katovy družiny stály městskou kasu nemalé peníze). Popraviště se nacházelo u rozcestí na Lukoveček a Martinice tam, kde se tomu říkávalo a dodnes říká Dům hrůzy. Dodnes se traduje, že na polích u tohoto místa je špatná úroda.

Zastupitelstvo

Volební období 2006 - 2010

Petr Bezděčík, KSČM - Ing. Jiří Dofek, Pro rozvoj TV a sportu - Mgr. Lubomír Doležel, KDU-ČSL (starosta) - Radomír Dupal, ODS (místostarosta) - Petr Ernest, KDU-ČSL - Ing. Jan Görig, KDU-ČSL - Mgr. Sylva Knedlová, ODS - Ing. Jan Košák, KDU-ČSL - Libor Mikl, ČSSD (radní) - Mgr. Pavel Nášel, KDU-ČSL - Richard Orsava, ČSSD - Mgr. Petr Pagáč, Společně za Fryšták zdravější (radní) - Mgr. Libor Sovadina, ČSSD - Marcela Ševelová, Pro rozvoj TV a sportu - Ing. Stanislav Velikovský, CSc., Pro rozvoj TV a sportu (radní) - Radomír Vyskup, ODS - PhDr. Česlav Zapletal, ČSSD

Školství a vzdělání

Ve Fryštáku se nachází jedna mateřská škola, jedna základní škola a výchovně vzdělávací zařízení pro mládež Dům Ignáce Stuchlého.

Mateřská škola Fryšták

Mateřská škola Fryšták byla otevřena 31. srpna 1979. Stavba školy v akci byla zahájena roku 1977 a stála v té době pět milionů korun. Provoz školy byl zahájen 5. září 1979 pod vedením ředitelky Márie Urbáškové. K 1. července 1992 převzala funkci ředitelky Marcela Ševelová.

Od 1994 byla otevřena 4. třída pro zvýšený počet dětí v budově Základní školy ve Fryštáku jako detašované pracoviště. Na školní zahradu děti přecházely do školky. V roce 1996 byla provedena rekonstrukce školy, při které byly modernizovány koupelny, provedeny nové rozvody vody a topení, též byla vybudována vlastní samostatná plynová kotelna. Úpravami prošla také hospodářská část budovy, která je přízemní a je propojena s dvoupatrovou částí tříd. V této části je umístěna kuchyň školní jídelny a další důležité prostory.

Protože z bezpečnostních a hygienických důvodů nebylo prostředí třídy v ZŠ vhodné a narůstal počet přihlášených dětí do mateřské školy, odsouhlasilo zastupitelstvo města Fryštáku přístavbu třídy ke stávající budově mateřské školy. Přístavba se realizovala během prázdnin 2004 (zahájení stavby 1. července 2004 – ukončení 13. září 2004) a stála 3 472 609 Kč. Od 15. září 2004 Mateřská škola Fryšták funguje již jako čtyřtřídní ve své budově s prostorami pro 120 dětí.

Zřizovatelem mateřské školy je MÚ Fryšták, který se souhlasem KÚ jmenuje ředitele. IČO školky je 75022711..V květnu 2007 pracovalo osm pedagogických a šest správních zaměstnanců.

• 

  Budova MŠ Fryšták

• 

  Přístavba MŠ Fryšták

• 

  Zahrada MŠ Fryšták

Obyvatelstvo

Rok	1970	1980	1991	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2009
Počet obyvatel	3390	3446	3299	3473	3505	3540	3540	3516	3501	3699

Osobnosti

Rodáci

• Břetislav Bakala (1897–1958) – hudební skladatel a dirigent
• Dalibor Brázda (1921–2005) – česko-švýcarský hudební skladatel a dirigent
• Hanuš Domanský (*1944) – hudební skladatel
• Ludvík Jadrníček (1863–1954) – akademický malíř a spisovatel; autor knihy „Městečko Fryšták, Horní Ves, Dolní ves, Lukoveček a Vítová.“
• Jaroslav Kvapil (skladatel) (1892–1958) – klavírista, hudební skladatel, dirigent a pedagog
• Karel Pekárek (1911–1966) – etnograf, pedagog a znalec Valašska

Osobnosti pobývající ve Fryštáku

• Karel Absolon (1877 - 1960) - krasový badatel a jedna z velkých postav evropské archeologie
• Vladimír Fischer (1870 - 1947) - konzervativně zaměřený architekt
• Jaroslav Hovadík (*1935) - grafik, malíř a sochař; prožil ve Fryštáku své mládí
• Jan Pažout (1876 - 1909) - akademický malíř
• Václav Renč (1911 - 1973) - básník, dramatik, překladatel a scenárista; podstatnou část svého díla vytvořil ve Fryštáku
• Ignác Stuchlý (1869-1953) - kněz a řeholník, zakladatel a první provinciál české salesiánské provincie

Čestní občané

• Břetislav Bakala
• Petr Fjodorovič Buďko - zástupce velitele 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
• Trofim Filipovič Bašmanov - partyzán 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
• Gennadu Grigorjevič Grečin - velitel čety 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
• Alexandr Grigorjevič Giněvskij - velitel sovětského desantu
• Karel Huňa (in memoriam) - poručík výzvědného oddílu Čs. armádního sboru v SSSR, padl na Dukle
• Ludvík Jadrníček
• Sofie Konstantinova Koletová, zvaná Tamara - radistka štábu 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
• Jurij Vladimírovič Kulikov - náčelník rozvědky 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
• Jaroslav Kvapil
• Petr Vasiljevič Moskalenko - velitel oddílu 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
• Dajan Bajanovič Murzin - velitel 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
• Vasilij Petrovič Nastěnko
• Nina Jakovlevna Potapenko, zvaná Kozko - členka rozvědky 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
• Václav Renč (in memoriam)
• Alena Renčová, rozená Sedláková - choť V. Renče, členka mezinárodní organizace politických vězňů
• Fedor Vasilijevič Zimin - velitel partyzánského oddílu 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky

Partnerské obce

• Muráň, Slovensko
• Kanianka, Slovensko

Místní části

Fryšták má 4 místní části:

• Fryšták
• Dolní Ves
• Horní Ves
• Vítová

Podobné názvy

• Fryštát (centrum dnešního města Karviná)

Odkazy

Literatura

• ZAPLETAL, Česlav. Kalendárium jubilejního roku 2006. Fryštácké listy, 2006, ročník XVI, č. 2, s. 10.  
• ZAPLETAL, Česlav. Na prahu dějin. Fryštácké listy, 2006, ročník XVI, č. 4, s. 6.  
• ZAPLETAL, Česlav. Fryšták středověkým městečkem (Jak to u nás vypadalo před šesti staletími). Fryštácké listy, 2006, ročník XVI, č. 5, s. 6.  
• ZAPLETAL, Česlav. Nesklonili šíje před násilím a útrapami doby. Fryštácké listy, 2006, ročník XVI, č. 6, s. 6.  
• ZAPLETAL, Česlav, a kol. Město Fryšták 1945-1995. Fryšták : RGP - Miroslav Pagáč, 1996. 395 s.  

Reference

• V tomto článku je použit překlad textu z článku Fryšták na polské Wikipedii.
• ZAPLETAL, Česlav. Historie města Fryštáku [online]. Město Fryšták, [cit. 2006-06-03]. Dostupné online.  

Související články

• Základní škola Fryšták
• Kostel svatého Mikuláše ve Fryštáku
• Římskokatolická farnost Fryšták

Externí odkazy

• Oficiální stránky města Fryštáku
• Oficiální stránky ZŠ Fryšták
• Oficiální stránky TJ Fryšták

Souřadnice: 49°17′6″ s. š., 17°41′3″ v. d.