Baťa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Baťa
Bata Shoes store, Wenceslas Square.JPG
Právní forma akciová společnost
Založeno 21. září 1894
Zakladatel Antonín Baťa
Tomáš Baťa
Anna Baťová
Sídlo Lausanne, Switzerland Švýcarsko
Klíčoví lidé Thomas George Baťa
Počet zaměstnanců 49 324 (2000)
Oficiální web http://www.bata.cz/
Tento článek pojednává o obuvnické firmě. Další významy jsou uvedeny v článku Baťa (rozcestník).

Baťa je název velké české obuvnické firmy, kterou založili sourozenci Anna, Antonín a Tomáš Baťové ve Zlíně v září 1894.[1] Firma nesla až do změny právní subjektivity v roce 1931 jména obou bratrů. V roce 1939 jsou v důsledku politické situace slovenské závody vyčleněny pod „Baťa, Slovenská účastinná spoločnosť“ se sídlem v Šimonovanech. Český koncern Baťa zasahoval v okamžiku svého znárodnění do čtyřiceti výrobních odvětví.[2] K 1. lednu 1949 byly zlínské závody Baťa přejmenovány na Svit. Ze slovenské firmy Baťa vzniklo několik společností, výroba obuvi byla spojena se Závody 29. augusta (ZDA) v Partizánském.

Po druhé světové válce byly Baťovy továrny v socialistických státech znárodněny, pobočky v kapitalistických státech byly řízeny z Kanady. Současná evropská centrála firmy je ve švýcarském Lausanne.[3] Centrála pro Českou republiku je opět ve Zlíně.

Obsah

Historie [editovat]

Hlavní článek: Dějiny koncernu Baťa
Reklama firmy Baťa v polštině

V roce 1894 zahájili tři sourozenci Baťové – Anna, Antonín a Tomáš - obuvnické podnikání ve firmě jménem A. Baťa.[4] V roce 1900 měla firma právní podobu veřejné společnosti a zaměstnávala 120 lidí, v roce 1908 se stal jediným majitelem firmy T. Baťa.[5][6] Na počátku první světové války se Tomáši Baťovi podařilo získat zakázku od rakousko-uherské armády.[7] Firma měla z válečných dob víc zaměstnanců, než kolik s ohledem na odbyt potřebovala, což se Baťa pokusil spolu se zvyšující úvěrovou zadlužeností firmy překonat vnitřním úvěrovým systémem a zřízením podnikové banky.[8] Zlepšení situace přinesla akce Baťa drtí drahotu, při níž firma snížila cenu obuvi od 1. září 1922 na polovinu cen z jara roku 1922.[9] V roce 1924 byla zavedena spoluúčast na zisku a ztrátě a byla také započata výstavba moderních továrních budov s železobetonovým skeletem.[10] Pásová výroba byla po vzoru Henryho Forda zavedena v roce 1927 a již zanedlouho umožnila zvýšit výrobu o 58% procent při zvýšení počtu zaměstnanců o 35%.[11] V květnu 1931 se změnila dosavadní veřejná obchodní společnost T. & A. Baťa na Baťa, akciová společnost.[12]

Obchodní dům Baťa na Václavském náměstí z let 1927-9

I po tragické smrti Tomáše Bati při letecké havárii v červenci 1932 koncern pod vedením jeho nevlastního bratra Jana Antonína Bati expandoval, rozšiřoval výrobní obory o výrobu pneumatik, technické pryže, umělých vláken, hraček, kovoobráběcích strojů, pletacích strojů, letadel, jízdních kol.[13] Ke koncernu patřila i stavební výroba, pojišťovna Atlas, uhelné doly, 63 zahraničních společností, železniční trať Otrokovice - Vizovice, cestovní kancelář, vlastní doprava, letiště v Otrokovicích, obchodní domy, prodejny - cca 8 tisíc prodejen v tuzemsku a více než 8 tisíc v zahraničí, bytový fond, vlastní pole a lesy.[14] Koncern zaměstnával více než 67 000 zaměstnanců, z toho více než 25 000 v zahraničí.[15]

Brzy po vzniku Protektorátu opustil zemi šéf koncernu Jan Antonín Baťa.[16] Již od roku 1938 budoval závod v Kanadě i jeho synovec Tomáš Jan Baťa.[17] Vedení podniku tak ve Zlíně tvořili Dominik Čipera, Hugo Vavrečka, František Malota a do své tragické smrti i Josef Hlavnička.

Po druhé světové válce se vývoj podniku rozděluje. Zlínské závody byly, stejně jako ve zbytku zemí, kde se k moci dostali komunisté, znárodněny. Novým centrem Baťovy společnosti se stala Kanada.

Podnik Baťa ve Zlíně byl znárodněn zestátněním 27. října 1945.[18] A od 1. ledna 1949 fungoval jako Svit, národní podnik.[19] Firma Svit dodnes existuje.


Baťa budoval nejen továrnu, ale také veškeré zázemí pro ni i zaměstnance. Suroviny sám vyráběl a bez prostředníků prodával, čímž šetřil na nákladech. Měl tedy vlastní koželužnu, firmu vyrábějící stroje a vlastnil pole i lesy. Pro zaměstnance budoval Baťovy domky (tehdy luxusní bydlení) a internáty, což bylo spolu s vysokými platy v továrně hlavní příčinou přílivu pracovních sil a expanze Zlína. Nechyběly ani školy pro budoucí zaměstnance, školky, a další služby. Celý Zlín byl budován podle jednotného funkcionalistického plánu architekta Františka Lydie Gahury s názvem Zahradní město. Rozvoj Zlína pokračoval i po smrti Tomáše Bati: za Jana je postavena správní budova, dostavěn obchodní dům a hotel, vznikají Studijní ústavy.

Představitelé [editovat]

Současnost [editovat]

Obchodní dům Baťa z roku 1931 na Masarykově nám. v Ostravě.

V roce 1991 se (kanadská) firma Baťa vrátila do Zlína. V roce 2000 měla Bata Shoe Organization, jak se dnes firma nazývá, padesát výrobních závodů, devět koželužen, 4 743 prodejen, 49 324 zaměstnanců a působila v 68 zemích světa.[1] Společnost má dnes čtyři obchodní jednotky: Bata Europe se sídlem ve švýcarském Lausanne, Bata Asia Pacific-Africa se sídlem v Singapuru, Bata Latin America se sídlem v Ciudad de México a Bata North America se sídlem v kanadském Torontu [20]

Satelity [editovat]

Vlivem celních překážek koncern Baťa od konce dvacátých let budoval své zahraniční továrny, kde nechyběly ani typické Baťovy domky a budovy občanské vybavenosti. První ze zahraničních satelitů byl budován od roku 1929 ve švýcarském Möhlinu.[21] Právě na otevření této továrny Tomáš Baťa letěl 12. července 1932.

Výstavba osad v Brazílii po začátku druhé světové války byla realizována již z iniciativy Jana Antonína Bati.

Odkazy [editovat]

Reference [editovat]

  1. ↑ a b O nás: Z historie [online]. Baťa a. s., c2009, [cit. 2008-07-31]. Dostupné online.  
  2. ↑ ROUŠAR, Přemysl. Dějiny národního podniku Svit. Národní podnik Baťa (1945-1948). Praha : Práce, 1967. s. 121.  
  3. ↑ O nás: Baťa ve světě [online]. Baťa a. s., c2009, [cit. 2008-07-31]. Dostupné online.  
  4. ↑ POKLUDA, Zdeněk. Náčrt k portrétu Tomáše Bati. In TOMAŠTÍK, Marek. Tomáš Baťa: Doba a společnost. Brno : Viribus Unitis, 2007. ISBN 978-80-903948-0-3. s. 24-25.
  5. ↑ LEHÁR, Bohumil. Dějiny Baťova koncernu (1894-1945). Praha : Státní nakladatelství politické literatury, 1960. 298 s. s. 20.  
  6. ↑ KUDZBEL, Marek. Baťa: hospodársky zázrak. 1. vyd. Bratislava : Marada Capital Services, 2001. 195 s. ISBN 80-968458-1-0. s. 29. (slovensky) 
  7. ↑ KUDZBEL, Marek. Baťa: hospodársky zázrak. 1. vyd. Bratislava : Marada Capital Services, 2001. 195 s. ISBN 80-968458-1-0. s. 31-33. (slovensky) 
  8. ↑ KUDZBEL, Marek. Baťa: hospodársky zázrak. 1. vyd. Bratislava : Marada Capital Services, 2001. 195 s. ISBN 80-968458-1-0. s. 33-34. (slovensky) 
  9. ↑ KUDZBEL, Marek. Baťa: hospodársky zázrak. 1. vyd. Bratislava : Marada Capital Services, 2001. 195 s. ISBN 80-968458-1-0. s. 36. (slovensky) 
  10. ↑ LEHÁR, Bohumil. Přehledné dějiny národního podniku Svit před znárodněním: 1894 - 1945. Gottwaldov : Svit n. p., 1959. 113 s. s. 40.  
  11. ↑ KUDZBEL, Marek. Baťa: hospodársky zázrak. 1. vyd. Bratislava : Marada Capital Services, 2001. 195 s. ISBN 80-968458-1-0. s. 43-46. (slovensky) 
  12. ↑ IVANOV, Miroslav. Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše. 2. vyd. Vizovice : Lípa, 2000. 382 s. ISBN 80-86093-14-X. s. 118-119.  
  13. ↑ KUDZBEL, Marek. Baťa: hospodársky zázrak. 1. vyd. Bratislava : Marada Capital Services, 2001. 195 s. ISBN 80-968458-1-0. s. 177-179. (slovensky) 
  14. ↑ LEHÁR, Bohumil. Dějiny Baťova koncernu (1894-1945). Praha : Státní nakladatelství politické literatury, 1960. 298 s. s. 85-88.  
  15. ↑ LEHÁR, Bohumil. Dějiny Baťova koncernu (1894-1945). Praha : Státní nakladatelství politické literatury, 1960. 298 s. s. 61-63.  
  16. ↑ BAŤOVÁ DE OLIVEIRA, Edita; D'OLIVEIRA, Nelson. Dovětek: Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše. 1. vyd. Krásná Lípa : Marek Belza, 2005. 109 s. (Lusitanica; sv. 2.) ISBN 80-903360-4-3. s. 47.  
  17. ↑ BAŤA, Tomáš Jan; SINCLAIROVÁ, Soňa. Švec pro celý svět: Tomáš J. Baťa. 1. vyd. Praha : Melantrich, 1991. 244 s. ISBN 80-7023-106-8. s. 41-43.  
  18. ↑ Vyhláška ministra průmyslu ze dne 27. prosince 1945 č. 49/1946 Ú.l., o znárodnění podniku Baťa, a. s. ve Zlíně, ve znění pozdějších předpisů.
  19. ↑ Vyhláška ministra průmyslu ze dne 24. prosince 1948 č. 3418/1948 Ú.l., o změně znění firmy Baťa, národního podniku, ve znění pozdějších předpisů.
  20. ↑ O nás: Baťa ve světě [online]. Baťa a. s., c2009, [cit. 2008-08-28]. Dostupné online.  
  21. ↑ Satelity funkcionalistického Zlína. Satellites of the Functionalist Zlín: Projekty a realizace ideálních průmyslových měst - továrních celků firmy Baťa. Zlín : Státní galerie ve Zlíně, 1998. 91 s. ISBN 80-85052-30-X. s. 70-75.  
  22. ↑ Satelity funkcionalistického Zlína. Satellites of the Functionalist Zlín: Projekty a realizace ideálních průmyslových měst - továrních celků firmy Baťa. Zlín : Státní galerie ve Zlíně, 1998. 91 s. ISBN 80-85052-30-X. s. 24-81.  
  23. ↑ ARCANJO, Francisco Moacir. Svět porozumí: Příběh krále bot Jana Antonína Bati. 1. vyd. Krásná Lípa : Marek Belza, 2004. 196 s. (Lusitanica; sv. 1.) ISBN 80-903360-1-9. s. 150 a 187.  
  24. ↑ BAŤA, Jan Antonín. Těžké časy. 1. vyd. Krásná Lípa : Marek Belza, 2008. 325 s. (Lusitanica; sv. 4.) ISBN 978-80-87116-04-3.  

Související články [editovat]

Externí odkazy [editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Baťa
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Baťa&oldid=9862629“