Dominik Čipera
| Dominik Čipera | |
|---|---|
|
Ministr veřejných prací
|
|
| Ve funkci: 1. prosinec 1938 – 19. leden 1942 |
|
| Předchůdce | Karel Husárek |
| Nástupce | zánik funkce |
|
|
|
| Ve funkci: 5. srpen 1932 – 2. září 1944 |
|
| Předchůdce | Tomáš Baťa |
| Nástupce | Jaroslav Gela |
| Ve funkci: 2. květen 1945 – 12. květen 1945 |
|
| Předchůdce | Jaroslav Gela |
| Nástupce | Josef Vávra (jako předseda MěstNV) |
|
|
|
| Narození | 3. srpen 1893 Praha, Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 3. září 1963 Trenton, Kanada |
Dominik Čipera (3. srpna 1893, Praha – 3. září 1963, Trenton, Kanada), ministr veřejných prací, starosta Zlína, člen správní rady koncernu Baťa a. s., čestný občan města Zlína.
Obsah |
[editovat] Životopis
[editovat] Osobní životopis
Narozen v Praze 2, Kateřinské ulici číslo 496. Jako dítě navštěvoval školu u sv. Štěpána, c. k. českou reálku v Praze na Novém městě, později Českoslovanskou obchodní akademii v pražské Resslově ulici.[1] Po studiích pracoval jako bankovní úředník v polském Krakovu v tamější filiálce Pražské úvěrní banky, kde se seznámil s budoucí ženou Boženou Klausovou, nevlastní neteří Tomáše Bati. Sňatek se konal v chrámu sv. Štěpána v Krakově.[2] S manželkou měl dva syny.[3]
Počátkem čtyřicátých let si nechal Čipera od arch. Vladimíra Karfíka postavit na zlínském Burešově vilu ve stylu anglického venkovského sídla.[4] Ještě před svým odchodem z Československa manželé věnovali vilu Podpůrnému fondu firmy, od té doby je zde dětský domov.[5]
[editovat] Firma Baťa
Ještě před sňatkem je Čipera Tomášem Baťou přijat do firmy Baťa, kde se postupně vypracoval na jednoho z nejvyšších představitelů společnosti. Po vzniku akciové společnosti Baťa (1931) se stal členem správní rady.[6] Pro firmu Baťa bylo typické, že se oficiálně nepoužívala označení ředitel, pokud k tomu výjimečně došlo, bývá Čipera uváděn jako centrální ředitel Baťových závodů. I po tragické smrti Tomáše Bati patřil mezi nejbližší spolupracovníky Tomášova nevlastního bratra a nového šéfa Jana Antonína Bati.
[editovat] Komunální politika
Čipera působil od roku 1923 také ve zlínském městském zastupitelstvu, kde pomáhal při správě financí.[7] Po tragické smrti Tomáše Bati byl v srpnu 1932 zvolen starostou Zlína, od roku 1938 starostou Velkého Zlína.[8] Funkci vykonával do září 1944, kdy byl na základě vládního nařízení[9] ustaven úřednický starosta Jaroslav Gela.[10] Při osvobození Zlína, 2. května 1945, Čipera opět vystupoval jako starosta.[11]
Již od počátku svého působení ve funkci zlínského starosty Čipera hovořil o potřebě spolupráce obcí v regionu. Za jeho starostování vzniká ve Zlíně okresní úřad, je otevřeno reálné gymnázium nebo Studijní ústav.
[editovat] Celostátní politika
K prvnímu prosinci 1938 jmenoval prezident Emil Hácha Čiperu ministrem veřejných prací.[12] Ministerskou funkci vykonával i posléze v Eliášově vládě až do 19. ledna 1942.[13] Právě Čipera jako ministr veřejných prací inicioval, aby byla počátkem roku 1939 zahájena výstavba česko-slovenské dálnice, kterou Čipera chtěl veřejnosti předat již v roce 1943.[14] A nejen to, Čipera se angažoval také ve vodohospodářské politice: splavnění Labe v trati Mělník - Kolín, splavnění střední Vltavy v trati Praha - Kamýk, dostavba přehrad na Vltavě u Štěchovic (Vodní nádrž Štěchovice) a na Svratce (Brněnská přehrada). Čipera také prosadil zrušení daně z vodní síly.[15]
Čipera byl druhým z nejvyšších představitelů koncernu Baťa, který vykonával funkci ministra. Předtím to byl od září do prosince 1938 Hugo Vavrečka (ministr bez portfeje). Zpráva o jmenování Čipery ministrem byla zveřejněna ve stejný den jako zpráva o dostavbě zlínského mrakodrapu – správní budovy fy Baťa.[16]
Po nástupu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a zatčení premiéra Eliáše se prezident Hácha obrátil na vládu, která měla přijmout novou linii pro jednání protektorátních orgánů s novým protektorem. Vzhledem ke skutečnostem, které předcházely zasedání vlády, hlasovala vláda také o tom, zda podá demisi. Pro odstoupení se vyjádřili Jaroslav Kratochvíl, Mikuláš z Bubna-Litic, Vladislav Klumpar, Josef Kalfus, proti demisi byli Jaroslav Krejčí, Josef Ježek, Jan Kapras a Jindřich Kamenický, Čipera se po delším váhání rozhodl vzdát hlasování.[17] Čipera si totiž dobře uvědomoval, že odstoupením vlády dojde pouze k vyklizení pozic pro kolaboranty, ačkoliv by demise vlády byla určitým symbolickým gestem. Eliášova vláda pak působila až do ledna, kdy byla vystřídána novou – Krejčího vládou.
[editovat] Poválečné osudy
Po osvobození Československa byl nejprve formálně potvrzen ve funkci zlínského starosty, funkci vykonával až do nástupu předsedy Městského národního výboru. Zanedlouho je zajištěn, uvězněn a postaven jako člen protektorátní vlády na základě dekretu presidenta republiky před Národní soud a obviněn z kolaborace s nacisty.[18] Soud jej 2. května 1947 zprostil viny, neboť byla prokázána Čiperova podpora odboji a Slovenskému národnímu povstání.[19] Krátce po soudním líčení se Čipera odstěhoval do Prahy.
Na jaře 1948 emigroval do Kanady a začal spolupracovat s Tomášem Baťou mladším na rozvoji firmy Baťa Shoe.[20].
V prosinci 1948 je Čipera společně s dalšími bývalými řediteli koncernu postaven před Mimořádný lidový soud, který ho 22. prosince 1948 odsoudil k trestu odnětí svobody v délce trvání patnácti let a ztrátě majetku.[19] Čipera výkon trestu nenastoupil, neboť se již v té době zdržoval mimo území Československa.
Zemřel v Kanadě ve svých 70 letech roku 1963.
[editovat] Rehabilitace
Vrchní soud v Praze rozsudkem z 2. května 1993 zkonstatoval, že Mimořádný lidový soud v Uherském Hradišti rozsudkem ze dne 22. prosince 1948 porušil zákon a rozsudek zrušil. V listopadu 1998 vydalo Ministerstvo obrany České republiky osvědčení o Čiperově účasti v národním boji za osvobození.[21]
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ ČIPERA, Dominik. Ve službách práce a lidu. Zlín : Tisk, 1944. [dále jen Čipera (1944)]. S. 283.
- ↑ Čipera (1944). s. 284.
- ↑ NOVÁK, Pavel. 10+1 baťovských vil. 1. vyd. Zlín : Pavel Novák, 2000. 120 s. [dále jen Novák (2000)]. S. 95.
- ↑ NOVÁK, Pavel. Zlínská architektura: 1900–1950. Zlín : POZIMOS, 2008. 319 s. ISBN 978-80-254-3215-0. S. 56.
- ↑ Novák (2000). s. 94.
- ↑ Výpis z obchodního rejstříku krajského soudu v Uherském Hradišti ze dne 4. dubna 1940.
- ↑ Čipera (1944). s. 208-220, 290.
- ↑ Čipera (1944). s. 208-220, 286-287.
- ↑ Vládní nařízení č. 51/1944 Sb. z. a n., o úřednické správě obcí, ve znění pozdějších předpisů.
- ↑ KARKOŠKOVÁ, Alena. Starostové, předsedové. Zlínsko od minulosti k současnosti, 1998, sv. 15, s. 74.
- ↑ POSPÍŠIL, Jaroslav. Hyeny. Vizovice : Lípa, 2002. ISBN 80-86093-67-0. S. 133.
- ↑ Stenoprotokol z 125. schůze senátu Národního shromáždění republiky Česko-Slovenské v Praze v úterý dne 13. prosince 1938: část 1. Národní shromáždění republiky Československé 1935–1938 Senát: Stenoprotokoly [online]. 1938-12-13. Dostupné online.
- ↑ Vláda ČR. Vláda Aloise Eliáše (27.04.1939 - 19.01.1942) [online]. c2009, [cit. 2010-04-20]. Dostupné online.
- ↑ Čipera (1944). s. 287-288, 291-292.
- ↑ Vládní nařízení č. 70/1939 Sb. z. a n., kterým se zrušuje zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 338 Sb. z. a n., o dani z vodní síly.
- ↑ Zlín, 1938-12-02, roč. 21, čís. 47. ISSN 1801-2965.
- ↑ PASÁK, Tomáš. Emil Hácha: 1938-1945. Praha : Rybka, 2007. ISBN 978-80-87067-04-8. S. 225-227.
- ↑ Dle ust. § 2 Dekretu presidenta republiky č. 17/1945 Sb., o Národním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ a b KUSLOVÁ, Hana. Soumrak batismu ve Zlíně aneb Z osudů českých vedoucích představitelů firmy po 2. světové válce. Acta Musealia: Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, 2005, roč. V, č. 1-2, s. 81-82. ISSN 0862-8548.
- ↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc : ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Čipera Dominik, s. 51.
- ↑ PEČKOVÁ, Monika. Dominik Čipera. Brno : Masarykova univerzita, 2005. Diplomová práce. S. 56.
[editovat] Literatura
- BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc : ALDA, 1995. 432 s. ISBN 80-85600-39-0.
- ČIPERA, Dominik. Ve službách práce a lidu. Zlín : Tisk, 1944. 308 s.
- PASÁK, Tomáš. Emil Hácha : (1938-1945). Praha : Rybka, 2007. 445 s. ISBN 978-80-87067-04-8.
- POSPÍŠIL, Jaroslav. Hyeny. Vizovice : Lípa, 2002. 463 s. ISBN 80-86093-67-0.
[editovat] Periodika
- Acta Musealia: Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, 2005, roč. V, č. 1-2. ISSN 0862-8548.
- Zlínsko od minulosti k současnosti, 1998, sv. 15.
[editovat] Příspěvky ve sbornících
- HORÁKOVÁ, Monika. Dominik Čipera - spolupracovník Tomáše Bati. In TOMAŠTÍK, Marek. Tomáš Baťa: Doba a společnost. Brno : Viribus Unitis, 2007. ISBN 978-80-903948-0-3. s. 97-118.
