Kolín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o českém městě. O německém městě pojednává článek Kolín nad Rýnem.

Kolín
radnice
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):
kraj (NUTS 3):	Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4):	Kolín (CZ0204)
obec s rozšířenou působností:	Kolín
pověřená obec:	Kolín
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	34,97 km²
počet obyvatel:	30 823 (2006)
zeměpisná šířka:
zeměpisná délka:
nadmořská výška:	220 m
PSČ:	280 02
zákl. sídelní jednotky:	33
místní části:	10
katastrální území:	4
adresa městského úřadu:	Městský úřad Kolín Karlovo nám. 78 280 12 Kolín
starosta / starostka:	Jiří Buřič
Oficiální web: http://www.mukolin.cz E-mail: podatelna@mukolin.cz

Kolín (německy Kolin, Köln, resp. Köln an der Elbe) je město (dříve okresní) na východě Středočeského kraje na řece Labi. Má přes 30 000 obyvatel a rozlohu 3500 ha s průměrnou nadmořskou výškou 220 metrů. Je důležitou železniční křižovatkou. Je zde průmysl chemický, automobilový, strojírenský, potravinářský a polygrafický.

Obsah

1 Historie
- 1.1 Původ názvu
- 1.2 Pověsti
2 Zajímavosti
3 Fotogalerie
4 Odkazy
- 4.1 Externí odkazy
- 4.2 Bibliografie

[editovat] Historie

Kolín byl založen relokací před rokem 1261 (první písemná zmínka) Přemyslem Otakarem II., osídlena je však tato oblast nepřetržitě už od pravěku, přítomnost Slovanů lze doložit už v 6. století našeho letopočtu. Z příkazu krále Přemysla Otakara II. bylo vybudováno městské opevnění z dvojitého pásu kamenných hradeb. Středověké město bylo chráněno i mohutným tokem Labe, ale i jeho protější břeh byl opevněn. Pozůstatkem hradební soustavy je Zálabská bašta - Práchovna z 15.století. Dominantou města je chrám svatého Bartoloměje. Chrám byl založen po r. 1261 na místě starší církevní stavby. Po roce 1360 se na jeho stavbě podílel i Petr Parléř, stavitel katedrály sv. Víta v Praze.Asi první polovině 14. století se zde usídlili Židé, tradičně jsou v pramenech doloženi k roku 1377 v městských knihách. Židovská obec v Kolíně postupně nabyla značného významu, řadí se mezi největší a nejvlivnější do poloviny 19. století. Roku 1437 byl na místě vypáleného dominikánského kláštera založen knězem a hejtmanem Hynkem ze Strážnice hrad Lapis Refugii, později byl rodem Žerotínů přestavěn na zámek a od 19. století sloužil pouze jako hospodářské budovy a pivovar. Královské město leželo na obchodní cestě a mělo značný význam. V roce 1757 se zde odehrála jedna z nejhorších bitev sedmileté války mezi Pruskem a Rakouskem. V době národního obrození jedno z prvních měst s vlasteneckým ruchem. V roce 1932 dokončena elektrárna s tehdy nejvyšším komínem v Čechách, kterou navrhl architekt Frágner, spolu s řadou dalších objektů ve městě.

[editovat] Původ názvu

Název Kolín patrně pochází ze staročeského slova „koliti“, tj. „zatloukat kolíky, kůly“, a souvisí s polohou Starého Kolína v často zaplavované oblasti na soutoku Klejnárky a Labe, v jehož okolí se pomocí dřevěných kůlů zpevňovala půda. Později byla pro rozvíjející se trhovou osadu vybrána výhodnější poloha na vyvýšeném místě 7 km západním směrem. Nová osada (a pozdější královské město) si ponechala jméno původní osady.

Existují i další, méně pravděpodobné výklady. Název by mohl také být odvozen ze své polohy na vyvýšeném místě, pahorku – latinsky „colinus“, což je ovšem v rozporu s existencí Starého Kolína. Podle jiné teorie latinská podoba Colonia souvisí s příchodem německých kolonistů do Čech.

[editovat] Pověsti

Rytíř Vužan se chystal vykonat pouť do Jeruzaléma. Aby na něj mezitím jeho žena nezapomněla, nechal jí ulít zvon do kostela sv. Bartoloměje. Jeho žena prý do zvonoviny vhodila několik stříbrných, aby hlasu zvonu přidala na mohutnosti. Rytíř pravil, že se do deseti let vrátí. Když se rytíř nevrátil ani po deseti letech, jeho žena začala pomýšlet na nové vdavky. Když kráčela s ženichem do kostela, myslela více na svého ztraceného muže než na nastávající svatbu, když náhle začal její zvon vyzvánět: „Hola, tam z vojny se vrací můj pán!“ Rytíř se vrátil a žil se svou ženou šťastně.

Zvon při požáru v r. 1796 spadl z věže, roztloukl se na kusy a byl přelit. Pověst o Vužanovi zachytil Josef Svatopluk Machar ve sbírce Golgatha.

[editovat] Zajímavosti

Kolínské náměstí s barokními domy a novorenesanční radnicí spolu s historickým jádrem, které obsahuje také židovské ghetto a synagogu ze 17. století, je vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Raně gotický chrám sv. Bartoloměje z 2. poloviny 13. století, na jehož přestavbě se koncem 14. století podílel Petr Parléř, je národní kulturní památkou. Západně od centra města se nachází druhý nejstarší a druhý největší židovský hřbitov v Čechách z roku 1418 s více než 2 600 náhrobky. Je zde náhrobek také syna známého pražského rabína Löwa z roku 1599. Na severní straně města- Zálabí, se nachází Nový židovský hřbitov, založený na konci 19. století. Byl značně poškozen během 2. světové války a při stavbě mostu přes Labe. Od roku 2007 je v provozu obnovená Kolínská řepařská drážka.

Na počest místního kapelníka a hudebního skladatele Františka Kmocha se zde vždy v polovině června koná mezinárodní festival dechové hudby Kmochův Kolín.

Tvorbu slavného českého fotografa Jaromíra Funkeho připomíná fotografických festival výstav a přednášek Funkeho Kolín, který se pořádá jednou za dva roky.

V okolí města se nacházejí lužní lesy, dnes státem chráněny (Veltrubský luh). Kolínem prochází také Labská cyklistická magistrála.

[editovat] Školství

V Kolíně obstarává základní vzdělání sedm základních škol označených číslicí 1–7, obvykle se k pořadovému číslu školy přidává i název ulice – například „6. Základní škola Ovčárecká“. Základní školy připojených obcí – například Sendražice – se do číslování kolínských základních škol nepočítají. V Kolíně také působí škola zvláštní.

Střední vzdělávání zajišťuje v Kolíně Gymnázium Kolín, Obchodní akademie, SOŠ a SOU stavební, Integrovaná střední škola, Soukromá střední podnikatelská škola, SOŠ a SOU spojů a elektrotechniky, Střední odborné učiliště strojírenské, Střední průmyslová škola, Střední zdravotnická škola, Romská střední škola sociální a Dívčí katolická škola.

Vyšší školství v Kolíně prakticky nenajdeme, v Kolíně působí pouze Vyšší odborná škola misijní a teologická a Academia Rerum Civilium - Vysoká škola politických a společenských věd.

[editovat] Slavní rodáci

Jean Gaspard Deburau, mim
Vincenc Morstadt, malíř
Josef Sudek, fotograf
Bedřich Hrozný, orientalista
Josef Svatopluk Machar, spisovatel
Karel Leger, básník
Jakub Krčín z Jelčan, rybníkář
Otokar Fischer, básník, překladatel a kritik
Miloš Zeman, bývalý předseda vlády
Bohdan Ulihrach, tenista
Václav Morávek, voják a hrdina protinacistického odboje
Petr Den (Ladislav Radimský), právník, diplomat, publicista a esejista.

[editovat] Další osobnosti

Během svého života v Kolíně působily tyto osobnosti:

František Kmoch, skladatel a kapelník
Jaromír Funke, fotograf

[editovat] Průmysl

Na jaře 2005 byla na severním okraji města otevřena automobilka konsorcia TPCA (Toyota-Peugeot-Citroën), která zaměstnává 3 000 lidí, s výrobní kapacitou 300 000 vozů ročně. Prvním modelem je trojice Toyota Aygo, Peugeot 107 a Citroën C1, společně vyvinutá a z 92 % identická, uvedená na trh kolem poloviny roku 2005.

Z chemického průmyslu je to kolínská Draslovka, Lučební závody a rafinerie PARAMO (dříve KORAMO).

[editovat] Fotogalerie

Chrám sv. Bartoloměje	Židovské ghetto	Nejstarší dům ve městě – Regionální muzeum	Morový sloup na náměstí
Starý židovský hřbitov v Kolíně, zal. 1418