Václav Renč

Václav Renč
Pamětní deska Václava Renče na Městské knihovně ve Fryštáku
Narození	28. listopadu 1911 Vodochody
Úmrtí	30. dubna 1973 (ve věku 61 let) Brno
Citát

Příbuzenstvo

syn	Ivan Renč
dcera	Zuzana Nováková
syn	Jan Václav Renč
vnuk	Filip Renč
vnuk	Dominik Renč
vnuk	Benedikt Renč
vnuk	Adam Renč
vnučka	Kristina Karmazínová
vnučka	Ester Nováková
vnučka	Luisa Nováková

PhDr. Václav Renč (28. listopadu 1911, Vodochody – 30. dubna 1973, Brno) byl český básník, dramatik a překladatel, představitel spirituálního proudu české literatury.

Život

Po maturitě začal studovat Filozofickou fakultu UK v Praze, kterou absolvoval v roce 1936. Již při studiích (1933–1936) redigoval spolu s Františkem Halasem časopis Rozhledy po literatuře. Po ukončení vysoké školy pracoval na několika místech jako redaktor (Akord, Obnova a Řád), později jako nakladatelský redaktor. V té době spolu s dalšími katolickými spisovateli kritizoval Masaryka a další představitele liberální politiky. V roce 1938 napsal nekrolog Karla Čapka, v němž jej označil za nepřítele číslo tři českého národa a jeho katolicko-křesťanského vědomí.

V letech 1945–1948 byl dramaturgem olomouckého divadla. Od roku 1947 působil v roli dramaturga ještě v Zemském divadle v Brně.

Po roce 1948 byl, jako ostatně celá katolická skupina, v nemilosti režimu. Roku 1951 byl zatčen a o rok později (1952) ve vykonstruovaném procesu s katolickou inteligencí (proces s tzv. Zelenou internacionálou) odsouzen na 25 let vězení. Propuštěn byl až v květnu 1962 a rehabilitován až roku 1990.

Část svého života prožil ve Fryštáku, kde se usadil se svou ženou Alenou, rozenou Sedlákovou. Ve Fryštáku má pamětní desku umístěnu u vchodu do Městské knihovny na místním penzionu.

Při jeho pohřbu v Brně, podle vzpomínek účastníků, nad hrobem promluvil i básníkův přítel z vězení, litoměřický kněz Josef Helikar.

Roku 1998 mu byl in memoriam udělen Řád T. G. Masaryka II. třídy.

Jeho dcera Zuzana Nováková se stala spisovatelkou, syn Ivan Renč se stal režisérem a spisovatelem, syn Jan Václav Renč je hudební skladatel a hudebník. Mezi jeho vnuky patří například režisér a herec Filip Renč, skladatel a hudebník Dominik Renč, fotograf Benedikt Renč, režisér a herec Adam Renč, scénografka a výtvarnice Kristina Karmazínová nebo spisovatelky a překladatelky Ester a Luisa Novákovy.

Dílo

• Jitření, 1933
• Studánky, 1935
• Sedmihradská zem, 1937
• Vinný lis, 1938
• Trojzpěvy, 1940
• Marnotratný syn, 1942
• Císařův mim, 1944
• Perníková chaloupka, 1944
• Barbora Celská, 1944 drama
• Černý milenec, 1947 drama
• Tom Sawyer od řeky Mississippi, 1964, jedná se o divadelní hru pro děti na motivy románu Marka Twaina
• Královské vraždění: Polonius, tragická komedie o pěti dějstvích, 1967
• Hoře z návratu: Dramatická báseň o dvou dílech, 1969
• Popelka Nazaretská, 1969
• Setkání s Minotaurem, 1969 jedná se o lyrické básně z let 1963–1967
• Skřivaní věž, 1970 obsahuje i básně z vězení
• Pražská legenda, 1974
• Sluncem oděná, 1979
• České žalmy, 1989
• Kůzlátka a hloupý vlk, 1992 pohádky
• Loretánské světlo, 1992
• Podoben větru, 1994 výbor poezie
• S anděly si nelze připíjet, 2000 II. svazek Vybraných spisů
• Vrstvení achátu, 2000 I. svazek Vybraných spisů

Kromě vlastní tvorby překládal, především z němčiny, angličtiny, francouzštiny, italštiny a polštiny. Z angličtiny např. volně převedl text písně Blíž k tobě, Bože můj.

Odkazy

Literatura

• MED, Jaroslav. Literární život ve stínu Mnichova (1938-1939). Praha : Academia, 2010. 340 s. ISBN 978-80-200-1823-6.  
• PUTNA, Martin C. Česká katolická literatura v kontextech : 1918-1945. Praha : Torst, 2010. 1390 s. ISBN 978-80-721-5391-6.  
• Lexikon českých spisovatelů
• Slovník českých spisovatelů po roce 1945 (viz níže)
• Zdeněk Rotrekl: Skrytá tvář české literatury

Externí odkazy

• Heslo Václav Renč ve Slovníku české literatury po roce 1945 (projekt ÚČL AV ČR)
• Václav Renč, dokument, režie R. Tesáček, 1997, (dostupné online)