Cerhenice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Cerhenice
pohled na městys z nadjezdu nad tratí

pohled na městys z nadjezdu nad tratí

znak obce Cerhenicevlajka obce Cerheniceznakvlajka

status: městys
NUTS 5 (obec): CZ0204 533246
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Kolín (CZ0204)
obec s rozšířenou působností: Kolín
pověřená obec: Pečky
historická země: Čechy
katastrální výměra: 10,63 km²
počet obyvatel: 1649 (1. 1. 2013)
nadmořská výška: 209 m
PSČ: 280 02 až 281 02
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 2
katastrální území: 2
adresa úřadu městyse: Školská 444
281 02 Cerhenice
starosta / starostka: PhDr. Marek Semerád
Oficiální web: http://www.cerhenice.cz
E-mail: starosta@cerhenice.cz

Cerhenice
Red pog.png
Cerhenice
Cerhenice, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Cerhenice jsou městysem ležící v okrese Kolín asi 11 km severozápadně od Kolína. Ke dni 1. 1. 2013 zde žilo 1649 obyvatel.[1] Katastrální území obce má rozlohu 1 063 ha. V roce 2011 zde bylo evidováno 626 adres.[2]

U obce se nachází železniční zkušební okruh Výzkumného ústavu železničního.

Cerhenice je také název katastrálního území o rozloze 9 km2.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1295. Původní jméno obce bylo Crhynici, tedy ves lidí Crhyňových. Během vývoje se z původního jména stala vesnice Crhynice a později Cerhenice. Původní archeologické vykopávky jsou z období osídlení keltskými kmeny. Kolem roku 1340 byly v Cerhenicích tři vladycké statky. Později tu byla zbudována tvrz, stávala na místě pivovaru, který byl postaven v roce 1118. Začátkem 16. století byly Cerhenice, zásluhou Elišky ze Střížkova povýšeny na městečko. Do poloviny 16. století zde měla sídlo Jednota českých bratří. Za třicetileté války (16181648) byly Cerhenice úplně vylidněny. Vesnice byla vypálena, obyvatelé rozptýleni do okolí a nebo pobiti. Po skončení války se obec pomalu zalidňovala. Kolem roku 1690 se staly Cerhenice majetkem Šternberků a v roce 1718 zde bylo 32 usedlostí. V roce 1758 prodal František ze Šternberka obec Marii Terezii. V roce 1778 byl pod vlivem selských bouří vydán rozkaz, aby všechna pole a louky ve vlastnictví státu a měst byla rozdělena na menší usedlosti. Robota byla nahrazena peněžitými dávkami a v roce 1781 bylo zrušeno nevolnictví. V místní škole se vyučovalo už v 16. století a zřejmě i v době pobělohorské, kdy veškeré školství v Čechách upadalo.

Roku 1845 začaly projíždět u Cerhenic první vlaky po důležité železnici mezi Prahou, Pardubicemi a Olomoucí, ale nádraží zde přes veškeré úsilí nebylo vybudováno (pouze zastávka). Industrializace se na Cerhenicích projevila především stavbou cukrovaru, zprovozněného na přelomu 60 a 70. let 19. století. Tato původně Společná rolnická továrna na cukr se stala dominantou a poznávacím znamením obce. Továrna měla od svého založení problémy, stav se zlepšil až prodejem pražskému velkoobchodníkovi M. B. Kohnovi roku 1888, přičemž později se stala majetkem Pečecké rafinerie cukru. V roce 1907 byl cukrovar rozšířen o rafinérii a roku 1909 o nové skladiště podle projektu Bruno Bauera. Zajímavostí také je, že areál továrny je napojen na 3,6 km vzdálenou železniční stanici Velim, i když leží přímo vedle trati. Toto průmyslové dědictví je ovšem dnes nevyužito (poslední řepná kampaň 1997/1998), většina budov byla zbořena v letech 2001 až 2002 a dnes zbývá komín, skladiště surového a bílého cukru a kanceláře.[4] Další promeškanou příležitostí v Cerhenicích je naprosto necitlivá přestavba místní tvrze v Zámecké ulici (čp. 137, od konce 18. století do roku 1918 sloužila jako pivovar), která v letech 2002 až 2004 setřela její renesanční vzhled (původ budovy je gotický). To vedlo k jejímu vyškrtnutí z památkového fondu roku 2005. Pro tento přístup ke svému historickému dědictví jsou tak Cerhenice z turistického hlediska zatím nevýznamné.[5]

Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.[6]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[7]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim
  • 1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[9]
  • 1945 země česká, správní okres Kolín, soudní okres Kouřim[10]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kolín[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Cerhenice (přísl.Radímek, 1800 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]

lékař, autodoprava nákladní, autodrožka, bednář, biograf Sokol, 2 cukráři, Pečecká rafinerie cukru, 2 čalouníci, 4 holiči, 5 hostinců, 2 koláři, konsum, 3 kováři, 2 krejčí, malíř pokojů, 4 mlýny, 7 obuvníků, obchod s ovocem a zeleninou, 4 pekaři, 4 pískovny, pivovar, 2 pokrývači, 2 porodní asistentky, 16 rolníků, 4 řezníci, 2 sedláři, sladovna, 8 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Cerhenice, stavitel, obchod se střižním zbožím, 4 švadleny, 2 tesařští mistři, 2 trafiky, 2 truhláři, 3 velkostatky, 2 zahradnictví, zednický mistr, 2 obchody se zemskými plodinami

Ve vsi Cerhýnky (585 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Cerhenic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13]

4 autodopravci, 2 hostince, krejčí, surové kůže, obchod s mlékem, 2 obuvníci, 2 obchody s ovocem a zeleninou, pekař, rolník, sadař, velkostatek, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Cukrovar (postaven 1864/1871) je dnes z valné části zbořen. Dominantou nejen továrny, ale celých Cerhenic je 66 metrů vysoký komín, dále jsou zachovány administrativní budovy a skladiště. Areál je nevyužit a chátrá.
  • Barokní zámek v zámecké ulici byl postaven v letech 1771 až 1772. Poté sem byly přemístěny úřady z vedlejší tvrze. V objektu také byly hotelové pokoje Ústavu šlechtičen a sýpka. V 2. polovině 19. století budova přestavěna, po roce 1918 adaptována na byty a školu. Objekt je obdélníkového půdorysu, jednopatrový a krytý valbovou střechou.[5]
  • Tvrz byla založena po roce 1340, renesančně přestavěna roku 1618, roku 1778 přeměněna na pivovar, po roce 1918 přeměněna na obytnou budovu. Dochovala se jednopatrová dvoukřídlá budova s valbovou střechou a hranolový výstupek jako pozůstatek po věži. Po roce 2000 byla památka velmi poškozena nevhodnou přestavbou. Zlikvidována renesanční psaníčková sgrafita, ostění z červeného nučického pískovce ze stejné doby i pamětní deska přestavby z roku 1618. Nicméně vhodným postupem je záchrana stále možná, neboť dispozice budovy jsou ještě zachovány.[5]
  • Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého byl postaven v letech 1734 až 1735 Šternberskými majiteli cerhenického panství. V 2. polovině 19. století, roku 1945 poškozen leteckými pumami, po válce několikrát opravován. Budova malého kostela je jednolodní, s barokním průčelím i oltářem a je postavena na stráni, na východě obce.
  • Barokní socha Panny Marie Bolestné (postavena 1745) a kamenný kříž (1924) leží na Náměstí míru.
  • Pozdně barokní statek (čp. 21) a dvě usedlosti z 19. století (čp. 18, čp. 66)
  • Výklenková kaplička Panny Marie na jihu městyse, postavena roku 1800.[14]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Obcí prochází silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2,5 km vede silnice 12 Praha–Kolín.
  • Železnice
Obec Cerhenice leží na železniční trati 011 Praha – Český Brod – Pečky – Kolín. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 1. a 3. koridoru, doprava byla zahájena roku 1845, po trati lze jezdit rychlostí 160 km/h.
  • Železniční zkušební okruh
Železniční zkušební okruh u Velimi má v Cerhenicích sídlo správy okruhu, zkušební trať prochází okrajem katastrálního území obce.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava
V obci měly zastávky příměstské autobusové linky Kolín-Nová Ves I-Chotutice (v pracovních dnech 4 spoje) a Poděbrady-Cerhenice-Pečky (v pracovních dnech 9 spojů) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).
O víkendu je obec bez autobusové dopravní obsluhy.
  • Železniční doprava
Po trati 011 vede linka S1 (Praha–Kolín) v rámci pražského systému Esko.
V železniční zastávce Cerhenice zastavovalo v pracovních dnech 30 párů osobních vlaků, o víkendu 23 párů osobních vlaků.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 2013-04-30, [cit. 2014-02-21]. Dostupné online.  
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2011-07-22, [cit. 2011-08-05]. Dostupné online.  
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.  
  4. Froněk, D., Jákl, P., Starec, M., Pivo a cukr, ČVUT v Praze 2011, s. 67.
  5. a b c http://cestyapamatky.cz/kolinsko/cerhenice/tvrz
  6. Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
  7. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 109. (česky a německy)
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 110. (česky a německy)
  14. http://cestyapamatky.cz/kolinsko/cerhenice

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu