Československé četnictvo

Československé četnictvo
Nástupce	Sbor národní bezpečnosti
Vznik	1920
Zánik	1945
Počet zaměstnanců	12 657 (1933)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Četnictvo meziválečné první Československé republiky bylo vojensky organizovaným bezpečnostním sborem, který podle platných zákonných předpisů a podle nařízení příslušných státních orgánů udržoval veřejný pořádek a bezpečnost na celém území ČSR (s působností mimo obvody měst, kde vykonávala pořádkovou službu městská a státní policie).

Územní působnost

Četnictvo řídil Úřad generálního velitelství četnictva, správně spadalo pod ministerstvo vnitra. Jeho postavení bylo upraveno zákonem č. 299/1920 Sb. z. a n. novelizovaným roku 1928. V každém sídle zemského úřadu působila zemská četnická velitelství (ZČV). Po správní reformě roku 1927 to byla tato:

• ZČV 1 - Praha
• ZČV 2 - Brno
• ZČV 3 - Bratislava
• ZČV 4 - Užhorod

Pod tato velitelství spadala okresní četnická velitelství, kterým podléhalo vždy několik četnických stanic. Stanice byly nejnižším článkem v organizaci čs. četnictva a zahrnovaly zpravidla katastry 4–5 obcí. Zde vykonávaly četnické hlídky pravidelnou pochůzkovou činnost, která byla společně s dokonalou znalostí místních poměrů zárukou zachování bezpečnosti na území obvodu. Na jednotlivých stanicích byla vedena evidence hledaných osob z obvodu stanice a rovněž evidence rejstříku trestů všech osob narozených v dotyčném obvodu.

Činnost

Historik JUDr. Michal Dlouhý, specializující se na historii českého četnictva a kriminalistiky, v dobové uniformě.

Veškeré objasňování zločinů, zadržování pachatelů a pátrání po odcizených věcech bylo v kompetenci místních četnických stanic. Pro usnadnění vyšetřování těžších zločinů a komplikovanějších kriminálních případů bylo v lednu 1928 zřízeno 40 specializovaných pátracích stanic, v rámci kterých působili odborníci z různých oborů kriminalistiky. Rozvoj motorizace si vynutil od roku 1935 zřizování četnických silničních kontrolních stanic. Od roku 1935 také fungovaly četnické letecké hlídky, jejichž zřízení bylo iniciováno špionážními přelety čs. hranic německými a maďarskými letadly, kterých po roce 1933 stále přibývalo.

Četnické pohotovostní oddíly

Pomník obráncům hranic proti sudetoněmeckému freikorpsu v roce 1938

Po převzetí moci nacisty v sousedním Německu došlo také ke zřízení četnických pohotovostních oddílů, jejichž činnost se později rozrostla i na Moravu, Slovensko a Podkarpatskou Rus. Jejich úkolem byla preventivní pochůzková činnost zpravidla v blízkosti státní hranice. Silné četnické hlídky v oblastech s převahou německého obyvatelstva demonstrovaly čs. státní suverenitu, měly omezit ilegální překračování čs. státních hranic a byly mimo jiné i morální podporou pro české menšinové obyvatelstvo. V roce 1937 byly tyto jednotky začleněny do struktur Stráže obrany státu a dovyzbrojeny lehkými kulomety vz. 26. V nesčetných ozbrojených pohraničních střetech s německými, polskými a maďarskými teroristy zahynulo v období od září 1938 do března 1939 přes třicet příslušníků čs. četnictva.

Četníci

Služba v četnickém sboru byla prestižní záležitostí. Pro přijímání nováčků byla stanovena přísná kritéria a přednostně byli přijímáni délesloužící armádní poddůstojníci. Velký důraz byl kladen na chování a celkové vystupování. Pro příslušníky četnictva platila různá omezení, např. povolení k sňatku až po odsloužení čtyř let ve sboru, od roku 1927 zákaz činnosti v politických stranách a zbavení volebního práva z důvodu ovlivňování a využívání bezpečnostního aparátu některou z politických stran.

Činnost četnictva od roku 1939

Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava se četnictvo stalo součástí okupační správy. Až na nemnoho kariéristických jedinců se příslušníci čs. četnictva zapojili buď do odboje, nebo vykonávali službu formou pasivní rezistence. V květnu 1945 se stali velmi významnou složkou květnového povstání. Po osvobození se četnictvo transformovalo do Sboru národní bezpečnosti, ve kterém měla stále větší vliv KSČ, která tento sbor do roku 1948 ovládla zcela.

Hodnostní označení

• 
  Značení 1918–1919, na límci blůzy
• 
  Značení 1919, na límci blůzy
• 
  Značení 1919–1920, na rukávu blůzy
• 
  Značení 1920–1921, na rukávu blůzy
• 
  Značení 1921–1925, na rameni blůzy
• 
  Značení 1925–1930, na rameni všední blůzy
• 
  Značení 1925–1930, na rameni slavnostní uniformy
• 
  Značení 1930–1937, na rameni blůzy
• 
  Značení 1937–1939, na rameni blůzy

Odkazy

Literatura

• GALAŠ, Radek. Československé četnictvo 1918-1929. Praha: Academia 2019. ISBN 978-80-200-3016-0
• FARA František. Četnické vzpomínky. Praha: Codyprint, 2002. 143 s. ISBN 80-902964-4-0.
• LÁŠEK, Radan. Strážci Orlických hor 1938. Praha: Codyprint, 2021. 331 s. ISBN 978-80-903892-7-4.
• LÁŠEK, Radan. Ztracené varty – strážci šumavské hranice 1938. Praha: Codyprint, 2018. 247 s. ISBN 978-80-903892-4-3.
• VOJÁČEK, Ladislav. Četnické humoresky z jiného pohledu: četníci na veřejnosti za první republiky. Historický obzor, 2003, 14 (9/10), s. 224-229. ISSN 1210-6097.

Související články

• Finanční stráž
• Stráž obrany státu
• Muzeum Policie České republiky

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Československé četnictvo na Wikimedia Commons
• Četnictvo - dobové forografie
• o.s. Klub 1938 - Četnická stanice Habersbirk
• Četnická pátrací stanice Praha
• o.s. Klub policejní historie Brno
• Československé pohraničí 1938 - incidenty
• Učebnice pátrací taktiky
• Generální velitel četnictva, Praha Archivováno 26. 8. 2014 na Wayback Machine.

Autoritní data	Biblio: 5b70e06d-fd8c-4b14-bf88-019c5dceea53