Prokura

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Prokura (ang., latin. procuration, něm. Prokura, pol. prokura) je institut obchodního práva, zakotvený v obchodním zákoníku, jímž podnikatel zmocňuje prokuristu ke všemu právnímu jednání, k němuž dochází při provozu podniku, i když se k nim jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Je tedy zvláštní formou plné moci, jež nabývá účinnosti již samotným udělením, a tedy zápis prokuristy v obchodním rejstříku je toliko deklaratorní. Omezení prokury vnitřními pokyny nemá právní následky vůči třetím osobám.

Prokuristou může být jen fyzická osoba, která je plně svéprávná a prokuru může udělit pouze podnikatel, který je sám do obchodního rejstříku zapsán. Prokura nezaniká smrtí podnikatele, ledaže ten při udělení prokury stanovil, že má trvat pouze za jeho života. Po smrti podnikatele však může prokurista činit jen úkony v rámci obvyklého hospodaření a další úkony nad tento rámec jen se souhlasem dědiců a se svolením soudu.[1]

Prokurista se podepisuje tím způsobem, že k firmě podnikatele, za kterého jedná, připojí dodatek označující prokuru a svůj podpis. Dodatek může mít různou formu, nejčastěji však půjde o slovní vyjádření in procura, per procura nebo o zkratky „Ppa“ či „p.p.“ Z judikatury plyne, že součástí podpisu prokuristy musí být vždy doložka prokuristy. Bez této doložky nejde o podpis prokuristy, protože nestačí jen skutečnost, že jde o osobu zapsanou jako prokurista v obchodním rejstříku.[2]

Druhy prokury[editovat | editovat zdroj]

Podnikatel může udělit prokuru jedné osobě (tzv. prokura individuální) nebo více osobám (tzv. prokura hromadná). Pokud byla prokura udělena více osobám, musí návrh na zápis do obchodního rejstříku obsahovat i určení, zda každý prokurista může jednat samostatně, popř. kolik prokuristů musí jednat společně.

Pokud to není v udělené prokuře výslovně stanoveno, prokurista není oprávněn zcizovat nemovité věci a zatěžovat je (tzv. prokura základní). Je-li zmocněn alespoň k jednomu z uvedených úkonů, jedná se o tzv. prokuru rozšířenou.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 14 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
  2. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 4. dubna 1995, sp. zn. 5 Cmo 308/94

§ 450 zákona č. 89/2012 Sb., (Nový občanský zákoník)

Související články[editovat | editovat zdroj]