Václav Renč
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Václav Renč | |
|---|---|
Pamětní deska Václava Renče na Městské knihovně ve Fryštáku
|
|
| Narození | |
| Datum: | 28. listopadu 1911 |
| Místo: | Vodochody |
| Úmrtí | |
| Datum: | 30. dubna 1973 |
| Místo: | Brno |
| Citát | |
| Čas… Co najdeš v něm, sebe nehledaje, můj národe? |
|
PhDr. Václav Renč (28. listopadu 1911, Vodochody – 30. dubna 1973, Brno) byl český básník, dramatik a překladatel. Představitel spirituálního proudu české literatury.
Po maturitě začal studovat Filozofickou fakultu UK v Praze, kterou absolvoval v roce 1936. Již při studiích (1933 – 1936) redigoval, spolu s Františkem Halasem časopis Rozhledy po literatuře. Po ukončení vysoké školy pracoval na několika místech jako redaktor (Akord, Obnova a Řád), později jako nakladatelský redaktor. V té době spolu s dalšími katolickými spisovateli kritizoval Masaryka a další představitele liberální politiky. V roce 1938 například napsal nekrolog Karla Čapka, v němž jej označil za nepřítele národa číslo 3[1].
V letech 1945 – 1948 byl dramaturgem olomouckého divadla. Od roku 1947 působil v roli dramaturga ještě v Zemském divadle v Brně.
Po roce 1948 byl, jako ostatně celá katolická skupina, v nemilosti režimu. Roku 1951 byl zatčen a o rok později (1952) ve vykonstruovaném procesu s katolickou inteligencí odsouzen na 25 let vězení. Propuštěn byl až v květnu 1962 a rehabilitován až roku 1990.
Část svého života prožil ve Fryštáku, kde se natrvalo usadil se svou ženou Alenou, rozenou Sedlákovou. Ve Fryštáku má Václav Renč pamětní desku na místním penzionu u vchodu do Městské knihovny.
Roku 1998 mu byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka II. třídy.
Dcerou Václava Renče je básnířka a spisovatelka Zuzana Nováková, synem Václava Renče je režisér a spisovatel Ivan Renč, jeho vnukem je režisér a herec Filip Renč.
[editovat] Dílo
- Jitření, 1933
- Studánky, 1935
- Sedmihradská zem, 1937
- Vinný lis, 1938
- Trojzpěvy, 1940
- Marnotratný syn, 1942
- Císařův mim, 1944
- Perníková chaloupka, 1990
- Barbora Celská, 1944 drama
- Černý milenec, 1947 drama
- Tom Sawyer od řeky Mississippi, 1964, jedná se o divadelní hru pro děti na motivy románu Marka Twaina
- Královské vraždění: Polonius, tragická komedie o pěti dějstvích, 1967
- Hoře z návratu: Dramatická báseň o dvou dílech, 1969
- Popelka Nazaretská, 1969
- Setkání s Minotaurem, 1969 jedná se o lyrické básně z let 1963 – 1967
- Skřivaní věž, 1970 obsahuje i básně z vězení
- Pražská legenda, 1974
- Sluncem oděná, 1979
- České žalmy, 1989
- Kůzlátka a hloupý vlk, 1992 pohádky
- Loretánské světlo, 1992
- Podoben větru, 1994 výbor poezie
- S anděly si nelze připíjet, 2000
- Vrstvení achátu, 2000
Kromě vlastní tvorby překládal z němčiny, angličtiny, francouzštiny, italština a polštiny.
