Červené Pečky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
městys Červené Pečky
základní územní samosprávné společenství občanů

Červené Pečky – znak Červené Pečky – vlajka znak vlajka

obyvatel: 1763 (1. 1. 2011)
historická země: Čechy
kraj: Středočeský
Oficiální web: http://www.cervenepecky.cz
E-mailová adresa: ou@cervenepecky.cz
adresa úřadu městyse: Dr. Dvořáka 38
281 21 Červené Pečky
starosta: Mgr. Jan Dvořák
NUTS 5 (obec): CZ0204 533262
obec s rozšířenou působností: Kolín
pověřená obec: Kolín
katastrální výměra: 16,17 km²
katastrální území: 5
základní sídelní jednotky: 9
Části obce (6)
Bohouňovice IBojištěBořetice • Čertovka • Červené Pečky • Dobešovice • Dolany • Malá Vysoká • Opatovice
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce
Červené Pečky
Pohled ke kostelu od západu

Pohled ke kostelu od západu

charakter sídla: vesnice
obyvatel: 1763 (1. 1. 2011)
domů: 452 (19. srpnu 2011)
PSČ: 280 02 až 281 21
součást obce: Červené Pečky
okres: Kolín
historická země: Čechy
katastrální území: Červené Pečky[p 1] (5,99 km²)
nadmořská výška: 285 m
Web: http://www.cervenepecky.cz
Červené Pečky
Red pog.png
Červené Pečky
Červené Pečky, Česko
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce

Červené Pečky jsou městys ležící v okrese Kolín mezi městy Kolín a Kutná Hora asi 6 km jižně od Kolína. Mají 1659 obyvatel (rok 2006) a jejich katastrální území má rozlohu 1617 ha. V roce 2011 zde bylo evidováno 746 adres.[1] Obcí prochází železniční trať Kolín - Ledečko.

Blízko obce se nachází PP Lom u Červených Peček s pozůstatky křídového moře. Z kopců nad obcí se otvírají krásné výhledy do rovinatého Polabí.

Červené Pečky je také název katastrálního území o rozloze 5,99 km2.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První záznam o obci Pečky je roku 1333 a je zmiňován jako statek bratří Zdislava z Peček a Václava z Bohouňovic. Pečky po Zdislavově smrti přecházejí do vlastnictví vladyků z Bohouňovic, obce situavané asi 3 km západním směrem. Běh dějin zanechává v našem regionu další významnou stopu v době husitských válek za druhé křížové výpravy krále Zikmunda (1421 - 1422). Běžně uváděná bitva u Kutné Hory proběhla vlastně 6. ledna 1422 u Nebovid. Pro další vývoj Peček je důležitý rok 1530, kdy panství kupuje Václav Hrabáně z Přerubenic. Obec se nadále nazývá Pečky Hrabáňovy. Roku 1754 se panství ujímá svobodný pán Ignát Koch, aby již 10. května 1755 dosáhl povýšení Peček Marií Terezií na městečko (městys). Po bitvě u Kolína (u Křečhoře) v roce 1757 zakupuje Pruské království střed rozcestí na východním okraji městečka (cesty na Nebovidy a Dolany) a zřizuje zde hromadný hrob pruských vojáků, na němž je později postavena jednoduchá mohyla. Poslední změna majitelů nastává v roce 1794, kdy městečko Pečky kupuje Leopold Hrubý. Od roku 1868 nese městečko oficiální název Červené Pečky, zřejmě podle natření Zámeckého pivovaru volskou krví. Zámek rodiny Hrubých z Jelení byl postaven v 17. století na místě původní tvrze. Náleží k němu budova pivovaru, zámecký park v anglickém stylu s mnohými vzácnými stromy starými více jak 150 let. Největší slávu zažíval zámecký park na přelomu 19. a 20. století. Díky zálibě majitele barona Bohdana Hrubého v botanice se zde pěstovaly a šlechtily v desítkách skleníků okrasné rostliny, zejména orchideje, jejichž kolekce patřila k jedné z nejslavnějších v Evropě. Zdobily císařské sídlo a dodnes je najdeme v Schönbrunnu[zdroj?]. Na okraji obce si rodina Hrubých v roce 1846 postavila empírovou kapli Svatého Kříže s rodinnou hrobkou. Ve druhé polovině 19. století za barona Bohdana Hrubého, milovníka umění, zažívají Pečky další rozkvět. Na škole v čp. 6 působí kapelník František Kmoch a spisovatel František Flos, autor Lovců orchidejí. Posledním tvůrčím počinem je stavba moderní třípatrové školy v Červených Pečkách v letech 1925 - 1927. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[3]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický i soudní okres Kolín[4]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kolín
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Kolín
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Kolín[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Kolín[6]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Kolín[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kolín[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Červené Pečky (přísl. Bojiště, Dobešovice, 1410 obyvatel, poštovní úřad, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9]

3 lékaři, bednář, biograf Sokol, obchod s cukrovinkami, 4 obchody s dobytkem, drogerie, 2 holiči, 5 hostinců, 2 kapelníci, knihař, 3 koláři, 2 kováři, 5 krejčí, 2 lomy, mechanik, obchod s obuví Baťa, 2 obuvníci, 6 obchodů s ovocem, 2 paliva, 3 pekaři, obchod s lahvovým pivem, Hrubého Josefa parostrojní pivovar a sladovna a továrna na hliněné a šamotové zboží, pohřební ústav, 4 pokrývači, 2 porodní asistentky, radiopřístroje, 6 rolníků, 5 řezníků, sedlář, 9 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek v Červených Pečkách, stavební a bytové družstvo, 5 trafik, 3 truhláři, velkostatek Hrubý, 2 zahradnictví, zednický mistr, zubní ateliér

V obci Bohouňovice I (přísl. Hranice, 337 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Červených Peček) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

hostinec, klempíř, krejčí, 2 mlýny, 2 obuvníci, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, švadlena, trafika, truhlář, velkostatek Hrubý

Památky[editovat | editovat zdroj]

Mezi významné památky obce patří dvoukřídlý barokní zámek postavený J.F. Trautmannsdorfem v letech 1660-7, později využívaný armádou a dnes nepřístupný, přilehlý pivovar z roku 1633, jež byl roku 1908 předělán na parostrojní, dále pak empírová hrobka rodiny Hrubých z Jelení. Na náměstí stojí Sousoší Panny Marie s andílky. Směrem na Bohouňovice I. se nachází působivý kamenný viadukt. z r. 1900, který se klene přes údolí Polepky.

Na území obce je osm objektů zapsaných v seznamu kulturních nemovitých památek. Je to areál zámku - zámek, pivovar, domek a budova pro služebnictvo, park včetně ohradní zdi s bránou, kostel Narození Panny Marie, sousoší Panny Marie s andílky na naměstí, boží muka u školy, hrobka rodiny barona Hrubého, v Bohouňovicích trojboká kaplička v polích, v Bořeticích slovanské hradiště a v Opatovicích socha sv. Markéty.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Občanská vybavenost[editovat | editovat zdroj]

V Červených Pečkách je mateřská i základní škola s kapacitou dostačující i pro okolní obce. Objekt bývalého zemědělského družstva je přeměněn na středisko drobných služeb (čalounictví, opravna automobilů, truhlářství, výroba a prodej brusných prostředků). V obci je zdravotní středisko s ordinacemi dětského, zubního a praktického lékaře, lékárna a další obchody a služby s různým sortimentem. Sportovnímu vyžití slouží multifunkční hřiště, fotbalové hřiště, kuželna, dva tenisové kurty, hřiště pro plážový volejbal a školní hřiště. K pořádání společenských událostí slouží sál v sokolovně a aula v základní škole. Spolky jako Sokol (kuželky, tenis, zájmová cvičení dětí i dospělých), Svaz dobrovolných hasičů, Klub důchodců, Český myslivecký svaz, Junák, Pohybová škola, Fotbalový klub, slouží aktivitám dětí i dospělých. Červené Pečky a Bojiště jsou plynofikovány, v Červených Pečkách je vybudovaná čistírna odpadních vod a veřejná kanalizace, částečně veřejný vodovod. Hřbitov pro Červené Pečky je v Nebovidech.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Městysem prochází silnice III. třídy. Z městyse jsou 3,5 km na silnici 2 Praha - Kutná Hora - Pardubice, ve vzdálenosti 4 km je silnice 38 Havlíčkův Brod - Čáslav - Kolín - Nymburk.
  • Železnice
Městys Červené Pečky leží na železniční trati 014 Kolín - Uhlířské Janovice - Ledečko. Je to jednokolejná regionální trať, zahájení dopravy bylo roku 1900. Na území městyse leží železniční zastávka a nákladiště.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava
V městysi měly zastávky příměstské autobusové linky Kolín-Červené Pečky (v pracovních dnech 12 spojů, o sobotách 2 spoje) a Kolín-Červené Pečky-Kutná Hora (v pracovních dnech 11 spojů, o víkendu 3 spoje) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).
  • Železniční doprava
Po trati 014 jezdilo v pracovních dnech 11 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V katastru Červené Pečky leží i Bojiště

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2011-07-22, [cit. 2011-08-05]. Dostupné online.  
  2. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.  
  3. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 134-135. (česky a německy)
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 55. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Červené Pečky ve Wikimedia Commons