Týnec nad Labem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Týnec nad Labem
Pohled na Týnec nad Labem od jezu

Pohled na Týnec nad Labem od jezu

znak obce Týnec nad Labemvlajka obce Týnec nad Labemznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0204 533807
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Kolín (CZ0204)
obec s rozšířenou působností: Kolín
pověřená obec: Týnec nad Labem
historická země: Čechy
katastrální výměra: 15,69 km²
počet obyvatel: 2 037 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 238 m
PSČ: 281 26
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 3
katastrální území: 3
adresa městského úřadu: Městský úřad Týnec nad Labem
Masarykovo náměstí 1
28126 Týnec nad Labem
starosta / starostka: Dušan Žmolil
Oficiální web: http://www.tynecnadlabem.cz/
E-mail: info@tynecnadlabem.cz

Týnec nad Labem
Red pog.png
Týnec nad Labem
Týnec nad Labem, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Týnec nad Labem (dříve zvaný Týnec na Hůrkách německy Elbeteinitz) je město v okrese Kolín asi 12 km východně od okresního města, na výrazném vrchu tyčícím se nad řekou Labe. Město se skládá ze tří místních částí - Týnec nad Labem, Lžovice a Vinařice. V celém městě je registrováno 953 domů,[2] z toho v samotném Týnci nad Labem 733.[3] Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Týnec nad Labem je také název katastrálního území o rozloze 10,28 km2.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o vsi pochází z roku 1110, nejpozději od roku 1436 uváděn jako městečko. 3. března 1600 ho císař Rudolf II. povýšil na královské komorní město. Městská privilegia obnovil v roce 1638 Ferdinand III.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický i soudní okres Kolín[5]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kolín
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Kolín
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Kolín[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Kolín[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Kolín[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kolín[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Týnec nad Labem (1954 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

Instituce a průmysl:
poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katolické kostely, obchodní grémium, sbor dobrovolných hasičů, výroba cementového zboží, hospodářské strojní družstvo, chov ryb, výroba krémů na obuv Orion, továrna na kůže Harrer, výroba lihovin, lom, 2 mlýny, 3 vývozy labského písku, pivovar, výroba sodové vody, strojnická továrna bratří Pernerů

Služby (výběr):
2 lékaři, zvěrolékař, 2 autodopravy, kino Sokol, 2 cukráři, 5 obchodníků s dobytkem, 2 drogerie, 2 hodináři, 9 hostinců, hudební škola, knihař, knihy a hudebniny, kominík, 2 konfekce, konsumní družstvo, lékárna, obchod s obuví Baťa, 7 obuvníků, 4 obchody s ovocem a zeleninou, obchod papírnický, sklenář, 15 obchodů se smíšeným zbožím, občanská záložna, spořitelna města Kolína, tesařský mistr, 3 vinárny, 4 zahradnictví, zednický mistr, zubní ateliér, 5 obchodů se železem

Ve vsi Vinařice (300 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Týnce nad Labem) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]

hostinec, obuvník, obchod s ovocem a zeleninou, řezník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, zámečník

Památky ve městě[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Týnci nad Labem.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Obcí prochází silnice II/322 Přelouč - Týnec nad Labem - Kolín.
Obcí prochází silnice II/327 Nový Bydžov - Chlumec nad Cidlinou - Týnec nad Labem - Nové Dvory.
  • Železnice
Město Týnec nad Labem leží na železniční trati 010 Kolín - Pardubice - Česká Třebová. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 1. a 3. koridoru. Doprava byla zahájena roku 1845, po trati lze jezdit rychlostí 160 km/h.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava
Z města vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Kolín, Žiželice (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.), Chlumec nad Cidlinou, Chvaletice, Kolín, Kutná Hora, Přelouč (dopravce Veolia Transport Východní Čechy, a. s.).
  • Železniční doprava
V železniční zastávce Týnec nad Labem zastavovalo v pracovních dnech 17 párů osobních vlaků a 2 páry spěšných vlaků, o víkendech 11 párů osobních vlaků.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PŘIBYL, Alois; LIŠKA, Karel. Znaky a pečetě středočeských měst. Praha : SNK, 1975. S. 144.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2011-07-22, [cit. 2011-08-05]. Dostupné online.  
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2011-07-22, [cit. 2011-08-06]. Dostupné online.  
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.  
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1748-1749. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1845. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]