Český Brod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Český Brod
historické jádro města

historické jádro města

znak obce Český Brodznak

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0204 533271
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Kolín (CZ0204)
obec s rozšířenou působností: Český Brod
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 19,71 km²
počet obyvatel: 6 864 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 219 m
PSČ: 282 01
zákl. sídelní jednotky: 11
části obce: 3
katastrální území: 3
adresa městského úřadu: Městský úřad Český Brod
Husovo nám. 70
282 01 Český Brod
starosta / starostka: Bc. Jakub Nekolný
Oficiální web: http://www.cesbrod.cz
E-mail: cesbrod@cesbrod.cz

Český Brod
Red pog.png
Český Brod
Český Brod, Česko
Části obce (3)
Český BrodLibliceŠtolmíř
Zdroje k infoboxu a částem obce

Český Brod (něm. Böhmisch Brod, lat. Broda Bohemica) je zhruba sedmitisícové město ve Středočeském kraji asi 27 km západně od Kolína. V roce 2011 zde bylo evidováno 1752 adres.[2] Součástí města jsou dříve samostatné obce Liblice a Štolmíř a na březích Podvinného a Mlýnského rybníka osada Zahrady, která splývá se sousedními obcemi Vrátkov a Tuchoraz v jeden sídelní celek.

Český Brod je také název katastrálního území o rozloze 7,36 km2.[3]

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno Brod je odvozeno od říčního brodu přes říčku Šemberu na cestě (trstenické stezce) směřující z Prahy do Kolína a dále na východ či na jih.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Český Brod je gotické město, které s velkou pravděpodobností založil pražský biskup Jan I. ve 12. století jako trhovou osadu na trstenické stezce, která spojovala Prahu s jižní a východní Evropou. Na město jménem Biskupský Brod (Broda Episcopalis) byla osada povýšena pražským biskupem Janem III. z Dražic pravděpodobně v roce 1268. Současně udělil městu právo na hradby.

V roce 1289 byl Brod již trhovým městečkem. Biskup Tobiáš žaluje roku 1289 králi Václavu II., že Konrád a Jindřich z "Altenburga" (Stará?) vyplenili dvůr v jeho Kejích a dvůr v Liblicích a jiné dvě vsi i s Brodem, trhovým městečkem naším, a Brod sám vypálili[4].

Současný název Český Brod se používá od počátku 14. století.

Roku 1437 byl Český Brod povýšen Zikmundem Lucemburským na královské město a dal mu dnešní erb. Během třicetileté války bylo město dvakrát vypleněno.

V budově zdejšího gymnázia byla podepsána 8. května 1945 ve 21:05 kapitulace zbytků německých vojsk ve středních Čechách.

Historické jádro města je od roku 1990 městskou památkovou zónou.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Černý Kostelec, soudní okres Český Brod[5]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Český Brod
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Český Brod
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Český Brod[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Český Brod[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Český Brod[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Český Brod[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Český Brod

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Český Brod (5386 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

Instituce:
okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, katastrální zeměměřičský úřad, důchodkový kontrolní úřad, okresní četnické velitelství, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, 2 katolické kostely, státní reálné gymnázium, okresní chudobinec, museum, okresní nemocnice, sbor dobrovolných hasičů

Živnosti a průmysl:
obchodní grémium, společenstvo kovářů a podkovářů, smíšených řemesel stavitelských, řezníků, továrna na hospodářské stroje Josef Jánský, továrna na plynová kamna, 2 slévárny železa, pivovar, 3 cihelny, Pečecká rafinerie cukru, hospodářské družstvo, parní válcový mlýn, 2 pily, pivovar Právovarečného měšťanstva, 4 stavební družstva, velkostatek Weidenhoffer

Služby:
7 lékařů, zubní lékař, 2 zvěrolékaři, 5 advokátů, notář, architekt, biografy Sokol a Lido-Bio, 3 fotoateliéry, 2 geometři, 3 hotely (U krále Jiřího, U Prokopa velikého, U slunce), 2 restaurace, lékárna, letní lázně, 2 realitní kanceláře, Okresní hospodářská záložna, Spořitelna města Českého Brodu, Záložna občanská, Živnostenská záložna, 4 stavitelé, zubní ateliér

V obci Liblice (750 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Českého Brodu) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]

autodoprava nákladní, Českobrodský cukrovar, elektrotechnický závod, holič, 2 hostince, kapelník, kovář, obchod s máslem a vejcem, obuvník, 2 pekaři, 3 rolníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, obchod se střižním zbožím, 2 švadleny, trafika, truhlář, obchod s uhlím, státní výzkumná stanice zemědělská, zahradnictví

Ve vsi Štolmíř (600 obyvatel, katol. kostel, samostatná ves se později stala součástí Českého Brodu) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]

obchod s cementovým zbožím, 2 hostince, kolář, kovář, 2 krejčí, obchod s máslem a vejcem, obuvník, pekař, 11 rolníků, řezník, sadař, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář

Památky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Českém Brodě.
Náměstí Arnošta z Pardubic se zvonicí a kostelem sv. Gottharda

Kostel sv. Gotharda a kamenná zvonice[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Gotharda začal být stavěn v první polovině 14. století na místě původního románského kostelíka z 12. století. Kolem roku 1500 byl pozdně goticky přestavěn, roku 1613 byl přestavěn renesančně. Dnešní vzhled mu dala barokní přestavba z let 17651772.

Poblíž kostela se nachází kamenná zvonice postavená v letech 15781585. Uvnitř se nachází zvon Marie z roku 1689.

Kostel Nejsvětější trojice[editovat | editovat zdroj]

Kostel Nejsvětější trojice byl postaven v letech 15601562 jako kostel náležející ke hřbitovu, který tam byl přenesen od kostela sv. Gotharda. Dnešní podoba kostela je z roku 1613. V současné době kostel slouží jako modlitebna Českobratrské církve evangelické. Z vnější strany kostela na jeho zdi se nachází renesanční kazatelna z roku 1585. Nedaleko kostela je zvonice, jejíž přízemí v době fungování hřbitova sloužilo jako márnice.

Hradby[editovat | editovat zdroj]

Město bylo opevněno ve 14. století. Z původního opevnění se dochoval jen krátký úsek v ulici Jana Kouly. Město mělo původně tři brány – Pražskou, Liblickou a Kouřimskou. Dodnes se dochovala jen brána Kouřimská, zbylé dvě byly zbourány v 19. století.

Měšťanský pivovar[editovat | editovat zdroj]

Měšťanský pivovar stál původně vedle novorenesanční radnice. Nový pivovar byl stavěn od roku 1861 na místě bývalého lomu. Otevřen byl roku 1884 a byl vyprojektován firmou Novák a Jahn. V roce 1912 přibyla varna a roku 1933 postavila firma Kapsa a Müller dominantní sladovnu s kupolí. Na počátku roku 1949 byl pivovar znárodněn. Vyrábělo se zde například 10° výčepní světlé pivo, 12° světlý ležák a 14° tmavý speciál Granát. Budovy pivovaru a sladovny jsou dnes opraveny a majitel chce navázat na přerušenou tradici českobrodského pivovarnictví.[13]

Ostatní památky[editovat | editovat zdroj]

Krom zmíněných památek se ve městě nachází novorenesanční budova radnice (původně budova záložny) dokončená roku 1898, pomník Prokopa Velikého z roku 1910, bývalý kapucínský klášter, masné krámy z 16. století, budova staré radnice se čtyřmi podzemními kobkami ze 16. století, budova Sokolovny od architekta Jana Kouly z roku 1884 nebo pozdně secesní budova Podlipanského muzea z let 1927 až 1930 od architekta Antonína Balšánka (návrh pocházel z roku 1914).[14]

Z dalších důležitých industriálních památek je zde výstavná nádražní budova z let 1928 až 1929 ve stylu geometrické moderny s prvky rondokubismu, naproti stojící zbytky významného cukrovaru (část cukerních půd, skladiště cukru, administrativní budova, silo z 80. let 20. století) založeného v 60. letech 19. století, pětipatrové silo u železnice z roku 1923 (dnes v majetku ZZN, na pozemku leží další skladiště z roku 1907) nebo bývalá parní pila Josefa Klímy naproti kinu z přelomu 19. a 20. století.

V místní části Liblice se nalézá rozhlasový vysílač, jehož dvojice stožárů představuje nejvyšší stavby v ČR

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

K vybavení města patří tři mateřské školy (jedna v místní části Liblice), dvě základní školy, základní umělecká škola. Střední školy jsou ve městě zastoupeny Gymnáziem, Střední odbornou školou specializující se na ekonomii a informační technologie, a také Praktickou školou.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Město také bylo známé jako místo konání hudebního festivalu Rock for People, který však byl v roce 2007 přesunut do Hradce Králové.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Ve městě není žádný dominantní zaměstnavatel a velká část obyvatel využívá snadné dopravní dostupnosti k dojíždění do Prahy a Kolína. Nepříliš velké město je ale zároveň přirozeným centrem dosti rozlehlé oblasti a přestupním uzlem, proto mnoho osob naopak dojíždí do něj a nachází práci ve službách, obchodě, školách a správních úřadech.

Průmysl strojírenský je zastoupen výrobcem domácích spotřebičů firmou Karma (podle jména zakladatele Karla Macháčka), jejíž název se stal obecným názvem pro plynový ohřívač vody.

Největším potravinářským podnikem jsou Jatky Český Brod, specializované na porážku prasat. Postupně zanikly dva cukrovary, část jejich budov dosud stojí.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Městem Český Brod procházejí silnice 12 Praha–Kolín, 113 Český Brod - Mukařov - Chocerady - Vlašim, 245 Brandýs nad Labem - Čelákovice - Český Brod, 272 Český Brod - Lysá nad Labem - Benátky nad Jizerou - Bělá pod Bezdězem a 330 Nymburk - Sadská - Český Brod.
  • Železnice
Městem Český Brod vede železniční trať 011 Praha - Český Brod - Pečky - Kolín. Je to tříkolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 1. a 3. koridoru, Doprava na ní byla zahájena roku 1845.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava
Z města vedly příměstské autobusové linky např. do těchto cílů: Hradešín, Kostelec nad Černými lesy, Mukařov, Pečky a Tuklaty (dopravce ČSAD POLKOST, s. r. o.), Čelákovice, Kouřim, Lysá nad Labem, Mukařov a Pečky (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).
  • Železniční doprava
Po trati 011 vede linka S1 (Praha–Kolín) v rámci pražského systému Esko.
V železniční stanici Český Brod zastavovalo v pracovních dnech 39 párů osobních vlaků a 2 páry spěšných vlaků, o víkendu 37 párů osobních vlaků.

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-06-02]. Dostupné online.  
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2011-07-22, [cit. 2011-08-05]. Dostupné online.  
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.  
  4. Josef Kurka – emer.farář, Archidiakonáty – Kouřimský, Boleslavský, Hradecký a deecese Litomyšlská (Místopis církevní do r.1421.), Praha, 1914
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 168-169. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 726. (česky a německy)
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1661. (česky a německy)
  13. Starec, M., Pejša, J, Historické pivovary Kolínska, Praha 2011, s. 41-44.
  14. http://cestyapamatky.cz/kolinsko/cesky-brod

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]